Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ZÁŘÍ: Ajlanovo uprchlické poselství, Rusové v Sýrii a automobilová aféra

  9:00aktualizováno  9:00
Začátek školního roku přinesl rozmanitost témat. Ať už to bylo zapojení Ruska v konfliktu v Sýrii nebo skandál, který otřásl s německou automobilkou Volkswagen. Většinu předních stránek novin však okupovala uprchlická krize, jejímž symbolem se stala fotka utopeného chlapce na březích Středozemního moře.

Běženci v chorvatském městečku Tovarnik (19. září 2015) | foto:  František Vlček, MAFRA

Uprchlická krize v Evropě byla v hledáčku médií už několik měsíců. Začátek září však přinesl zlom. Světem otřásly fotky utopeného chlapce na pobřeží Turecka (více čtěte zde). Bezvládné tělo tříletého Ajlana se objevilo na předních stránkách evropských i světových deníků a svět si připomněl, jak vážné krizi Evropa čelí.

Uprchlíci brázdili Evropu na kole, pěšky či vlakem. Řecko, Makedonie, Srbsko, Maďarsko, Rakousko a vysněné Německo. Tak vypadala dlouhé měsíce takzvaná Balkánská cesta (více o cestě uprchlíků čtěte zde). V půlce září se však situace změnila. Maďarská vláda už uprchlíky nechtěla dál pouštět a varovala, že učiní opatření proti jejich vstupu na území Maďarska.

Od varování nebylo daleko k činům a v pondělí 14. září utěsnila armáda hranice. Běženci se začali hromadit u plotu na hraničním přechodu Horgoš-Röszke a podmínky, ve kterých trávili dlouhé dny uprostřed polí, měly k ideálu daleko (jak vypadala situace na hranicích čtěte zde). Chyběly základní potřeby, organizace tábora, oblečení a především jídlo, které maďarská vláda zakázala dobrovolníkům vozit přes hranice. Trvalo dva dny než rozčilení uprchlíci zaútočili na plot.

Ročenka

Proti davu, ve kterém byly těhotné ženy i děti, nasadili Maďaři obratem armádu, vodní děla a obušky (více o zásahu armády čtěte zde). Policisté byli nevybíraví a rány dopadaly nejen na uprchlíky, ale i na dobrovolníky či zahraniční reportéry. Maďarský přístup odsoudila řada států i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Uprchlíků však stále přibývalo a do konce září jich podle agentury Frontex do Evropy přicestovalo víc než půl milionu. Mnoho z nich prchá před občanskou válkou v Sýrii a především před Islámským státem (IS), který se roztahuje v Sýrii i Iráku.

Do boje proti IS v Sýrii se v září přidala další velmoc - Rusko. Během celého měsíce se objevovaly spekulace o ruských letounech nad syrským územím, až 30. září však Rusové oficiálně schválili letecké údery na pozice islamistů (více čtěte zde). Místo bašt teroristů však Rusové údajně pomáhali spíše režimu Bašára Asada s likvidací povstalců.

Volkswagen má problém. A nejen on...

Ve stejné době začaly titulky noviny plnit informace o jedné z největších kauz automobilového průmyslu, později nazývané jako dieselgate. Patálie s emisemi milionů aut odstartovala nenápadně ve Spojených státech, oběhla ale celý svět a má své dozvuky až v Indii nebo Číně.

Německý koncern Volkswagen, do kterého patří i Škoda Auto, byl obviněn, že u vozů s populárními naftovými motory TDI instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty toxických oxidů dusíku (speciální příloha k celé kauze zde). Celou kauzu německý koncern, aspirující na pozici největšího výrobce aut světa, nešikovnou komunikací rozšířil na celý svět (komentář zde) a odstartoval globální diskuzi o nastavení limitů emisí.

Volkswagen v září přiznal, že software umožňující manipulovat s testy emisí instaloval po celém světě do zhruba 11 milionů aut.

Volkswagen v září přiznal, že software umožňující manipulovat s testy emisí instaloval po celém světě do zhruba 11 milionů aut.

Že automobilky uzpůsobují auta tak, aby přesně splňovala emisní předpisy, je veřejným tajemstvím. Potíž je v tom, že limity jsou dnes velmi přísné a vzdálené realitě. Výrobci využívají toho, že se měření provádí v laboratořích podle přesně dané metodiky. Ta je ovšem velmi vzdálená reálnému provozu. Údaje z oficiálních měření emisí (a spotřeby, která s nimi přímo souvisí), jsou stále vzdálenější hodnotám z běžného provozu (psali jsme v tomto textu).

V celé kauze dieselgate Volkswagen i přes všechna očekávání zatím stále bojuje sám, ostatní výrobci nařčení z podobných praktik (například Renault) je účinně odvracejí. Volkswagen poslušně spolupracuje s úřady, připravil technické řešení (více o něm najdete zde), kterým upraví miliony už prodaných aut, a vyčkává, jak vysokou pokutu mu americké úřady napaří.

V Evropě celá kauza míří „do ztracena“. Úřady a vlády totiž po prvních velikášských prohlášeních neví, z čeho Volkswagen obvinit, protože dané předpisy všechny naftové volkswageny, škodovky, audi i seaty plní.

Kdo čekal, že dieselgate povede ke změnám ve vztahu mezi automobilkami a tvůrci předpisů tak, aby byly blíže realitě a odpovídaly úrovni technického rozvoje dnešních aut, je zklamaný (více zde). Potvrdilo se ale, že většina běžných zákazníků zachovává zdravý rozum. Na prodejích vozů koncernu VW se aféra projevila výrazně méně, než se čekalo. Nenaplnily se ani prognózy, že dieselgate poškodí zavedenou značku Made in Germany.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.