Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Dětí se rodí stále méně. I kvůli rodinné politice státu, říká expertka

  • 2707
Třetím rokem ubývá narozených dětí. Za rok 2011 se jich narodilo necelých 109 tisíc, o rok dříve to přitom bylo o osm a půl tisíce víc, uvádějí statistici. Podle odborníků je to jak kvůli tomu, že nyní mají děti slabší ročníky, tak kvůli politice státu, která není pro matky moc příznivá.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky žilo k 31. prosinci 2011 v Česku 10 505 445 lidí.

Znovu se přitom potvrdilo, že časy babyboomu jsou pryč. Třetí rok po sobě narozených dětí ubylo. "Živě se v roce 2011 narodilo 108,7 tisíce dětí, což je o 8,5 tisíce méně než v roce předchozím," uvádějí statistici. Snížil se i počet dětí, které má žena během života. Zatímco v roce 2010 to bylo 1,49 dítěte, loni už jen 1,43.

A jaké jsou důvody stále klesajícího počtu narozených dětí? "Jednak jsou to demograficko-sociologické důvody, že ženy, které odkládaly rodičovství, už odrodily, a nyní mají děti slabší ročníky. Roli hraje i rodinná politika České republiky," řekla iDNES.cz Eliška Kodyšová, psycholožka a odborná konzultantka občanského sdružení Aperio, které se zabývá podporou rodičovství.

Podle ní se ukazuje, že v zemích Evropské unie, které poskytují dobré podmínky pro sladění práce a péče o děti, mají porodnost vyšší. "Jde o to, aby matky mohly mít děti a nemusely mít strach o své místo," vysvětlila Kodyšová. Matkám chybí školky, velmi málo je zařízení péče pro děti mladší tří let, takže matky, které zvolily dvouletou mateřskou, pak mají velké problémy s hlídáním dětí.

Porodnost v Evropě

I přes pozvolný nárůst v řadě zemí zůstává porodnost v Evropě na nízké úrovni. Nejvíce živě narozených na tisíc obyvatel dlouhodobě připadá v Irsku a na Islandu (16,7 v roce 2009, resp. 15,4 v roce 2010). Nejnižší porodnost přetrvává v Německu, kde od roku 2001 nepřekročila hodnotu 9 a v roce 2010 činila 8,3.

Hodnota tohoto ukazatele v České republice v letech 2007–2010 opět převyšovala 11 a byla tak nad průměrem EU. V roce 2011 ovšem opět klesla, a to na 10,4.

Roli může hrát i vyšší věk prvorodiček. Nyní je ženám, které rodí své první dítě, průměrně 29,7 roku. "Když mají ženy děti později, mají jich méně, než když je mají ve dvaceti. Nicméně průměrný věk prvorodiček je v rámci Evropy spíše průměrný," dodala psycholožka.

Trend podle ní bude pokračovat i v dalších letech. Tedy pokud se nezmění právě politika státu, která by více motivovala k zakládání rodiny. Potřeba by podle ní bylo například i zrovnoprávnění mužů a žen, třeba zavedením otcovské rodičovské. "Pomohlo by to jak mužům, kteří by nalezli pevnější místo v rodině, tak ženám, kterým by to usnadnilo návrat do práce," uzavřela Kodyšová.

Ubývá rozvodů, končí tak 46 procent manželství

Podle statistiky navíc také vzrostl podíl dětí narozených mimo manželství. Bylo jich 41,8 procenta, o 1,5 % více než v roce 2010. S tím souvisí i nadále klesající počet sňatků, opět klesl na minimum od roku 1918.

"Do manželství vstoupilo 45,1 tisíce párů, tj. o 1,6 tisíce méně než v roce 2010. Průměrný věk při prvním sňatku se od roku 2000 zvýšil u mužů o 3,5 roku na 32,4 roku a u žen o 3,1 roku na 29,6 roku," uvádějí statistici.

Ubylo ale také rozvodů. Nyní už se nerozvádí rovná polovina manželství, jako tomu bylo v roce 2010, ale jen 46,2 procenta. Loni úřady rozvedly 28,1 tisíce párů. "Po dvaceti letech se tak počet rozvedených manželství dostal pod 29 tisíc," eviduje ústav. Průměrně se loni páry rozváděly po 12,9 letech manželství.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video