Padesát let poté, co církev vydala prohlášení Nostra aetate (V naší době), kterým skoncovala s po staletí trvajícím soupeřením s ostatními náboženstvími a otevřela se dialogu s nimi, zašla nyní teologická komise ještě o něco dále než předchozí papež Benedikt XVI. Ten se v roce 2011 vyslovil proti snahám konvertovat židy.
„Přestože židé nemohou uvěřit v Ježíše Krista jako univerzálního Spasitele, patří jim ve spasení určitý díl,“ uvedla komise v dokumentu, aniž upřesnila, jakým způsobem (text dokumentu v angličtině).
Církev se domnívá, že spása člověka může přijít jedině veskrze víru v Ježíše Krista. Podle jejího tvrzení jde o Syna Božího, který vstal z mrtvých. Křesťané jsou přitom vedeni k tomu, aby svou víru ve světě šířili a získávali tak do svých řad další věřící.
Vůči židům však nyní dochází ke změně v přístupu. Katolíci jim mají podle komise svou víru předkládat s „pokorou a citlivostí“, tedy uznávat, že i židé jsou nositeli „Božího slova“, a to s ohledem na velkou tragédii holokaustu. Římskokatolická církev se tak nepřímo hlásí k odpovědnosti za své učení v minulosti, které přispělo k rozvoji antisemitismu v Evropě.
„To v praxi znamená, že katolická církev ani nevede, ani nepodporuje žádnou institucionální misi zvláště zaměřenou na židy,“ uvedla komise.
