"Íráncům je třeba říct, že pokud nejsou ochotni přistoupit na dohodu, kterou jim navrhují evropské státy, pak bude Rada bezpečnosti OSN jednat. Nevím, jestli jim to už někdo řekl tak jasně, jak by jim to evropské mocnosti měly říci," uvedla Riceová v Paříži před odletem do Bruselu.
Její slova byla pochopena i jako výtka na adresu smířlivosti evropských spojenců, kteří před nátlakem raději sázejí na diplomatické přesvědčování Teheránu, aby rozptýlil pochyby o svém jaderném programu.
Po jednání v NATO už Riceová popřela, že by USA dávaly Teheránu časové ultimátum pro poskytnutí důkazů, že nevytvářejí jaderné zbraně ani podmínky pro jejich výrobu.
"Máme jednotný cíl, jednotné poselství a hledáme správné metody, jak postupovat," zdůraznila ministryně poté, co s předsedou Evropské komise Josém Barrosem bagatelizovala i hlavní jablka sváru v podobě odlišného přístupu k Teheránu anebo embarga na dodávky zbraní Číně, které se unie chystá zrušit i přes americké výhrady.
Rozdíly v jednotlivostech podle Riceové nemohou zakrýt "souznění ve věcech, na kterých skutečně záleží". Barroso přizvukoval, že jednotlivé neshody nesmějí zastínit poznání, že globálním problémům musí Evropa a Spojené státy čelit společně.
Šrámy, které euroatlantickému spojenectví zasadilo před dvěma lety irácké tažení, začala podle Riceové hojit "společná agenda" v Bagdádu, kde je záhodno společně pomoci upevnit rodící se demokracii.
"Byla to nejlepší debata, jakou jsme v NATO o Iráku měli od pádu režimu Saddáma Husajna. Byla to aliance sjednocená v názoru, co je třeba dělat," prohlásila po obědě s ministry zahraničí 25 spojeneckých zemí, ze čtvrtiny zastoupených velvyslanci.
NATO se chystá rozšířit dosud skromnou výcvikovou misi o síle stovky vojáků v Bagdádu v akademii schopnou vycvičit ročně alespoň tisícovku Iráčanů. Nadále však řada zemí v čele s Francií a Německem nepočítá s vysláním svých vojáků přímo na iráckou půdu, ale míní cvičit Iráčany mimo jejich vlast, popřípadě přispět na misi finančně či dodávkami výzbroje a vybavení.
K vyslání instruktorů a vojáků přímo do Iráku vybízel u oběda i český ministr Cyril Svoboda, opírající se o nový mandát pro 90 českých instruktorů z řad vojenské policie. "Jde o politické gesto a signál vůči Iráčanům, kteří mají velkou příležitost otevřít novou kapitolu svých dějin. Je třeba být nápomocni, a to na místě," řekl.
Značná část debaty v alianci i v Evropské komisi byla zasvěcena nadějným vyhlídkám na obnovení mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci. Ani slovo naopak před novináři nepadlo o obchodních sporech mezi EU a USA či o dlouhodobé nevraživosti kvůli americkému nesouhlasu s Kjótským protokolem o ochraně ovzduší a s existencí Mezinárodního trestního soudu OSN.
"Byly to skvělé rozhovory, mám z nich velmi dobrý pocit a věřím, že dialog bude pokračovat, až přijede prezident Bush," shrnula Riceová své dojmy z prvního evropského turné.
Šéfy států a vlád na aliančním "minisummitu" 22. února čeká i schůzka s novým ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. Riceová i generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer sice nezávisle na sobě ujistili, že "dveře do NATO zůstávají otevřeny", ale upozornili, že nejprve je záhodno postoupit v budování "partnerství" mezi Kyjevem a aliancí i v ukrajinských reformách.
