Tramvaj pak za sebou táhla tříletého chlapce, kterému uvízla noha ve dveřích. Po více než sto metrech se sice cestujícím podařilo chlapce vyprostit, ten ale během uplynulých sekund utrpěl těžká zranění.
Rozsudek není pravomocný, obžalovaný, kterému hrozilo až pět let vězení, i státní zástupce si ponechali lhůtu k odvolání.
Jako svědkyně vypovídala i Eva Pešáková, babička zraněného Iena, která tehdy chlapce vedla. "Kromě Jeníka jsem měla s sebou ještě druhé vnouče, které jsem vezla v kočárku. Tramvaj stála v zastávce, dveře měla otevřené, takže jsem požádala o pomoc s kočárem a pomáhala vnukovi po schodech. Najednou se dveře zavřely a vůz se začal rozjíždět," popsala.
Nejprve se snažila chlapci nohu z ujíždějící tramvaje vytáhnout, pak se rozběhla za vozem. Několik cestujících si všimlo, co se stalo, a pomáhalo.
"Hned jsem skočil ke dveřím a snažil se je otevřít. Spolu s dalším mužem se nám to asi po deseti sekundách povedlo a chlapec vypadl ven," uvedl jeden z nich, Vlastimil Krejčiřík.
I když další z cestujících opakovaně mačkali tlačítko s výstrahou k řidiči, tramvaj pokračovala v cestě. Zastavila až na následující zastávce Fakultní nemocnice.
Zraněného chlapce odvezla sanitka. V nemocnici strávil sedm dní. Měl zlomené žebro, otřes mozku, odřeniny a pohmožděniny rukou, zad i obličeje.
"Tramvaj ho za sebou táhla sto osm metrů, jeho tělo přitom opakovaně naráželo o zem. Dá se říct, že to, co se chlapci stalo, je ještě to nejmenší, co se mu vůbec mohlo stát," konstatoval soudní znalec, chirurg Zdeněk Zlámal.
"Kdyby lidé včas nezasáhli, mohl si rozrazit hlavu o nástupní ostrůvek následující stanice. To by znamenalo smrt. Na některých částech těla mu zřejmě zůstanou jizvy, může ho to také psychicky poznamenat," pokračoval znalec.
Případem se zabývala i drážní inspekce. Při otevřených dveřích by se totiž vůz vůbec neměl rozjet.
"Inspektoři zjistili, že nedovření dveří o méně než osm centimetrů nezablokovalo chod tramvaje. To by se stalo teprve tehdy, kdyby mezi křídly dveří uvízla větší překážka. Končetina chlapce měla bohužel menší průměr. Nejde ale o technickou závadu. Dveře fungovaly v rámci přípustné tolerance," shrnul výsledky inspekce soudce Petr Sušil.
Obhájkyně řidiče Julie Xinopulosová zase upozorňovala na to, že chybu udělala i Eva Pešáková, když s kočárkem nastupovala do zadního vozu a neujistila se, zda o ní řidič ví.
Pavel Jurok dostal nakonec osmnáctiměsíční trest s dvouletou zkušební dobou. Navíc nesmí dva roky řídit kolejová vozidla.
"Řidič se dopustil nedbalosti hned třikrát. Zaprvé se měl před zavřením dveří ujistit, že nikdo nenastupuje, zadruhé se při řízení bavil s jednou cestující, zatřetí měl okamžitě reagovat na bezpečnostní signál od cestujících a zastavit," odůvodnil své rozhodnutí soudce Sušil.
Podle státního zástupce Jaroslava Rašendorfera jde o trest v dolní hranici sazby. "Mohl dostat až pět let vězení," doplnil.
S rozsudkem ale není spokojena obhájkyně. "Myslím si, že nešlo o vážné zranění. Trest je proto dost tvrdý, určitě zvážíme odvolání," uvedla Xinopulosová.
Osmidenní lhůtu na rozmyšlenou si vzal i státní zástupce. Pavel Jurok v úterý před soudem vypovídat nechtěl. "Všechno už jsem řekl. Lituji toho, co se stalo, a všem se omlouvám," řekl.
Dopravní podnik města Olomouce, u kterého Jurok pracuje, provedl několik opatření, která by měla podobným nehodám zabránit. "Například se teď vůz nerozjede ani při menším nedovření dveří," popsala mluvčí Magdalena Kopřivová.
"S tím, že pan Jurok nebude moci řídit tramvaj, jsme počítali. Od druhého června, kdy se to stalo, pracuje už stejně na jiné pozici, jako traťový dělník," dodala.
