Cestu i pobyt americké ministryně zahraničí v Iráku provázela mimořádně přísná bezpečnostní opatření. Pilot letadla do poslední chvíle nevěděl, kdo bude jeho pasažér.
Při mezipřistání v Německu, kde se doplňovaly pohonné hmoty, Riceová z letadla vůbec nevystoupila a v Iráku se pohybovala jedině s neprůstřelnou vestou.
Je to její první cesta v roli ministryně zahraničí do Iráku. Uznala, že povstání v Iráku je stále velmi krvavé, avšak domnívá se, že je lze potlačit i jinak než jenom zbraněmi.
Alternativou jsou podle ní silní politici, za nimiž budou Iráčané stát. Riceová navštívila irácký Kurdistán a později se přesunula k setkání s nejvyššími iráckými politiky do Bagdádu.
I v době návštěvy Riceové v Iráku umírali lidé. V sobotu jich přišlo o život deset, v neděli dvakrát tolik. Většina zemřela při pumových atentátech a dějišti útoků byly kromě Bagdádu také Ramádí, Bákubá a Mosul.
Navíc byla v Bagdádu, Ramádí a Iskandaríji nalezena těla 34 lidí, které jejich vrazi zavraždili kulkou do týla nebo je sťali.
V západní provincii Anbár, v okolí města Káim u syrské hranice, v sobotu po týdnu skončily boje mezi americkou armádou a povstaleckými oddíly. Padlo v nich podle Američanů 125 členů odboje a 39 jich bylo zatčeno; Američané mají devět mrtvých.
V neděli se na svobodu dostal guvernér Anbáru, který padl i s ochrankou do rukou únoscům v úterý. Únosci jeho propuštění podmiňovali stažením Američanů z Káimu.
Operace v Anbáru byla po loňských bojích o Fallúdžu druhá nejvýznamnější bojová akce od skončení invaze v roce 2003. Američané tvrdí, že propustnou syrskou hranicí do Iráku proudí posily odboje a zbraně pro jejich oddíly.
Povstalci se z Fallúdže postupně přesunuli do provincie Anbár. Kromě tamních bojů o tom svědčí i zpráva britského listu The Sunday Times. Podle něj byl vůdce odboje abú Músá Zarkáví raněn a minulý týden musel být ošetřen v nemocnici v Ramádí, které je střediskem Anbáru.
Irácká vláda dnes zveřejnila bilanci násilí od ustavení nového kabinetu, tedy od konce dubna. Vyplývá z ní, že při 70 atentátech přišlo o život přes 400 iráckých civilistů a další stovky byly zraněny.
Vláda za útoky vidí hlavně povstalce z ciziny, kteří nemají politický cíl, ale snaží se postavit irácké občany proti vládě. Vládní mluvčí řekl, že chtějí-li Iráčané dostat koaliční vojáky co nejrychleji ze země, musejí podpořit irácké bezpečností síly.
Podle nejnovějších zpráv prošlo výcvikem pro policii a armádu už 162 tisíc Iráčanů, avšak do bojových operací je zatím možné nasadit jen 76 tisíc z nich.
Špatná bezpečnostní situace v Iráku začíná znepokojovat i Mezinárodní výbor pro kontrolu drog. Podle jeho vedení se z Iráku stává hlavní tranzitní země pro pašování drog z Afghánistánu.
Velké množství omamných látek bylo zadrženo na irácko-jordánské hranici. Nová irácká vláda sice s výborem spolupracuje, avšak chybí jí dostatečné finanční prostředky.
