Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

LISTOPAD: Svět šokoval teror v Paříži, premiéra Zeman po boku Konvičky

  9:00aktualizováno  9:00
Listopad potvrdil obavy, že západní civilizaci nastala těžká doba a Islámský stát je silnější soupeř, než jsme si možná mysleli. V pátek 13. teroristé v Paříži zavraždili 130 lidí, kteří se „provinili“ jen tím, že se šli bavit. Na pražském Albertově se pak 17. listopadu poměrně divoce oslavil státní svátek.

Francie v pátek 13. zažila nejhorší masakr ve své novodobé historii. V klubu Bataclan a na dalších místech zemřelo 130 lidí, více než 350 dalších si odneslo zranění a psychické následky. Prezident François Hollande, jenž byl i s fanoušky fotbalu také v ohrožení (psali jsme zde), to označil za akt války. K útokům se brzy přihlásili islamisté a svůj hrůzný čin doprovodili pohrůžkou, že Francie nebude žít v míru, dokud bude pokračovat v leteckých úderech. Spletli se, intenzita náletů na pozice IS se naopak výrazně zvýšila.

Vše, co víme o útocích v Paříži

Otázky a odpovědi

Při honu na útočníky a jejich komplice se ukázalo, že některé z nich francouzské tajné služby měly na seznamu potenciálních atentátníků, což oprávněně vyvolalo otázky veřejnosti. A vraždění provedené islámskými fanatiky bylo pro krajně pravicové a populistické strany vodou na protimuslimský mlýn. Co na tom, že muslimové masakr odsoudili a mnozí při něm zemřeli (jejich příběhy jsme popsali zde).

Samotní Francouzi nesli svou bolest statečně. Většina těch, které jsem v Paříži oslovila, své muslimské sousedy bránila a chápala, do jak těžké pozice se najednou dostali. Obavu z toho, že se nenávist Francouzů obrátí vůči nim, pařížští vyznavači islámu samozřejmě měli, zároveň ale věřili, že k tomu nedojde (více zde). Všichni společně pak vrahům vzkázali, že si svůj styl života vzít nenechají - podle ruchu v ulicích by návštěvník Paříže už v neděli nepoznal, co si v pátek prožila.

Šok, strach z dalších útoků, smutek a nejistota na každého jako těžký mrak spadly až na pietních místech plných květin a svíček. Stísněná atmosféra panovala i na předměstí Évry-Courcouronnes, odkud pocházel atentátník Omar Ismail Mostefai. Tamní muslimové jeho čin nechápali, ostatní se naopak báli, že „tam u mešity“ žije víc takových (reportáž z předměstí čtěte zde).

Pařížské náměstí Republiky se stalo hlavním pietním místem po teroristických útocích z pátku 13. listopadu. (17. listopadu 2015)
Pařížské náměstí Republiky se stalo hlavním pietním místem po teroristických útocích z pátku 13. listopadu. (17. listopadu 2015)
„Ve jménu čeho?“ ptá se cedulka na pařížském náměstí Republiky. To se stalo hlavním pietním místem po teroristických útocích z pátku 13. listopadu. (17. listopadu 2015)

„Terorismus tady vždy byl a vždy bude, nemůžu na něj pořád myslet,“ řekl mi student Nasim ve Velké mešitě. Měl pravdu: na riziko teroristických útoků si budeme muset nejspíš zvyknout. Ostatně existují výrazně větší, byť ne tak medializované hrozby pro naše životy. Což neznamená, že máme rezignovat na bezpečnost nebo svůj styl života, naopak. „Evropské 11. září“ ale nejspíš rozkýve ručičky na vahách osobní svobody a osobního bezpečí a je na nás, jak je vybalancujeme.

Ročenka

Doufejme, že světoví státníci myslí slib o zničení IS vážně a nedojde jen na scénář „pronést silná slova o odvetě, zapálit svíčku za oběti a zapomenout“. Teror v Paříži by se opravdu neměl stát jen další smutnou zprávou. Řešením však zcela jistě není zabarikádovat se v pevnosti Evropa, lhostejně se dívat na celé rodiny umírající před jejími branami a slepě obdivovat pseudovůdce, kterým vůbec nepřipadá zvrhlé slibovat, že nevinné lidské bytosti nameleme do masokostní moučky. Tím by hrdlořezové z Daeš vyhráli.

Konvička s úsměvem a se Zemanem

Zatímco svět šokoval teror v Paříži, řadu českých politiků v čele s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou pohled na společnost, která se sešla v den výročí státního svátku 17. listopadu na demonstraci na Albertově (více zde).

Vševypovídající byla fotografie, na níž je patrný vítězný úsměv Martina Konvičky, hlavní tváře Bloku proti islámu, jenž stál na jednom pódiu vedle prezidenta Miloše Zemana. Muži, kterého ještě před rokem znali dobře nejspíš jen znalci motýlů a jeho kolegové z Jihočeské univerzity, se začal plnit jeho sen: na začátku roku v rozhovoru pro iDNES.cz Konvička hovořil o tom, že chce do roka zaplnit Letnou. A dokonce prohlásil: „Pokud nebude žádný rozumný protiislámský kandidát, tak budu kandidovat (na prezidenta).“ (rozhovor s Konvičkou najdete zde)

Prezident Miloš Zeman vystoupil na pražském Albertově.
Na Albertov přišel podpořit prezidenta Miloše Zemana také šéf Bloku proti islámu Martin Konvička (17. listopadu 2015).

Na to, zda se mu do konce ledna podaří Letnou zaplnit, si ještě chvíli musíme počkat. Zatím mohl kynout „jen“ tisícům lidí z Albertova. A protiislámský kandidát, který by splňoval jeho představy, se už nejspíš taky našel. Teď ještě Konvička potřebuje vyřešit, že ho policie začala stíhat za jeho vyjádření na Facebooku, kde psal, že by po volbách z lidí jisté víry rád udělal masokostní moučku (o stíhání Konvičky více zde).

Zeman po boku s Konvičkou mluvil o tom, že český národ akceptuje cizince, ale jen ty, jejichž kultura je s Českou republikou slučitelná a není to kultura vrahů a náboženské nenávisti. Jeho vystoupení opět prudce zhoršilo prezidentovy vztahy s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Zeman šokoval i část svých dosud věrných spojenců (o Sobotkově kritice více zde).

Premiéra teď čeká poměrně nesnadný úkol pokusit se najít člověka, který by se mohl Zemanovi postavit v příští volbě hlavy státu a který by splňoval jak jeho představy, tak názor levicových voličů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.