Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Robertsona láká telekomunikační obr

  10:24aktualizováno  10:24
Brusel, Londýn - Generální tajemník NATO George Robertson zamíří pravděpodobně na konci letošního roku po odchodu z vrcholného postu v alianci do telekomunikační branže. Do svých řad ho zlákal britský telekomunikační obr Cable & Wireless. Nabídl Robertsonovi post místoředitele.

Ačkoliv samotný George Robertson zatím informaci o svém budoucím angažmá nijak veřejně nekomentoval, společnost Cable & Wireless už podle prohlášení pro média počítá s tím, že by současný generální tajemník NATO nastoupil do nejužšího vedení firmy na poloviční úvazek někdy v únoru příštího roku.

Šéf britské společnosti se sídlem v Londýně, Richard Lapthorne například prohlásil, že vedení bylo velmi potěšeno, když Robertson s nabídkou firmy souhlasil.

Společnost přitom podle Lapthorna předpokládá, že osobnost Robertsonova formátu přinese firmě jedinečné zkušenosti, které budou ideální při jednáních s vládami v zemích, kde Cable & Wireless obchoduje.

Robertson by měl ve společnosti doplnit řídící tým špičkových odborníků, mezi nimiž je například zakladatel firmy Orange Graham Howe. Jeho získala britská telekomunikační společnost nedávno v rámci personálních změn na nejvyšších postech po dvouletém strmém propadu zisků. Od nového týmu si společnost slibuje opětovný růst.

LORD ROBERTSON

Šestapadesátiletý Lord Robertson of Port Ellen, původem Skot, se stal desátým generálním tajemníkem aliance v říjnu 1999. Za dobu svého působení v čele aliance si  vydobyl přívlastek "neústupného Skota" podle toho, jakým způsobem se snažil prosadit při jednáních zájmy NATO. Narodil se v roce 1946 na Hebridech jako syn policisty. Od roku 1963 je členem Labouristické strany, kde působil ve skotských regionálních funkcích, mimo jiné i jako předseda skotské rady Labouristické strany (1977-1978). Na přelomu 70. a 80. let byl stínovým ministrem pro záležitosti Skotska, obrany a zahraničních věcí. Od května 1997 do října 1999 byl britským ministrem obrany. Od svého zvolení do funkce ministra se výrazně angažoval v procesu rozšiřování NATO. V roce 1998 podporoval americko- britskou operaci Pouštní liška proti iráckému režimu a v roce 1999 opakovaně obhajoval letecké útoky na Jugoslávii. Byl jedním z prvním západních politiků, kteří označili jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče za válečného zločince.

Jediným tajemstvím, které londýnská společnost doposud neprozradila, zůstává Robertsonův plat, který by měl za pomoc při jednáních a uplatnění svých diplomatických schopností dostávat.

Odchod skotského lorda
Své rozhodnutí odejít z čela NATO po uplynutí čtyřletého funkčního období letos v prosinci, oznámil George Robertson hned na počátku roku.

Lord Robertson, který užívá šlechtický titul, své působení ve funkci odmítl prodloužit o další rok, jak mu umožňují pravidla.

"Rád jsem pracoval v alianci a pro alianci. Řada vlád členských zemí mě vyzvala, abych zůstal ve funkci ještě pátý rok. Čtyři roky je pro tuto nesnadnou funkci právě dost a mě čeká ještě celý aktivní a prací naplněný rok, než odejdu," prohlásil tehdy Robertson.

Oznámení o odchodu bylo podle expertů velmi překvapivé. Všeobecně se předpokládalo, že využije možnosti prodloužit si mandát do konce roku 2004, aby aliance získala čas na výběr vhodného nástupce.

Jasný nástupce není
Ačkoliv se okamžitě po Robertsonově prohlášení doslova vyrojila desítka známých jmen evropské politiky, která by ho mohla ve funkci nahradit, dosud není vůbec jasné, kdo se novým generálním tajemníkem aliance skutečně stane.

Sám Robertson by například po sobě rád viděl v čele NATO polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského, kterého označil za ideálního kandidáta.

Kwasniewski však svou kandidaturu popřel s tím, že chce být především prezidentem a jeho funkční období vyprší až v roce 2005.

V kruzích bezpečnostních expertů i na stránkách médií se pak nejčastěji skloňují jména dánského premiéra Poula Nyrupa Rasmussena, norského ministra zahraničí Jana Petersena a také norské ministryně obrany Kristin Krohnové-Devoldové, která by byla první ženou v čele aliance.

Ke žhavým kandidátům patří též člen Evropské komise Antonio Vitorino, italský ministr obrany Antonio Martino a bývalý nizozemský ministr zahraničí Jozias van Aartsen.

TAJEMNÍCI NATO

O desítce dosavadních generálních tajemníků v historii NATO čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

Největší šance na židli v čele Severoatlantické aliance se připisují portugalskému komisaři v Bruselu Antoniu Vitorinim. Má podporu portugalské vlády i mezi jinými zeměmi a především nijak zvlášť nekomentoval nedávné události v Iráku a spory ohledně ozbrojené intervence mezi Washingtonem a některými evropskými spojenci z aliance. Přijatelný by tedy byl jak pro Spojené státy, tak zřejmě i na straně druhé pro Německo a Francii.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

George Robertson

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

První z darovaných amerických vrtulníků UH-60 Black Hawk v barvách afghánských...
Máme černé jestřáby, radují se Afghánci. USA dodají impozantní flotilu

Afghánské letectvo dostalo darem první dva nové vrtulníky UH-60 Black Hawk. Je to zatím jen symbolická "ochutnávka" pomyslného vzkříšení afghánských vzdušných...  celý článek

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.