Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Robertson vyzval Evropu ke zbrojení

  16:35aktualizováno  16:35
Brusel - Generální tajemník NATO George Robertson v Bruselu naléhavě varoval před odstavením aliance na vedlejší kolej, ztrátou smyslu její existence, pokud se evropští spojenci nevzpamatují a nezačnou dohánět zpoždění ve zbrojení. Prohlásil, že cílem listopadového pražského summitu NATO bude vypracovat program, jak toho dosáhnout.
"Skutečnou otázkou dnes není, zda USA a jejich spojenci chtějí spolupracovat, ale zda ještě vůbec spolupracovat mohou," prohlásil Robertson na výroční konferenci o evropské obranné politice pořádané nadací Forum Europe.

"Pokud Amerika a její spojenci už nefungují jako smysluplná vojenská koalice, nezáleží na tom, kolik zemí se k NATO připojí - bude stejně vyřazena ze seznamu seriózních organizací."

Brodíme se v bahně na straně krvácení
V jednom z nejostřejších projevů na toto téma Robertson připomněl rozdíl ve vojenských výdajích (tři procenta HDP v USA, 1,8 procenta v Evropě), neschopnost Evropanů dopravit jednotky na dlouhé vzdálenosti, navádět na cíl přesné zbraně, sledovat vzdušný prostor, tankovat za letu, bránit se proti taktickým raketám. Odtud nepřipravenost čelit novým hrozbám, například terorismu.

"Znamená to, že Spojené státy musejí nést lví podíl na operacích. Je to urážka rovného rozdělení nákladů. Pokud nebude odstraněna, vyvolává představu špičkových amerických sil na straně útoku, zatímco Evropané se brodí v bahně na straně krvácení," prohlásil šéf NATO, podle něhož by takové rozdělení úkolů bylo "politicky naprosto neudržitelné".

V Praze bude aliance hledat nedostatky
Robertson proto chce, aby byl v Praze schválen seznam klíčových nedostatků a závazný program jejich odstranění. Snaha vybavit se novými kapacitami by měla jít ruku v ruce s úsilím Evropské unie o vybudování vlastní vojenské schopnosti.

Šéf NATO si přeje, aby členské státy aliance přestaly mluvit o součinnosti zbrojního průmyslu a začaly ji konečně provádět - také Spojené státy by se měly zříci ochranářství a otevřít přístup ke svým technologiím evropským spojencům.

Robertson kritizoval záměry EU
Snahy Evropské unie vytvořit vlastní vojenskou kapacitu nepůsobí podle Robertsona zatím moc vážně. Mluví se spíše o počtech vojáků než o jejich vybavení, členské státy se nejsou schopny dohodnout na prioritách.

"Pokud EU nezabrání trendu, kdy její obranná politika plodí více byrokracie než vojenské síly, skončíme se dvěma deficity - deficitem transatlantické vojenské kapacity a deficitem evropské důvěry. To by neměl být recept pro zdravé vztahy mezi Evropou a Amerikou ve 21. století."

V poslední době se rodí řada návrhů, jak takovému vývoji zabránit. Podle šéfa NATO je však především třeba odpovědět na jednu jedinou těžkou otázku: "Je dostatek politické vůle utrácet na obranu více a lépe? Bez politické vůle čelit finančním důsledkům evropské obrany se tento projekt nebude vyvíjet dostatečně rychle, aby měl vůbec nějaký vliv."
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Obraně se politici věnují povrchně, vyplývá z analýzy programů stran

Většina stran a hnutí se obranné politice věnuje spíše povrchně. Když už se téma obrany v programu stran objeví, je často propojeno s dalšími tématy, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.