"Nemohu přijmou podíl na odpovědnosti za účast Británie ve vojenské akci proti Iráku bez mezinárodního souhlasu a domácí podpory," uvedl Robin Cook, který je rovněž šéfem Laber Party v britském parlamentu.
Cookova rezignace, která přišla těsně před zasedáním vlády o Iráku, je chápána jako další signál blížící se operace, i jako důkaz, že Blair riskuje svým přístupem svoji politickou budoucnost.
Proti akci bez schválení OSN je výrazná většina Britů. Souhlas s úderem „na vlastní pěst“ nyní vyslovuje podle průzkumů jen necelých dvacet procent Britů. Vláda doufá, že případná operace bude velmi rychlá a úspěšná. V tomto případě by mohl z celé akce Blair vyjít jako vítěz.
Válečné tažení svým prohlášením nepřímo podpořil i britský generální prokurátor lord Goldsmith. Podle něj poskytují existující rezoluce dostatečný právní základ pro případný vojenský zásah proti režimu Saddáma Husajna.
Pokusil se zpochybnit často opakovaný argument, že britsko-americká operace by byla porušením mezinárodního práva. "Možnost užít sílu proti Iráku vyplývá z kombinace požadavků rezolucí 678, 687 a 1441," uvedl Goldsmith v písemném prohlášení pro parlament.
Vzhledem k načasování dokumentu je toto zdůvodnění považováno za klíčový dokument, neboť na jeho základě mohou Londýn a Washington v nejbližší době udeřit na Irák.
Rezoluce číslo 678 a 687 byly schváleny před a po válce v Zálivu v roce 1991. Rezoluce 1441 byla jednohlasně schválena Radou bezpečnosti v loňském roce. Iráckého vůdce Saddáma Husajna vyzvala k odzbrojení. V případě neplnění rezoluce mu OSN pohrozila "vážnými důsledky".
V uplynulých měsících někteří odborníci na mezinárodní právo uváděli, že pro zahájení válečné operace je bezpodmínečně nutná další rezoluce.
Tony Blair prohlašoval, že by přijetí nové rezoluce velmi přivítal, zároveň však opakoval, že Velká Británie může udeřit i bez ní.
 Robin Cook, zastupující britskou vládu v Dolní sněmovně, opouští sídlo premiéra v londýnské Downing Street. Nelíbí se mu, že Tony Blair podporuje USA v úderu na Irák. (17. března 2003) |
