Ačkoliv samotný George Robertson zatím informaci o svém budoucím angažmá nijak veřejně nekomentoval, společnost Cable & Wireless už podle prohlášení pro média počítá s tím, že by současný generální tajemník NATO nastoupil do nejužšího vedení firmy na poloviční úvazek někdy v únoru příštího roku.
Šéf britské společnosti se sídlem v Londýně, Richard Lapthorne například prohlásil, že vedení bylo velmi potěšeno, když Robertson s nabídkou firmy souhlasil.
Společnost přitom podle Lapthorna předpokládá, že osobnost Robertsonova formátu přinese firmě jedinečné zkušenosti, které budou ideální při jednáních s vládami v zemích, kde Cable & Wireless obchoduje.
Robertson by měl ve společnosti doplnit řídící tým špičkových odborníků, mezi nimiž je například zakladatel firmy Orange Graham Howe. Jeho získala britská telekomunikační společnost nedávno v rámci personálních změn na nejvyšších postech po dvouletém strmém propadu zisků. Od nového týmu si společnost slibuje opětovný růst.
|
LORD ROBERTSON |
|
Šestapadesátiletý Lord Robertson of Port Ellen, původem Skot, se stal desátým generálním tajemníkem aliance v říjnu 1999. Za dobu svého působení v čele aliance si vydobyl přívlastek "neústupného Skota" podle toho, jakým způsobem se snažil prosadit při jednáních zájmy NATO. Narodil se v roce 1946 na Hebridech jako syn policisty. Od roku 1963 je členem Labouristické strany, kde působil ve skotských regionálních funkcích, mimo jiné i jako předseda skotské rady Labouristické strany (1977-1978). Na přelomu 70. a 80. let byl stínovým ministrem pro záležitosti Skotska, obrany a zahraničních věcí. Od května 1997 do října 1999 byl britským ministrem obrany. Od svého zvolení do funkce ministra se výrazně angažoval v procesu rozšiřování NATO. V roce 1998 podporoval americko- britskou operaci Pouštní liška proti iráckému režimu a v roce 1999 opakovaně obhajoval letecké útoky na Jugoslávii. Byl jedním z prvním západních politiků, kteří označili jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče za válečného zločince. |
Odchod skotského lorda
Své rozhodnutí odejít z čela NATO po uplynutí čtyřletého funkčního období letos v prosinci, oznámil George Robertson hned na počátku roku.
Lord Robertson, který užívá šlechtický titul, své působení ve funkci odmítl prodloužit o další rok, jak mu umožňují pravidla.
"Rád jsem pracoval v alianci a pro alianci. Řada vlád členských zemí mě vyzvala, abych zůstal ve funkci ještě pátý rok. Čtyři roky je pro tuto nesnadnou funkci právě dost a mě čeká ještě celý aktivní a prací naplněný rok, než odejdu," prohlásil tehdy Robertson.
Oznámení o odchodu bylo podle expertů velmi překvapivé. Všeobecně se předpokládalo, že využije možnosti prodloužit si mandát do konce roku 2004, aby aliance získala čas na výběr vhodného nástupce.
Jasný nástupce není
Ačkoliv se okamžitě po Robertsonově prohlášení doslova vyrojila desítka známých jmen evropské politiky, která by ho mohla ve funkci nahradit, dosud není vůbec jasné, kdo se novým generálním tajemníkem aliance skutečně stane.
Sám Robertson by například po sobě rád viděl v čele NATO polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského, kterého označil za ideálního kandidáta.
Kwasniewski však svou kandidaturu popřel s tím, že chce být především prezidentem a jeho funkční období vyprší až v roce 2005.
V kruzích bezpečnostních expertů i na stránkách médií se pak nejčastěji skloňují jména dánského premiéra Poula Nyrupa Rasmussena, norského ministra zahraničí Jana Petersena a také norské ministryně obrany Kristin Krohnové-Devoldové, která by byla první ženou v čele aliance.
Ke žhavým kandidátům patří též člen Evropské komise Antonio Vitorino, italský ministr obrany Antonio Martino a bývalý nizozemský ministr zahraničí Jozias van Aartsen.
|
TAJEMNÍCI NATO |
|
O desítce dosavadních generálních tajemníků v historii NATO čtěte na portále natoaktual.cz ZDE |
 George Robertson |
