Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do čínských textilek vtrhli roboti. Dělníkům berou práci, továrníky těší

  19:12aktualizováno  19:12
Textilní průmysl v Číně se pomalu ale jistě stává dominantou strojů. Ruční práci nahrazují chirurgicky přesní roboti, jejichž rychlosti člověk nikdy nedosáhne. Pro majitele textilek jsou po ekonomické stránce zázrakem. Obyčejní dělníci však kvůli nim přicházejí o práci.

Dělníci, kteří skvěle ovládají šicí stroj, budou už za pár let nahrazeni roboty. | foto: Profimedia.cz

V textilní továrně Wang Jen-čua se pracuje sedm dní v týdnu. Provoz neutichá ani v noci. V rozlehlé budově v provincii Fu-ťien se vyrábí nejnovější produkty textilních velikánů jako Lacoste, Hugo Boss či Pierre Cardin. Ještě před několika lety po továrně pobíhaly tisíce zaměstnanců a vše vyráběly ručně. Dnes jich zbylo pár  stovek. Lidskou práci totiž v čínských textilních firmách nahrazují stroje.

Nejhorší podmínky a nejmenší platy v Asii, líčí Čech bangladéšské textilky

Čínská komunistická strana k modernizaci textilek zavelela na sklonku loňského roku. Důvodem je tlak na snižování výrobních nákladů a lepší konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Modernizace se v následujících letech dotkne stovek tisíc dělníků.

Plány čínské vlády jsou vskutku ambiciózní. V provincii Kuang-tung plánuje do modernizace továren napumpovat 154 miliard dolarů, píše server al-Džazíra. V hlavním městě provincie Kuang-čou by mělo být do roku 2020 zautomatizováno 80 procent všech textilních provozů. Ve městě Lan-si modernizace textilkám ušetří 69 milionů dolarů ročně (1,6 miliardy korun)

Robotická revoluce v textilkách

Velkým zastáncem modernizace je i Wang. Nejnovějším kouskem v jeho textilce je speciální stroj, který dokáže vyprodukovat 30 metrů látky za minutu. Jeho sestrojení podle Wanga trvalo čtyři roky a přišlo na 500 tisíc dolarů. Investice se však vyplatila. Stroj obsluhují pouze tři lidé, zatímco u staršího stroje muselo stát osm zaměstnanců. Peníze za vývoj se tak podle Wanga vrátí už za osm měsíců provozu.

„Robotická revoluce“ probíhá v říši středu již několik let. V roce 2013 Čína předstihla v objemu obchodu s robotikou v přepočtu na obyvatele i Japonsko a Jižní Koreu. Nejvíce z nejmodernější výrobní techniky těží výrobci automobilů, následují producenti elektroniky.

Do textilek po celé Číně v posledních letech stále častěji proniká moderní technika.
V mnoha čínských textilkách stále sází na ruční práci.

Textilní průmysl až donedávna stál trochu mimo. To bylo dáno zejména složitou a jemnou prací při výrobě textilií, protože technika na ruční práci zkušených dělníků dlouho nedostačovala. Místo investic do vývoje techniky majitelé textilek raději přesouvali výrobu do sousedního Vietnamu, kde dělníkům platili až o třetinu menší platy.

KOMENTÁŘ: Na levnějším oblečení z Asie vyděláváme, ale není to zadarmo

Tento systém se však stal postupem času neúnosným. „V roce 2009 jsme předpověděli, že model intenzivní dělnické práce už nadále nemůže v pobřežních regionech fungovat,“ prozradil Wang. 

Bylo mu jasné, že konkurence v Indii, Vietnamu, Pákistánu či Bangladéši je příliš vysoká. Problémem pro textilní průmysl představoval také fakt, že rodiče své děti stále častěji posílají na vysoké školy. Absolventi pochopitelně nechtějí zbytek svého života strávit u šicího stroje a svou kariéru raději směřují do odvětví služeb.

Wang ve zlomovém roce 2009 zaměstnával až šest tisíc dělníků. Na honorářích jim ročně vyplatil kolem 129 milionů dolarů. Spočítal si, že modernizace výroby by mu za rok přinesla příjem okolo 160 milionů dolarů při zaměstnání pouhých 200 až 300 dělníků.

Čína se v roce 2013 stala robotickou velmocí.

Při modernizaci Wangovy textilky však nehrála roli jen efektivita. „Uvědomili jsme si, že naše odvětví má také velký vliv na životní prostředí. Vsadili jsme proto na technologie šetrné k životnímu prostředí, které snižují množství emisí,“ vysvětluje Wang a dodává, že nyní je jeho textilka jedním z hlavních propagátorů moderní robotické techniky v tomto odvětví.

Radost ekonomů a starosti dělníků

Luo Ťün, generální ředitel organizace International Robotics and Intelligent Equipment Industry Alliance (IRIEA) předpovídá, že čínský robotický průmysl bude v následujících 30 let růst nejrychleji na světě.

Devatenáct hodin v práci za 60 korun. Tak se šije v Bangladéši i pro Lidl

Radost ekonomů je však prokletím pro současnou generaci dělníků. „Je jasné, že velký počet málo kvalifikovaných lidí přijde o práci,“ myslí si Yves Wang z marketingové společnosti IDC. Z dlouhodobého hlediska však modernizace textilek podle něj bude mít  pozitivní dopad. 

„Když se podíváme na Německo, kde mají velké procento robotické techniky v průmyslových provozech, nezaměstnanost tam aktuálně klesá,“ připomíná. Podle IDC se v následujících pěti letech obmění skladba zaměstnanců velkých průmyslových provozů a prostor dostane mladá generace absolventů vysokých škol.

Wang se na všechny prognózy ekonomů a expertů na trh práce dívá s pragmatičností úspěšného podnikatele. Zajímají ho čísla. „Z perspektivy naší společnosti - produktivita na jednoho zaměstnance je pro nás prioritou. Méně zaměstnanců znamená vyšší produktivitu. Zaměstnanost a nezaměstnanost nejsou naší prioritu,“ říká.

Podívejte se, jak funguje jeden ze strojů používaných v čínských textilkách:




Témata: Robot




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.