Robertson v rozhovoru pro média označil svou návštěvu za jednoznačný signál, který měnící se NATO vysílá "novému" Srbsku.
Severoatlantická aliance podle jeho slov pomůže zemi začlenit se do euroatlantických struktur, ale k tomu je potřeba vstřícnost země. "Vztahy mezi dřívějšími nepřáteli a budoucími partnery se radikálně změnily k lepšímu," prohlásil Robertson po setkání s prezidentem Srbska a Černé Hory Svetozarem Marovićem.
Robertson přicestoval do Bělehradu v rámci své cesty po všech členských a partnerských zemích, kterou podniká naposledy před svým odchodem z funkce generálního tajemníka.
"Za posledních několik týdnů jsem navštívil asi třicet zemí. Tato návštěva však stojí na samotném vrcholu mého seznamu. Chtěl jsem osobně Srbsku a Černé Hoře sdělit důležitou zprávu, že jsme na novém začátku vzájemných vztahů," řekl Robertson.
Odložte hořkost stranou!
Aby se společenství států Srbsko a Černá Hora mohlo stát partnerskou zemí NATO a později i členem aliance, musí podle Robertsona ještě urazit velký kus cesty.
Především spolupracovat s Mezinárodním soudním tribunálem pro válečné zločiny z bývalé Jugoslávie a reformovat svou armádu.
Právě kvůli tomu vystoupil generální tajemník i před nejvyšším vojenskými veliteli země. Před nimi hovořil o důvodech, proč NATO před čtyřmi lety začalo s tříměsíčním intenzivním bombardováním srbských pozic při válce o Kosovo.
"NATO nebylo ve válce s obyvateli Jugoslávie, chtělo zastavit Miloševiće, jeho etnické čistky a politiku, která způsobila tolik utrpení," řekl Robertson. Bez razantního zásahu by podle něj Miloševič vrátil Evropu do "temné éry, do které kontinent nikdy nesmí sklouznout". Ozbrojenou intervenci označil doslova za poslední možnost, jak zastavit "muže, který opakovaně lhal mezinárodnímu společenství".
"Milošević zradil vlastní lid...Nežádám, abyste zapomněli na hořkost, kterou dosud cítíte. Žádám jen, abyste hořkost odložili stranou a dívali se do budoucnosti," apeloval na armádní velitele Robertson.
Najděte válečné zločince!
Za nejdůležitější označil Robertson spolupráci Srbska a Černé Hory s Mezinárodním soudním tribunálem v Haagu. Především pak, aby se země zasadila o dopadení nejhledanějších válečných zločinců, kteří se několik let po válce stále ukrývají.
"Úřady mají povinnost a závazek najít tyto osoby a předat je soudu. Mezinárodní společenství je nikdy nepřestane hledat," uvedl Robertson po schůzce s ministrem zahraničí Goranem Svilanovićem.
Robertson apeloval především na dopadení bývalého vrchního velitele bosensko-srbské armády Ratko Mladiće, kterého tribunál viní ze zodpovědnosti za masakr 7 tisíc muslimských obyvatel vesnice Srebrenica během bosenské války.
Prezident Svetozar Marović naopak generálního tajemníka aliance ujistil, že země veškeré závazky splní. Po jednáních souhlasil s tím, že všichni váleční zločinci musejí být vydáni soudnímu tribunálu v Haagu.
- pátek 28. listopadu 2003
