Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

BŘEZEN: Dívky se z Pákistánu vrátily do českého očistce

  9:00aktualizováno  9:00
Už jsme na ně skoro přestali věřit, ale návrat Antonie Chrástecké a Hany Humpálové dokázal, že příběhy s dobrým koncem ještě existují. V březnu se domů vrátily dvě mladé dívky unesené před dvěma lety v Pákistánu skupinou islamistů.

Hana Humpálová Antonie Chrástecká | foto: MAFRA

Březen je pro ten příběh vůbec symbolický. V březnu Antonii Chrásteckou a Hanu Humpálovou unesli (původní zpráva zde), v březnu se také dostaly zpátky domů (psali jsme v tomto textu). Mezitím utekly dva roky. Dlouhé a náročné pro český i pákistánský krizový štáb, nekonečné pro rodiny unesených dívek (příslušné zprávy najdete ZDE a ZDE).

Bylo to vůbec poprvé, kdy islámský extremismus zasáhl běžný život v Česku. Najednou už se netýkal jen vzdálených instancí, jakými jsou pro normálního člověka třeba vojáci na zahraniční misi nebo diplomaté v krizových oblastech. Teď unesli „naše holky“.

Ročenka

Češi vzali celý případ osobně a dvousečně tím zřejmě získali dojem, že spolu s familiérní přezdívkou mohou „Hanče a Tonče“ udělit i pár dobře míněných rodičovských rad. Nevíme přesně, co za peklo zažily při únosu, ale zblízka jsme mohli sledovat, jaký očistec na ně čekal po návratu. Přichystali jsme jim ho totiž sami (o tom, co dívky čeká, jsme mluvili s psychologem).

Prezident Zeman dívkám přes média vzkázal, že on by jim jako otec dal pár přes zadek a odmítl se s nimi sejít (čtěte zde). Komentátoři v médiích, i ti samozvaní na sociálních sítích, se předháněli v radách dívkám na cestách a nejraději by jim plošně zakázali cesty i do větších okresních měst. Říká se tomu sekundární viktimizace a v tomhle případě je ukázková: oběť se stává obětí znovu, tentokrát ji lynčuje veřejnost. Přitom obě dívky by právě teď potřebovaly největší podporu a pocit bezpečí.

Po návratu do Česka zaslaly děkovné dopisy úřadům, které pracovaly na jejich záchraně, a nabídly pomoc rodině Čecha uneseného v březnu v Libyi. Pak se stáhly do ústraní. Chrástecká se vrátila k práci v neziskové organizaci pomáhající dětem, pro Humpálovou byl návrat těžší. Žije podle islámu, ke kterému v zajetí konvertovala (více o životě dívek najdete zde).

Naštěstí i na jejich obranu zaznělo dost hlasů. Není náhodou, že hlavně z řad cestovatelů, kteří odmítli rychlé odsudky o lehkovážném či nezodpovědném chování obou dívek.

Dragouni v Česku

Ještě jednou se ten měsíc v Česku podařilo vyvolat iluzi pobouřeného národa. Na konci března projížděly zemí tři kolony amerického obrněného konvoje. Bojová vozidla Stryker americké armády se vracela ze cvičení v Polsku a Pobaltí na základnu v Německu.

Americký konvoj v Česku

Místo obvyklého přepravování po železnici si tentokrát americké jednotky vybraly cestu po silnicích. Viditelný průjezd byl zvolen schválně: jako ujištění Pentagonu směrem k evropským spojencům, že Amerika ctí závazky.

Ač se v éteru šikovaly skupiny odpůrců „amerických imperialistů“ a média proti jízdě dragounů předpovídala velké protesty, situace byla přesně opačná. Při cestě konvojů od hranic se objevila jen hrstka odpůrců, naopak nadšenci se podél trasy i v kasárních počítali na tisíce. Lidé vydrželi na vojáky čekat v dešti celé hodiny (více o „jízdě Dragounů“ najdete zde).

Rok s pětkou na konci byl sice výrazně temnější než ty předchozí, ale zdá se, že březen přesto přál jasné mysli.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.