Němci, kterým se ústava líbí, tak jak je, naproti tomu dávali najevo, že nehodlají ostatním zemím ustupovat. Česko ani jiné malé země zatím do přímých střetů s ostatními partnery v EU nešly. Premiér Vladimír Špidla však dal najevo, že i pro Prahu jsou určité meze nepřekročitelné.
Smysl této "dělostřelecké přípravy" vysvětlil španělský premiér José Maria Aznar. "Když chcete jednat, je lépe, když se vás ostatní bojí," prohlásil.
Špidla: Česko nesmí v EU přijít o vliv
Česko žádá, aby nová unijní ústava příliš neoslabila jeho pozici v Evropské unii. Premiér Vladimír Špidla to dal jasně najevo při sobotním zahájení mezivládní konference EU v Římě. Na ní se má vypracovat definitivní podoba evropské ústavy.
"Vstoupili jsme do unie, abychom posílili pozici České republiky a zvýšili kvalitu života obyvatelstva. To jsou dva cíle, které budeme v práci mezivládní konference systematicky sledovat," prohlásil Špidla při setkání zástupců pětadvaceti států rozšiřující se EU.
V následujících měsících budou delegace těchto zemí jednat o konečné podobně dokumentu, který má unii učinit přehlednější a přiblížit ji lidem. Menší země včetně České republiky nicméně dávají najevo, že nejsou se stávajícím stavem návrhů spokojeny, a hodlají příští měsíce využít k diplomatickým ofenzivám.
Obávají se, aby jejich hlas v "nové unii" nezanikl, a prosazují například úpravu pravidel pro hlasování. Není zatím jisté, jak tyto spory dopadnou. Nemálo účastníků se však bojí jednoho: že by ústava mohla ztroskotat.
Proto některé země vystupují s tvrdými slovy zjišťují, zda jim ostatní třeba ustoupí. Například Polsko připomnělo své právo veta, jímž by mohlo zabránit změně hlasovacího systému v EU, navržené v ústavě. Polský premiér Leszek Miller tvrdě prohlásil, že "nebude navrhovat žádný kompromis" v boji o zachování stávajícího hlasovacího systému - že Polsko uspokojí jen jeho plné zachování.
"Trváme na této pozici," přisadil si nekompromisně španělský premiér Aznar, jediný polský spojenec. Bez tohoto "starého" systému totiž obě země budou v EU tím, čím jsou - státy střední velikosti. Jen stávající systém jim dává téměř stejnou sílu, jakou má mít při hlasování početnější Německo či Británie.
Německý kancléř Gerhard Schröder kontroval podle týdeníku Der Spiegel sdělením, že jeho země zůstane "tvrdá jako kost" při obraně nynějšího návrhu ústavy. A francouzský prezident Jacques Chirac varoval všechny členy unie před těžkými dopady krachu dohody o ústavě.
Italský premiér Silvio Berlusconi, jehož země nyní vede unii, však vyzýval, aby země nemyslely jen na svůj zájem. Špidla mu předal hodiny odpočítávající vstup desítky nových zemí do EU. Zároveň naznačil, že při přípravě ústavy Česko zase tolik nespěchá. "Dáváme přednost kvalitě před časem," prohlásil český premiér a vyjmenoval řadu bodů, v nichž chce Česko usilovat o změny či úpravy ústavy.
Podobné požadavky zazněly i od slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy. Ten však dal najevo, že jeho země nemíní vyvolávat velké spory. Hlas Slovenska, stejně jako Česka, poněkud zeslábne přechodem k hlasování navrženém ústavou.
Podle ní se mají rozhodnutí přijímat nadpoloviční většinou států, v nichž musí žít tři pětiny obyvatel EU. I Špidla naznačil možnost smírného vyznění jednání. "Rýsuje se několik typů kompromisů. Bude na nás, abychom zvolili ty, jež pro nás budou nejvýhodnější," uvedl.
 Český premiér Vladimír Špidla daroval před začátkem summitu svému italskému protějšku Berlusconimu digitální hodiny. Ty odpočítávají čas, který zbývá do vstupu Česka a dalších zemí do unie. (4. října 2003) |
