Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řím zaplavili demonstranti

  18:30aktualizováno  18:30
Hlavní italské město zažilo v sobotu jednu z největších demonstrací v historii. Přes milion lidí z celé Itálie se podle nezávislých pozorovatelů shromáždilo v Římě na protest proti sociální politice vlády premiéra Silvia Berlusconiho. Podle organizátorů ulice města zaplavily dokonce více než dva miliony demonstrantů. Protest svolali odboráři z největší italské odborové centrály CGIL. Centrum bylo prakticky neprůjezdné, doprava byla odkloněna.

Protestní akce byla zaměřena na kritiku sociální politiky Berlusconiho kabinetu. Po úterní vraždě vládního poradce pro sociální otázky Marca Biagiho dostala další rozměr. Odborová centrála označila protestní akci za největší demonstraci všech dob. Ve snaze dostát tomuto heslu zajistila akci působivou logistickou podporu.

Protestující přivezly desítky vlaků a tisíce autobusů
Kvůli demonstraci bylo vypraveno 61 zvláštních vlaků a na šest tisíc autobusů. Do Říma přiletělo šest charterových letadel a čtyři zvláštní plavidla, která dopravila odboráře z italských ostrovů, především ze Sicílie, kde jsou odbory mimořádně silné.

Premiér Berlusconi zdůraznil, že hodlá pokračovat v prosazování reforem pracovního práva navzdory vraždě vládního poradce Marca Biadgiho, který se stal v severoitalské Bologni obětí teroru Rudých brigád.

Odboráře, kteří se snahou kabinetu okleštit pracovní práva nesouhlasí, Berlusconi vyzval, aby jednání s vládou obnovili.

Teroristé se přiznali k vraždě na internetu
Prohlášení, jímž se Rudé brigády k atentátu přihlásily, zdůrazňuje, že Biagi byl popraven, protože spolupracoval na návrhu reformy pracovního zákona, který má umožnit snadnější propouštění lidí ze zaměstnání.

Úterní atentát vyvolal v Itálii vlnu obav, že se do země vrátí násilí, které v 70. a 80. letech minulého století rozsévali militantní příslušníci krajní levice i ultrapravice.

Odnož italského teroristického hnutí Rudé brigády se k atentátu přihlásila na internetu. Na své stránky umístila šestadvacetistránkový dokument, v němž kritizuje moderní kapitalismus a obviňuje ministerstvo práce z vykořisťování zaměstnanců prostřednictvím navrhované reformy pracovního trhu, mezi jejíž autory Biagi patřil.

Na Biagiho domě v Bologni, kde byl nalezen mrtev, byla sprejem nastříkána pěticípá hvězda, symbol Rudých brigád.

V poselství odnože Rudých brigád, umístěném na internetových stránkách www.caserta24ore.it, se uvádí, že Biagiho návrh reformy práce je regulací vykořisťování zaměstnanců dostávajících plat.

Smrt přišla po bombě u ministerstva
Vražda následuje měsíc poté, co vybuchla bomba u budovy ministerstva vnitra v Římě a poté, co ministerstvo spravedlnosti varovalo, že Itálie by mohla opět zažít novou vlnu politicky motivovaného násilí, jaké postihlo zemi v 70. a 80. letech. 

Ministr vnitra Claudio Scajola po oznámení vraždy zkrátil cestu do USA a vrací se do Itálie. Premiér Silvio Berlusconi v písemném prohlášení uvedl: "Terorismus opět ukázal, že představuje hrozbu, s níž je třeba bojovat všemi silami."

Pistole zabila i Biagiho předchůdce
Policii se zatím nepodařilo najít žádné konkrétní stopy po pachatelích. Vyšetřovatelé ale zjistili, že vražedná zbraň byla už jednou použita při podobném útoku.

V květnu 1999 byl toutéž zbraní zavražděn v Římě poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí Massimo D'Antona, který pracoval ve stejné funkci jako později Biagi. I tenkrát se k vraždě přihlásily Rudé brigády ale konkrétního pachatele se nepodařilo zatknout.

Rudé brigády zavraždily řadu politiků
Rudé brigády mají na svědomí vlnu zabíjení politiků, podnikatelů a policistů v 70. a 80. letech minulého století. Mezi jejich neznámější čin patří únos a vražda někdejšího premiéra Alda Mora v roce 1978, což mělo destabilizovat zemi.

Po Morově smrti zahájila policie rozsáhlé operace proti aktivistům Rudé brigády a na počátku 80. let bylo teroristické hnutí téměř zlikvidováno. Nové atentáty každých několik let ale Italům připomínají, že malé skupinky z této organizace dosud přežívají.

Ekonomický poradce italského ministra práce Marco Biagi byl zavražděn 19. března 2002 v Boloni dvěma útočníky.

Stovky tisíc lidí z celé Itálie se 23. března shromáždily v Římě na protest proti sociální politice vlády premiéra Silvia Berlusconiho. Jde patrně o největší protest v historii Itálie.

Statisíce lidí z celé Itálie se 23. března shromáždily v Římě na protest proti sociální politice vlády premiéra Silvia Berlusconiho. Jde patrně o největší protest v historii Itálie.

Statisíce lidí z celé Itálie se 23. března shromáždily v Římě na protest proti sociální politice vlády premiéra Silvia Berlusconiho. Jde patrně o největší protest v historii Itálie.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.