Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Riceová: Za Afghánistán si částečně můžeme sami

  13:44aktualizováno  14. září 9:23
Spojené státy platí v Afghánistánu za chyby, které udělaly v 80. letech. Myslí si to ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Připustila, že USA mají svůj podíl na tom, že se z Afghánistánu po odchodu Sovětů stal ´vzpurný´ stát podporující teroristy.

Condoleezza Riceová s kanadským ministrem zahraničí Peterem MacKayem | foto: Reuters

Pět let války proti teroru

Riceová připustila pochybení během návštěvy kanadského Stellartonu, kde se svým protějškem Peterem MacKayem jednala o další vojenské pomoci v neklidné oblasti.

"Sověti byli v Afghánistánu poraženi a odešli. Poté jsme ale odešli i my," připomněla podle CNN období, kdy vláda tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana podporovala v zemi protisovětský odboj.

"Nechali jsme afghánský lid bez jakékoliv pocitu podpory - politické, ekonomické či bezpečnostní," připustila.

Právě to, že Američané ponechali zemi po odchodu Sovětů svému osudu, bylo důvodem, že se z ní "stal ´vzpurný´ stát, jenž byl útočištěm a podporovatelem Usámy bin Ládina a Al-Kajdy". "Teď za to musíme všichni zaplatit," řekla.

Podle Riceové se nic podobného už nesmí opakovat. "Jestli byste si z toho měli vzít nějaké ponaučení, tak to, že dovolíte-li vznik takového vakua, vznik podobného státu ve strategicky důležité oblasti, zaplatíte za to."

Ministryně proto tvrdí, že spojenci teď nemohou za žádnou cenu ze země odejít. "Dlužíme afghánskému lidu pomoc, aby mohl dokončit svoji práci," uzavřela Riceová.

Taliban padl kvůli Usámovi
Američané do Afghánistánu vpadli v říjnu 2001 po teroristických útocích na New York a Washington.

Tamní vládní hnutí Taliban skrývalo špičky teroristické sítě Al-Kajda. Postup vojáků na Kábul byl rychlý a pouhé dva měsíce po 11. září Taliban padl.

Pět let boje - částečný úspěch
S potížemi se ale spojenci potýkají i pět let poté. Taliban na jihu země opět sílí. NATO se navíc nepodařilo eliminovat výrobu opia. Afghánistán je přitom jeho největším světovým distributorem.

Nárůstu vlivu Talibanu se obává i sousední Pákistán. Zpravodajský server BBC napsal, že prezident Parvíz Mušarraf dokonce považuje islamistické hnutí za nebezpečnější než Al-Kajdu.

V zemi musí i po letech operovat na 20 tisíc vojáků NATO a o vyslání dalších se uvažuje. Potyčky s bojůvkami Talibanu jsou stále častější - jen během posledních deseti dnů zlikvidovaly spojenecké jednotky na 500 bojovníků radikálního hnutí.

Polsko přilévá vojáky

14. září - Volání Riceové i představitelů NATO vyslyší Poláci. Do Afghánistánu, kde právě probíhá protitalibanská operace Medúza, vyšlou tisíc vojáků. Ti se přidají ke stovce Poláků, kteří už v zemi působí.

Američané svrhli Taliban v roce 2001. Od té doby se však hnutí především v jižních částech země konsolidovalo a míra násilí stoupá. Koaliční jednotky mají potíže i s ovládáním některých odlehlých provincií.

Za poslední rok zahynulo při teroristických útocích 173 lidí. Počet mrtvých povstalců je výrazně vyšší. Jen za posledních deset dní má jít o 500 osob. Místní si stěžují, že Američané a jednotky NATO bombardují kohokoli a oběti prohlásí za povstalce.
Autoři:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.