Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řím neví, co s ostatky nacisty Priebkeho. Odmítlo ho i Německo

  11:06aktualizováno  17:30
Pohřbít esesáka Ericha Priebkeho nebude jen tak. Úterní pohřeb v Itálii přerušily protesty a Italové se rozhodli převézt jeho ostatky na letiště. Řím chtěl rakev s nacistickým válečným zločincem poslat do Německa. Berlín odmítl. Stejně jako předtím Řím a Argentina.

Vrah Priebke, hlásá transparent protestujících v Římě. (15. října 2013) | foto: AP

Mluvčí německého ministerstva zahraničí Martin Schäfer ve středu oznámil, že o "zesnulého se má postarat země, kde zemřel". Německé úřady tak učinily ve chvíli, kdy Italové převezli ostatky Ericha Priebkeho, jenž zemřel minulý pátek, na letiště u Říma. Doufali, že Německo přijme tělo svého krajana, jenž se před sto lety narodil v pruském Henningsdorfu.

Berlín se však nemá k poskytnutí místa posledního odpočinku pro muže, který nese podíl na zmasakrování 335 italských občanů během druhé světové války. Priebke šéfoval SS oddílu v Římě a v roce 1944 se zúčastnil hromadné brutální vraždy v  Ardeatinských jeskyních, které leží nedaleko italské metropole.

Protesty proti pohřbu

Priebke už měl být pohřbený. Smuteční obřad se měl konat v úterý večer v kapli ultrakonzervativního Kněžského bratrstva svatého Pia X. ve městě Albano Laziale nedaleko Říma. Jenže na místě chystané ceremonie nastal poprask. Sešly se tam stovky demonstrantů, kteří bránili průjezdu pohřebního vozu a Priebkeho příbuzným bránili v cestě na hřbitov (více zde)

V městečku se ale srotily  i desítky příznivců nacistického válečného zločince, kteří při příjezdu vozu s rakví zvedli ruce k fašistickému pozdravu a zanotovali fašistické písně. Pohřeb byl nakonec zrušen a rakev odvezena pryč. Italské úřady nyní řeší, co s ostatky udělají. Jistou nadějí pro ně bylo právě Německo.

Později odpoledně Schäfer odmítavý výrok německé diplomacie zmírnil. "V zásadě je na rodině, co udělá s ostatky Němce, jenž zemřel v zahraničí, a já se domnívám, že to je také stanovisko našich partnerů a přátel v Itálii," prohlásil Schäfer na tiskové konferenci.

"A podle toho, co vím z tisku, pan Priebke má stále rodinu, včetně syna, který se ozval z Argentiny," dodal Schäfer. Argentina však Priebkeho na svém území také nechce. Ostatně jako většina míst, v nichž někdejší velitel SS pobýval.

Odmítl ho Řím i Argentina

Řím pietu zakázal takřka okamžitě po Priebkeho smrti a Vatikán také odmítl uspořádat rozloučení v jakémkoli římskokatolickém kostele. Převoz ostatků na své území pak odmítla Argentina, kde Priebke dlouho žil. A i Hennigsdorf u Berlína se ohradil proti návrhům, že by měly být uloženy na místním hřbitově (více o důvodech odmítnutí zde).

Ministr vnitra spolkové země Braniborsko Ralf Holzschuher řekl listu Potsdamer Neueste Nachrichten, že v úvahu přichází uložení ostatků do anonymního hrobu. Jinak by se totiž mohlo Priebkeho poslední místo odpočinku stát magnetem pro neonacisty, domnívá se Holzschuher.

Priebke byl jedním ze strůjců brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních v březnu 1944. Nacisté se krvavou žní mstili za partyzánský útok proti jednotce SS. Priebke po válce žil dlouhá desetiletí nepozorovaně v Argentině, v horském středisku Bariloche, kde byl jako hoteliér uznávaným příslušníkem místní německé kolonie.

Objeven byl až v devadesátých letech. V roce 1995 byl vydán do Itálie, kde ho o tři roky později soud poslal na doživotí do vězení, nicméně ze zdravotních důvodů si mohl trest odpykávat v domácím vězení.

Priebke popíral existenci holokaustu. Za svůj podíl na masakru v Ardeatinských jeskyních se nikdy neomluvil.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.