Maďarský premiér Viktor Orbán (vlevo) a předseda Evropské komise Jean-Claude...

Maďarský premiér Viktor Orbán (vlevo) a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na summitu Východního partnerství v Rize. (22. května 2015) | foto: Reuters

Zdravím, diktátore! přivítal šéf Evropské komise Orbána v Rize

  • 173
Jean-Claude Juncker na současném summitu Východního partnerství potvrdil svoji pověst přímého a upřímného politika. Šéf Evropské totiž po příjezdu do Rigy pozdravil maďarského premiéra Viktora Orbána slovy: „Zdravím, diktátore!“, čímž narážel na jeho autoritářské tendence.

„Maďaři říkají tvrdé věci zpříma. Neradi chodíme kolem horké kaše. Jsme upřímní lidé,“ prohlásil Orbán v úterý během svého vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Juncker se nyní zachoval stejně, poznamenala agentura AFP.

Rozverný Juncker

„Zdravím, diktátore!“ prohlásil šéf Evropské komise, když se s maďarským premiérem vítal v přítomnosti desítek novinářů. Ti už ale nezaslechli, zda mu Orbán něco odpověděl, případně co. Juncker byl údajně po celou dobu ve velmi žertovné náladě.

Orbánovy činy jsou v EU často terčem kritiky, naposledy vyvolala pobouření jeho slova o možnosti znovuzavedení trestu smrti. Maďarský premiér v úterý před europoslanci prohlásil, že jeho země má podle něj právo o takových tématech mluvit.

Rovněž se vyslovil proti návrhu nové strategie Evropské komise na řešení migrační krize v Evropě, jehož součástí je i přerozdělování uprchlíků v zemích EU. Prohlásil, že jeho země chce o uprchlících rozhodovat sama a chránit si své hranice. Návrh komise označil za absurdní, téměř šílený.

Cesta do Evropy bez víz jako cena útěchy

Evropská unie dala na summitu v Rize najevo zájem o další spolupráci s šesti postsovětskými zeměmi, konkrétních slibů ale bylo málo. Na závěrečné tiskové konferenci vyjadřovali představitelé osmadvacítky najevo optimismus pokud jde o možnosti bezvízového styku s EU pro Ukrajinu a Gruzii, předseda Evropské Rady Donald Tusk ale zároveň prohlásil, že účast v programu Východního partnerství není automatickou cestou ke členství v unii.

Východní partnerství

Projekt byl spuštěn před šesti lety v Praze jako společná iniciativa EU a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Cílem Východního partnerství je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce, vlády práva, rozvoje občanské společnosti i energetické bezpečnosti.

Moskevští politici často namítají, že celý projekt je namířen právě vůči Rusku. Vztahy dál ochladly po posledním summitu partnerství v litevském Vilniusu, kde na podzim 2013 odmítl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsat už dojednanou asociační dohodu.

Spustila se tak krize, která nyní vrcholí konfliktem na východě Ukrajiny, ale také daleko silnější snahou nové administrativy v Kyjevě o spolupráci s EU. Brusel minulý rok s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem uzavřel asociační dohody a dohody o volném obchodu.

Závěrečná deklarace summitu tak nakonec uznává „evropské aspirace a evropskou volbu“ trojice zemí partnerství, které mají s osmadvacítkou podepsané asociační dohody - Ukrajiny, Gruzie a Moldavska. „Náš kurs se nemění. Ale nikdo neslíbil, že Východní partnerství bude automatickou cestou ke členství v Evropské unii,“ řekl Tusk a připomněl současné složité geopolitické podmínky.

Unie klade nyní důraz na diferencovaný přístup ke každé ze šesti zemí. EU též opakovaně zdůrazňuje, že program není zaměřen „proti nikomu a ničemu“, jak dnes řekla premiéra hostitelského Lotyšska Laimdota Straujumaová.

Závěry summitu také zdůrazňují evropskou podporu územní celistvosti, nezávislosti a suverenity všech zemí z programu. Účastníci také podpořili všechny kroky k deeskalaci situace na Ukrajině a vyzvali všechny strany k prosazení mírových dohod z běloruského Minsku.

Deklarace uvádí, že rozsah a hloubku spolupráce s EU si každý ze šesti „samostatných a suverénních partnerů“ určuje sám podle svých zájmů a potřeb. Tusk navíc řekl, že jasnými prioritami pro další období bude spolupráce v energetice a dopravě.

Přesto před budovou Národní knihovny v Rize, kde se jednání konalo, protestovalo několik stovek příslušníků lotyšské ruské menšiny, kteří podle transparentů mínili, že uvnitř se jedná o nich bez nich.

Deklarace uvádí, že rozsah a hloubku spolupráce s EU si každý ze šesti „samostatných a suverénních partnerů“ určuje sám podle svých zájmů a potřeb. Tusk dnes navíc řekl, že jasnými prioritami pro další období bude spolupráce v energetice a dopravě.

Východní partnerství bylo v roce 2009 spuštěno v Praze jako společná iniciativa EU, jejích členských zemí a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Cílem Východního partnerství je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce, vlády práva, rozvoje občanské společnosti i energetické bezpečnosti.

Český prezident Miloš Zeman na summitu v rozhovoru s novináři prohlásil, že o účasti v projektu Východního partnerství by mělo uvažovat i Rusko. S odkazem na informaci od polského prezidenta Bronislawa Komorowského také poznamenal, že Rusku bylo členství nabízeno už v roce 2009. „Rusko to tehdy odmítlo. Možná, že teď toho trochu lituje,“ podotkl český prezident.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko zdůraznil, že v rámci Východního partnerství má každá ze zemí možnosti a příležitosti. „A to je rozdíl od Ruska. V ruské sféře vlivu musí všichni následovat principy nařízené z jednoho centra. Evropská unie je založena na jiných principech,“ řekl na tiskové konferenci.

Připomněl také, že Ukrajina platí za právo vybrat si vlastní cestu velmi vysokou cenu. Upozornil též na pasáž deklarace, ve které EU zopakovala své trvající odmítnutí ruské anexe poloostrova Krym.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video