Indické diplomacii začal rok 2011 zvolením do předsednického křesla Protiteroristického výboru OSN, orgánu s jistým významem pro tuto zemi (přičemž mnozí se domnívali, že právě Indie k jeho vedení vyzvána být nemůže, vzhledem k jejím rázným názorům na věc). V návaznosti na rekordní náskok Indie ve vítězném klání o nestálé místo v Radě bezpečnosti tato novinka potvrzuje postavení Indie ve světě a přínos, jímž se pro Radu může stát. Za takové podpory však očekávání šplhají vysoko a indická vláda se bude muset zamyslet, jak je nejlépe naplnit.
Hlasování Rady bezpečností OSN (9. června 2010)
Nová konstelace
Letošek je v OSN mimořádným rokem. Po boku Indie bude v Radě bezpečnosti působit několik mocných států, které se díky své sílící globální roli staly aspiranty na stálá křesla v reformované Radě. Nestálými členy byly současně s Indií zvoleny Německo a Jižní Afrika, zatímco Brazílie a Nigérie jsou dnes v polovině svého dvouletého funkčního období.
To také znamená, že v roce 2011 budou v Radě zastoupena čtyři mezinárodní uskupení: triumvirát Rusko-Indie-Čína, jejichž ministři zahraničí se dvakrát ročně scházejí, BRIC rozšiřující seznam o Brazílii, Indie-Brazílie-Jižní Afrika, aliance tří největších mocností jižní polokoule a BASIC, v němž se Brazílie, Jižní Afrika, Indie a Čína sdružily během loňských klimatických jednání v Kodani. Jediná Indie patří do všech čtyř.
Nejenže to podtrhuje rozsah, v jakém se Indie stala oporou globální politiky, ale také to poukazuje na výjimečné složení Rady bezpečnosti. V tomto orgánu, jenž se zabývá záležitostmi světového míru a bezpečnosti, bude polovina členů G20, uskupení, které je v současnosti předním světovým fórem pro mezinárodní ekonomické otázky.
Summit skupiny G20.
Pět stálých členů Rady bezpečnosti – USA, Británie, Francie, Čína a Rusko – nebude moci tyto nestálé členy přehlížet. V posledních letech si uvykli uzavírat dohody ve svém kroužku a u deseti nestálých členů si je víceméně vynucovat. Pět velkých států, které teď v Radě také působí, bude očekávat konzultace; nelze jednoduše počítat s tím, že se u zásadních otázek podvolí.
Přitom výkon, který v Radě předvedou země aspirující na stálé členství, bude považován za předzvěst toho, co by nadešlo, kdyby uspěly. Tím spíš se pátravé zraky upírají na Indii.
Jedním z bezprostředních důsledků působení v Radě bezpečnosti bude nutnost dát najevo postoj k záležitostem, před nimiž někteří indičtí mandaríni v posledních letech raději uhýbali – například k jižnímu Súdánu, kde hrozí, že tamní referendum o nezávislosti vyvolá vážné násilnosti v oblasti, kde už teď působí indičtí mírotvorci OSN.
Během prvního měsíce Indie ve funkci člena Rady se také bude jednat o budoucnosti mírové operace OSN v sousedním Nepálu. Zanedlouho bude Rada rovněž nucena uvažovat o důsledcích pravděpodobného snižování počtu amerických jednotek v Afghánistánu, což je další oblast s přímým významem pro indickou národní bezpečnost.
Dále se na programu jednání Rady téměř určitě objeví témata jako sankce vůči Íránu, neustále se zadrhávající mírový proces na Středním východě a reakce světa na pravděpodobnou změnu ve vedení Severní Koreje. Ve všech případech jde o otázky vyžadující kreativní a odvážné uvažování, které se přenese přes zakořeněné názory či pudovou solidaritu s "nezúčastněnými" zeměmi.
Indie také bude muset přehodnotit svůj tradiční vzdor vůči tendenci Rady rozšiřovat si mandát tím, že se ujímá otázek, které podle názoru Indie spadají do pravomoci Valného shromáždění. Rada projevila sklon pronikat do oblastí, jako je HIV/AIDS, změna klimatu a posilování práv žen, které pojem "mír a bezpečnost" nafukují až k nepoznání. Jako člen G20 i Rady bezpečnosti si však Indie dost možná uvědomí, že má jistý zájem nadnášet témata jako potravinová a energetická bezpečnost, která se dotýkají stěžejních oblastí zájmu obou skupin.
Kambodža se potýká s rostoucím počtem nakažených HIV a nemocných AIDS. Může za to i prostituce
Členství v Radě bezpečnosti s sebou nese také vážné personální důsledky. Nutnost zajistit si odborné znalosti o rozmanitých otázkách a podílet se na přijetí zhruba 60 rezolucí ročně (nemluvě o prohlášeních předsedy k týmž otázkám, která mají sice menší právní moc, leč jejich přijetí vyžaduje jednomyslnost) bude zkouškou indických schopností a vyjednávacího umu.
Na plný úvazek bude třeba věnovat pozornost i rozličným podvýborům a pracovním skupinám Rady (včetně v úvodu zmíněného Protiteroristického výboru). V srpnu 2011 bude Indie na základě abecední rotace Radě předsedat a může se ocitnout v úloze klíčového aktéra při volbě (nejspíše znovuzvolení) generálního tajemníka OSN, již je zapotřebí provést do konce roku.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun ve stanovém táboře na golfovém hřišti Petionville na Haiti.
V souhrnu vzato: indické místo v Radě bezpečnosti po dvou desetiletích absence v čele globálního jednacího stolu nabízí mimořádnou příležitost předvést světu, co Indie dokáže. Měla by z této zkušenosti vyjít s posílenou reputací a věrohodností významného globálního aktéra. Buď jak buď, svět bude její počínání sledovat.
Shashi Tharoor, bývalý náměstek ministra zahraničních věcí v indické vládě a bývalý náměstek generální tajemníka OSN, je poslanec indického parlamentu a autor několika knih, naposledy Néhrú: Vynález Indie (v němčině).
Shashi Tharoor, autor textu
Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil David Daduč
Na podcast tohoto komentáře v angličtině vás navede následující odkaz:
http://media.blubrry.com/ps/media.libsyn.com/media/ps/tharoor28.mp3. Titulek a mezititulky jsou redakční.
