"Skutečnou otázkou dnes není, zda USA a jejich spojenci chtějí spolupracovat, ale zda ještě vůbec spolupracovat mohou," prohlásil Robertson na výroční konferenci o evropské obranné politice pořádané nadací Forum Europe.
"Pokud Amerika a její spojenci už nefungují jako smysluplná vojenská koalice, nezáleží na tom, kolik zemí se k NATO připojí - bude stejně vyřazena ze seznamu seriózních organizací."
Brodíme se v bahně na straně krvácení
V jednom z nejostřejších projevů na toto téma Robertson připomněl rozdíl ve vojenských výdajích (tři procenta HDP v USA, 1,8 procenta v Evropě), neschopnost Evropanů dopravit jednotky na dlouhé vzdálenosti, navádět na cíl přesné zbraně, sledovat vzdušný prostor, tankovat za letu, bránit se proti taktickým raketám. Odtud nepřipravenost čelit novým hrozbám, například terorismu.
"Znamená to, že Spojené státy musejí nést lví podíl na operacích. Je to urážka rovného rozdělení nákladů. Pokud nebude odstraněna, vyvolává představu špičkových amerických sil na straně útoku, zatímco Evropané se brodí v bahně na straně krvácení," prohlásil šéf NATO, podle něhož by takové rozdělení úkolů bylo "politicky naprosto neudržitelné".
V Praze bude aliance hledat nedostatky
Robertson proto chce, aby byl v Praze schválen seznam klíčových nedostatků a závazný program jejich odstranění. Snaha vybavit se novými kapacitami by měla jít ruku v ruce s úsilím Evropské unie o vybudování vlastní vojenské schopnosti.
Šéf NATO si přeje, aby členské státy aliance přestaly mluvit o součinnosti zbrojního průmyslu a začaly ji konečně provádět - také Spojené státy by se měly zříci ochranářství a otevřít přístup ke svým technologiím evropským spojencům.
Robertson kritizoval záměry EU
Snahy Evropské unie vytvořit vlastní vojenskou kapacitu nepůsobí podle Robertsona zatím moc vážně. Mluví se spíše o počtech vojáků než o jejich vybavení, členské státy se nejsou schopny dohodnout na prioritách.
"Pokud EU nezabrání trendu, kdy její obranná politika plodí více byrokracie než vojenské síly, skončíme se dvěma deficity - deficitem transatlantické vojenské kapacity a deficitem evropské důvěry. To by neměl být recept pro zdravé vztahy mezi Evropou a Amerikou ve 21. století."
V poslední době se rodí řada návrhů, jak takovému vývoji zabránit. Podle šéfa NATO je však především třeba odpovědět na jednu jedinou těžkou otázku: "Je dostatek politické vůle utrácet na obranu více a lépe? Bez politické vůle čelit finančním důsledkům evropské obrany se tento projekt nebude vyvíjet dostatečně rychle, aby měl vůbec nějaký vliv."
"Pokud Amerika a její spojenci už nefungují jako smysluplná vojenská koalice, nezáleží na tom, kolik zemí se k NATO připojí - bude stejně vyřazena ze seznamu seriózních organizací."
Brodíme se v bahně na straně krvácení
V jednom z nejostřejších projevů na toto téma Robertson připomněl rozdíl ve vojenských výdajích (tři procenta HDP v USA, 1,8 procenta v Evropě), neschopnost Evropanů dopravit jednotky na dlouhé vzdálenosti, navádět na cíl přesné zbraně, sledovat vzdušný prostor, tankovat za letu, bránit se proti taktickým raketám. Odtud nepřipravenost čelit novým hrozbám, například terorismu.
"Znamená to, že Spojené státy musejí nést lví podíl na operacích. Je to urážka rovného rozdělení nákladů. Pokud nebude odstraněna, vyvolává představu špičkových amerických sil na straně útoku, zatímco Evropané se brodí v bahně na straně krvácení," prohlásil šéf NATO, podle něhož by takové rozdělení úkolů bylo "politicky naprosto neudržitelné".
V Praze bude aliance hledat nedostatky
Robertson proto chce, aby byl v Praze schválen seznam klíčových nedostatků a závazný program jejich odstranění. Snaha vybavit se novými kapacitami by měla jít ruku v ruce s úsilím Evropské unie o vybudování vlastní vojenské schopnosti.
Šéf NATO si přeje, aby členské státy aliance přestaly mluvit o součinnosti zbrojního průmyslu a začaly ji konečně provádět - také Spojené státy by se měly zříci ochranářství a otevřít přístup ke svým technologiím evropským spojencům.
Robertson kritizoval záměry EU
Snahy Evropské unie vytvořit vlastní vojenskou kapacitu nepůsobí podle Robertsona zatím moc vážně. Mluví se spíše o počtech vojáků než o jejich vybavení, členské státy se nejsou schopny dohodnout na prioritách.
"Pokud EU nezabrání trendu, kdy její obranná politika plodí více byrokracie než vojenské síly, skončíme se dvěma deficity - deficitem transatlantické vojenské kapacity a deficitem evropské důvěry. To by neměl být recept pro zdravé vztahy mezi Evropou a Amerikou ve 21. století."
V poslední době se rodí řada návrhů, jak takovému vývoji zabránit. Podle šéfa NATO je však především třeba odpovědět na jednu jedinou těžkou otázku: "Je dostatek politické vůle utrácet na obranu více a lépe? Bez politické vůle čelit finančním důsledkům evropské obrany se tento projekt nebude vyvíjet dostatečně rychle, aby měl vůbec nějaký vliv."
