Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Statisíce Židů zavraždili i Ukrajinci, připomněl izraelský lídr v Kyjevě

  21:41aktualizováno  21:41
Ukrajinský Ústav národní paměti odmítl slova izraelského prezidenta Reuvena Rivlina o účasti Organizace ukrajinských nacionalistů, vedené Stepanem Banderou, na holokaustu. Rivlin přijel do Kyjeva v rámci vzpomínkových akcí k 75. výročí masakru kyjevských Židů v rokli Babi Jar.

Prezident Izraele Reuven Rivlin po přistání v Kyjevě (27. září 2016). | foto: Reuters

„Izraelský prezident bohužel ve svém vystoupení v ukrajinském parlamentu zopakoval sovětský mýtus o účasti Organizace ukrajinských nacionalistů na holokaustu. Uctění památky obětí Babího Jaru by bylo upřímnější bez opakování mýtů těch, kteří se snažili vymazat jejich památku,“ prohlásil šéf ústavu Volodymyr Vjatrovyč, který řídí Ústav národní paměti od předloňského roku a dříve býval šéfem archivů ukrajinské tajné služby.

Fotogalerie

Kritici mu vyčítají, že se snaží nacionalisty zbavit obviňování z antisemitismu a zločinů spáchaných za války na Židech a Polácích i za cenu zkreslování historie.

Rivlin v Kyjevě připomněl účast Ukrajinců a zejména banderovců na protižidovských pogromech. „Na území nynější Ukrajiny bylo za druhé světové války zavražděno okolo 1,5 milionu Židů, v Babím Jaru i mnoha dalších místech.

Stříleli je v lesích na pokraji strží, shazovali do hromadných hrobů. Mnoho pachatelů těchto zločinů byli Ukrajinci. Mezi nimi zvláště vynikali banderovci, kteří mučili Židy, vraždili je a v mnoha případech vydávali Němcům,“ řekl izraelský prezident.

Našly se i výjimky

Připustil, že se našlo i více než 2 500 Ukrajinců, kteří si záchranou Židů vysloužili titul Spravedlivý mezi národy světa, ale to byly „jiskry planoucí za temného soumraku lidstva“. Většina podle Rivlina mlčela.

Banderovci

Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) se snažila o vznik nezávislé Ukrajiny neovládané ani Polskem, ani SSSR.

Sen o samostatnosti měli Ukrajinci dlouhá staletí, ani po první světové válce jim ale nebylo přáno. Možného spojence proti Rusům našli v nacistickém Německu.

Vztahy mezi Izraelci a Ukrajinci se podle prezidenta v současnosti orientují na budoucnost, avšak nelze zapomínat na dějiny, s děsivými i dobrými událostmi.

V rokli Babi Jar na kyjevském předměstí postříleli nacisté společně s příslušníky ukrajinských milicí během pouhých dvou dnů 29. a 30. září 1941 33 771 kyjevských Židů, což byl největší jednotlivý masakr Židů na území Sovětského svazu po napadení nacisty. Popravy pokračovaly v Babím Jaru i poté. Oběťmi byli kromě Židů hlavně sovětští vojáci, Romové, pacienti psychiatrických léčeben a Ukrajinci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záchranáři a dobrovolníci prohledávají trosky domů v Mexico City. (19. září...
Zemětřesení v Mexiku pohřbilo 22 dětí ve škole, zemřelo přes dvě stě lidí

Při úterním zemětřesení v Mexiku zahynulo nejméně 216 lidí, z toho více než polovina v hlavním městě země. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na...  celý článek

Prezident Miloš Zeman s prezidentem USA Donaldem Trumpem a jeho manželkou...
Zeman se vyfotil s Trumpem, jeho řeč srovnal se známkováním neposlušných žáků

Český prezident Miloš Zeman se v úterý večer potkal s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Snímek obou státníků sdílel ve středu odpoledne na sociálních...  celý článek

Muž uvězněný pod troskami budovy dostává napít, zatímco čeká na záchranu....
Doufám, že je mrtvá. Hledání přeživších v mexické metropoli ovládl chaos

Po středečním zemětřesení v Mexiku připomíná dříve prosperující čtvrť La Condesa v metropoli ruiny. Z těch se v nastalém chaosu snaží lidé vyprostit přeživší....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.