Podle jihočeské policejní mluvčí Jany Kameníkové vyšetřovatelé zjistili, že se autobus řítil rychlostí 118 kilometrů za hodinu.
Řidič se navíc dostatečně nevěnoval řízení a nepřizpůsobil rychlost vozovce. Přitom sjel pravými koly na nezpevněnou krajnici, odrazil se od svodidel a vjel do protisměru. Autobus se pak zřítil ze svahu.
Znalecké zkoumání autobusu podle Kameníkové neodhalilo žádnou závadu na řízení a brzdovém systému. Byla rovněž vyloučena možnost skryté vady autobusu.
Při vyšetřování vyšlo podle mluvčí najevo, že neexistují bezpečnostní normy pro patrové autobusy z hlediska pevnosti nosné konstrukce.
Zároveň je nesoulad mezi vyhláškou, která ukládá vybavení autobusů omezovači rychlosti maximálně na 100 kilometrů, a zákonem z roku 2000, který umožňuje autobusům jet po dálnici rychlostí 130 kilometrů.
Policie dokonce nemůže vzít obžalovanému řidičský průkaz, dokud nebude pravomocně odsouzen. A to ani v případě osmačtyřicetiletého šoféra, který padělal osvědčení o profesní způsobilosti.
Trestnímu oznámení se pravděpodobně nevyhne sokolovská přepravní firma LSK Autobusy, která řidiče najala na cestu. Chystají se ho podat pozůstalí po obětech tragické nehody, kteří založili občanské sdružení Nažidla 2003.
Firma je podle nich odpovědná mimo jiné za to, že nerozpoznala zfalšované osvědčení. Dopravce chtějí obvinit z obecného ohrožení jako spolupachatele nehody.
