Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Robota zabijáka nasadila policie v Dallasu poprvé. Neměla jinou možnost

  19:02aktualizováno  19:02
Dallaská policie při pátečním zásahu proti střelci, který vraždil strážce zákona, použila neobvyklou taktiku. Po neúspěšném vyjednávání na něj poslala robota s výbušninou, který muže obklíčeného v nadzemních garážích zlikvidoval. Takový postup je podle bezpečnostních expertů unikátní a v USA ji použili vůbec poprvé.

Policie nasadila při pátečním zásahu proti střelci z Dallasu robota 8. července 2016) | foto: Profimedia.cz

Pětadvacetiletý Micah Johnson se po čtvrteční střelbě na demonstraci proti policejnímu násilí v Dallasu ukryl v nedalekých nadzemních garážích, kde ho obklíčili policisté. Začalo dlouhé vyjednávání, Johnson se však odmítal vzdát. Velitel zásahového týmu se proto rozhodl pro nasazení robota, který ke střelci dovezl výbušninu a odpálil ji.

Střelba v Dallasu

Velení dallaské policie poodhalilo detaily z akce až v sobotu. V tiskovém prohlášení uvedlo, že nasazení robota přišlo ve chvíli, kdy policisté vyčerpali všechny možnosti, jak útočníka eliminovat. Na prvním místě byla ochrana zasahujících policistů a civilistů.

Život střelce ukončil podle zveřejněných materiálů robot společnosti Remotec. Stroj váží asi 220 kilogramů a je osazen řadou čidel a kamer. Disponuje také mechanickým ramenem, které je zakončeno na dálku ovladatelnými čelistmi. Právě v nich robot při zásahu svíral asi 450 gramů trhaviny C4.

Expert na bezpečnostní otázky a robotiku Peter W. Singer v textu pro server CNN připomíná, že se jedná o vůbec první takové využití policejního robota na území USA.

„Roboti se využívají pro deaktivaci bomb po celém světě. Jednotky SWAT je posílají na průzkum, dováží však také únoscům pizzu, když se při vyjednávání nemůže přiblížit živý člen policejního týmu. Nikdy však nebyl použit při smrtícím útoku,“ popisuje Singer.

Nejblíže se prý k páteční akci blíží nasazení robota při operaci v Tennessee v roce 2011, kde policie připevnila k robotovi granáty se slzným plynem a poslala ho k obytnému přívěsu, kde se měl ukrývat hledaný muž.

Nasazení v armádě

Paralely akce z Dallasu se snáze hledají ve válce. Singer ve své knize Wired for War z roku 2009 připomíná invazi do Iráku, kde američtí vojáci používali robota MARCBOT, malý průzkumný na dálku ovládaný stroj, který armáda nasazovala při kontrolách na bezpečnostních stanovištích. Při jedné z operacích proti ozbrojencům však na rameno robota izolepou připevnili výbušninu a ozbrojence zlikvidovali na dálku řízenou explozí.

Podle právních expertů přináší nasazení robota při likvidaci pachatele nové otázky při výkladu zákonů. Profesorka práva na Kalifornské univerzitě Elizabeth Johová serveru The Guardian sdělila, že legislativa nyní jasně definuje využití smrtících prostředků v případě, kdy jsou policisté ohrožováni na životě. „Není ale jasné, jak bychom toto pravidlo měli aplikovat na případ, kdy je napaden robot a policisté jsou od zdroje nebezpečí daleko,“ popisuje Johová.

Fotogalerie

Při čtvrtečním masakru v Dallasu zahynulo pět policistů a dalších sedm bylo postřeleno. Vyšetřovatelé zprvu uváděli, že střílelo několik útočníků. Podle posledních informací jako jediného útočníka identifikovali pětadvacetiletého černocha Micaha Xaviera Johnsona. Vyjednávačům řekl, že jeho cílem byli bělošští policisté (více o zásahu zde).

Vzkazy krví

Šéf dallaské policie David Brown v neděli uvedl, že Johnson se během dvouhodinového obklíčení policistům vysmíval a lhal a na zdi parkoviště psal svou krví vzkazy, například iniciály RB. Jejich význam vyšetřovatelé podle ČTK zjišťují.

Při domovní prohlídce policie našla mimo jiné předměty potřebné k výrobě nálože či deník, ze kterého vyplývalo, že střelec zamýšlel i krvavější útok, než byl ten v Dallasu. Motiv činu byl podle vyšetřovatelů rasistický, na facebooku i na jiných místech vyšetřovatelé nalezli pachatelovy nenávistné komentáře a také příspěvky sympatizující s černošskými nacionalistickými myšlenkami.

Johnson sloužil několik let v armádě a půl roku byl nasazen v Afghánistánu. V Dallasu před časem navštěvoval kurzy bojové taktiky, jejichž součástí byly i střelba v pohybu nebo rychlá změna pozic. O tom, že vojenskou taktika nacvičoval i na své zahradě, vypověděli sousedé.

Protesty v USA nepolevují

Johnsonovým motivem byla podle všeho pomsta za smrt dvou černochů, kteří v uplynulých dnech zemřeli rukou policisty. V USA kvůli tomu pokračuje vlna protestů proti policejnímu násilí.

Demonstrace o víkendu uzavřely hlavní dopravní tepny několika amerických měst. Protesty byly převážně nenásilné, při střetech v Saint Paul v Minnesotě však bylo zraněno pět policistů. Účastníci protestů po nich házeli kameny, láhve a dělbuchy. Policisté nakonec demonstranty rozehnali pomocí pepřového spreje a slzného plynu.

Hlídka v USA zastřelila černocha, svědkyně to vysílala na Facebook

Stovky lidí vyšly do ulic rovněž v Baton Rouge. „Žádná spravedlnost, žádný mír,“ křičel dav před místní policejní stanicí. Napětí vyvrcholilo poté, co se před policejní těžkooděnce tváří v tvář postavili ozbrojení členové Nové strany černých panterů, což je černošské nacionalistické hnutí. Jeho heslem je „Svoboda, nebo smrt“. Zákony státu Louisiana umožňují nosit zbraň viditelně.

V San Francisku či Fresnu v Kalifornii stovky lidí zablokovaly hlavní silnice i mosty. Poklidné demonstrace ohlásila Florida, lidé protestovali například ve West Palm Beach, Fort Lauderdale nebo v Miami, ale také v hlavním městě Washingtonu či v Nashville ve státě Tennessee. Stovky lidí pochodovaly také Manhattanem. Zadrženo bylo po celých USA několik desítek lidí.

Protesty v USA zažehla smrt dvou Afroameričanů v Minnesotě a v Louisianě, kteří zemřeli při zásazích policie. V Minnesotě byl několika výstřely při běžné dopravní kontrole zabit Philand Castile, kterého policisté zastavili kvůli rozbitému světlu. K velkému pobouření přispělo živé video ze zásahu, které jeho přítelkyně umístila na Facebook (více čtěte zde). V Louisianě o den dříve zemřel Alton Sterling, kterého policie kontrolovala na základě anonymního oznámení, že má u sebe zbraň (více čtěte zde).

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.