Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rezoluce Rady bezpečnosti už nehovoří o hrozbě silou

aktualizováno 
- Rada bezpečnosti OSN schválila v noci na neděli novou rezoluci k situaci v Kosovu. Rada naléhá na vládu jugoslávského prezidenta Miloševiče, aby splnila své závazky s stáhla těžkou techniku z Kosova. Narozdíl od dřívějšího postoje se však v rezoluci výslovně neuvádí, že si mezinárodní společenství vynutí plnění dohody silou

Ozbrojené konflikty v uplynulém týdnu pokračovaly
Jeden jugoslávský voják přišel o život a další byl zraněn ve čtvrtek, když albánští povstalci ostřelovali konvoj jugoslávské armády na hlavní silnici mezi městy Pec a Priština. Tuto informaci běloruské agentury Tanjug s odvoláním na komuniké generálního štábu jugoslávské armády však nezávislé zdroje zatím nepotvrdily.
Srbské úřady tvrdí, že z Kosova stáhly všechny zvláštní policejní síly a že se tak podřídily požadavkům mezinárodního společenství. Oznámil to ve čtvrtek  provládní list Večernje Novosti. "Zvláštní policejní síly byly z Kosova staženy. Zůstaly tam jen pravidelné jednotky složené hlavně z příslušníků ministerstva vnitra, kteří v této provincii pracovali před vypuknutím konfliktu a kteří tam žijí," napsal list s odvoláním na zdroje ministrstva.
List dodává, že dohoda mezi Miloševičem a Holbrookem byla naplněna a o žádném dalším stahování nemůže být ani řeč.
Podle neoficiálních zdrojů měl Bělehrad snížit stavy vojsk v Kosovu z 18.000 na 12.5000 a zvláštních policejních sil z 11.000 na 6500.
Jugoslávský prezident Slobodan Miloševič odsoudil v rozhovoru s vrchním velitelem sil NATO v Evropě generálem Wesleym Clarkem ozbrojené provokace Kosovské osvobozenecké armády a ujistil, že Bělehrad je nadále odhodlán řešit kosovskou krizi mírovou cestou. Miloševič jednal s Clarkem a s americkým zprostředkovatelem Christopherem Hillem v úterý pozdě do noci ve své bělehradské rezidenci. 
"Prezident Miloševič prohlásil, že navzdory ozbrojeným provokacím teroristických skupin, jejichž svědky jsme každý den, zůstávají Srbsko a Jugoslávie pevně odhodlány řešit kosovské problémy  mírovou cestou a politickými prostředky," uvádí se v komuniké.
Generál Clark se snažil Miloševiče  v úterý večer přesvědčit, aby urychlil stahování armádních jednotek z provincie Kosovo, jinak riskuje útok vzdušných sil NATO nejpozději v příštím týdnu.
Západní představitelé v čele s generálním tajemníkem NATO Javierem Solanou vyjadřují nespokojenost  s dosavadním stahováním srbských sil z Kosova. Bělehrad musí provést podstatné stažení sil, které přislíbil v dohodě s Richardem Holbrookem, do 27. října, kdy vyprší prodložená lhůta dané Aliancí.
Spojené státy vyslovily v noci na úterý znepokojení nad novými srážkami mezi albánskými povstalci a srbskými silami v jihosrbském Kosovu. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin přitom podotkl, že při posledním incidentu zahájili palbu zřejmě povstalci. Rubin uvedl, že ozbrojené střety jsou nepřípustné, a to nezávisle na tom, kdo začal střílet první.
Jugoslávská armáda zahájila v pondělí v noci operaci proti obci Negrovce ležící 30 kilometrů západně od správního střediska Kosova Prištiny. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na různé zdroje. Útok vládních sil následoval po zprávách o ozbrojených srážkách mezi kosovskými Albánci a srbskými silami, při nichž byli o víkendu zabiti tři policisté a další dva byli těžce zraněni.
Kosovská osvobozenecká armáda v úterý prohlásila, že se její jednotky od 8. října nezúčastňují vojenských akcí. "Neklademe odpor, i když bychom měli," uvedl v úterý politický představitel Kosovské osvobozenecké armády Adem Demaci na tiskové konferenci uspořádané v kosovském správním středisku Prištině.
Do Kosova a Bělehradu ve středu odletí zvláštní velvyslanec OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii, bývalý československý ministr zahraničí Jiří Deinstbier. "Bude jednat s představiteli kontaktní skupiny a mezinárodních organizací," uvedla Monika Pajerová z tiskového oddělení ministerstva zahraničí.

Předchozí vývoj
Jeden západní novinář byl v neděli večer svědkem obklíčení vesnice Negrovka ( 30 kilometrů západně od Prištiny) obrněnými vozy a kolonou aut s vojáky. O několik hodin později jeden novinář AFP narazil na tuto kolonu 25 tanků a několika desítek vozidel, které směřovaly k obci Orlate, kdy byli o víkendu při útoku albánských povstalců zabiti tři srbští policisté.  
Nejmenovaný mezinárodní pozorovatel v pondělí agentuře AFP řekl, že v neděli hovořil telefonicky s jedním obyvatelem Negrovců a ten mu potvrdil, že obec je obklíčena a ostřelována.
Srbské tanky a další vojenská vozidla v Kosovu se daly do pohybu v neděli a zamířily k místům, kde došlo v posledních dnech k útokům albánských povstalců na srbské policejní hlídky.
Z kasáren v Prištině vyjely v neděli bojové jednotky a zamířily západním směrem po hlavní silnici vedoucí k srbskému kontrolnímu stanovišti v Kamarane. Oblast okolo Komorane je známa jako bašta kosovských povstalců.
Od pátku, kdy OBSE začala na místě připravovat misi, která bude ověřovat plnění dohod, byli zabiti čtyři policisté.
Americký zmocněnec Richard Holbrooke navíc v neděli prohlásil, že není spokojen s rozsahem stahování srbských oddílů z Kosova a potvrdil hrozbu, že NATO si vynutí splnění srbských závazků silou.
Holbrooke v minulých dnech sjednal s jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem dohodu, v níž se ten zavázal respektovat požadavky mezinárodního společenství ohledně Kosova. Tím byla odvrácena bezprostřední hrozba Aliance, že použije síly, aby si respektování těchto požadavků vynutila.
Holbrooke přiznal, že Srbové některé jednotky stáhli, ale řekl, že ještě není možné být spokojen. Zdůraznil, že poskytnutí dodatečných deseti dní Miloševičovi na splnění požadavků ohledně Kosova neznamená ústupek NATO, jehož síly zůstávají připraveny k zásahu.
V Kosovu v posledních dnech přibylo ozbrojených incidentů mezi srbskou policií a albánskými povstalci. Od pátku, kdy OBSE začala na místě připravovat misi, jež bude ověřovat plnění dohod, byli zabiti čtyři policisté.
Podle srbských zdrojů podnikli albánští povstalci za pět dnů na policii téměř 40 útoků, při nichž bylo mezi policisty kromě čtyř mrtvých také 12 zraněných. Albánci použili při  útocích granáty, minomety i kulomety.
Srbský prefekt Kosova Veljko Odalovic obvinil povstalce z Kosovské osvobozenecké armády (UCK), že zesilováním útoků chtějí sabotovat dohodu amerického vyjednavače Richarda Holbrooka s jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševicem. "Tyto nové útoky potvrzují, že mezinárodní společenství nechce uznat, že teroristické bandy jsou proti jakémukoli mírovému urovnání kosovských problémů," prohlásil Odalovic. Podle něho separatisté zneužívají stahování policejních a vojenských sil z provincie.
Za této napjaté situace přicházejí do Kosova první členové ověřovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. První předsunutý tým techniků, který bude připravovat podmínky pro celou misi, přijel do Prištiny již v sobotu. Mise, která bude mít 2000 členů, bude ověřovat plnění podmínek rezoluce OSN o Kosovu, podle níž má být nastoleno příměří, staženy srbské zvláštní síly, umožněn návrat uprchlíků a zahájen politický dialog s albánskou stranou. Dohodu o vyslání ověřovací mise podepsal v pátek v Bělehradě výkonný předseda OBSE Bronislaw Geremek.
Rusko oznámilo, že do této mise vyšle 200 svých lidí. Ti budou hlavně z ruských mírových sil, které jsou rozmístěny v Bosně. Bezpečnost všech neozbrojených členů ověřovatelské mise OBSE, z nichž hlavní část by měla být na místě do dvou týdnů, bude zajišťovat NATO. Přítomnost ověřovatelů v Kosovu je důležitá pro tisíce uprchlíků, aby se přestali bát a mohli se ještě do zimy vrátit do svých domovů.
Nebe nad Kosovem začaly v sobotu brázdit první průzkumné letouny NATO. Umožnila to dohoda o kontrole plnění rezolucí OSN ze vzduchu, která byla podepsána ve čtvrtek v Bělehradě mezi NATO a bělehradskou vládou. Zprávy vydané po prvních letech potvrzují, že Miloševic stáhl z Kosova nejméně dva ze sedmi praporů a že se zlepšil přístup humanitárních pracovníků do oblasti. Zlepšení situace konstatoval dnes také mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin. Podle jeho slov se určitá část policejních a vojenských sil stáhla a do několika albánských vesnic se začali vracet uprchlíci. V provincii však zůstává stále vyšší počet jugoslávský sil, než je požadovaná úroveň.


Miloševic dostal v pátek po zasedání Rady NATO desetidenní odklad pro splnění požadavků mezinárodního společenství. Jinak mu hrozí vojenský úder Severoatlantické aliance, která ponechala v platnosti aktivační rozkaz pro své síly, jež by se zásahu zúčastnily. Do Bělehradu přijede v pondělí vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Wesley Clark, aby Miloševičovi připomněl naléhavost plnění přijatých závazků.

Londýnský Ústav pro mezinárodní strategické studie tvrdí, že jugolávské válečné námořnictvo má 7500 mužů a jádro flotily tvoří čtyři ponorky, čtyři fregaty a deset plavidel na odpalování raket.
Situace v Kosovu se vyhrotila během několika posledních dní, protože jugoslávský prezident Slobodan Miloševič stále nerespektoval požadavky mezinárodního společenství, aby se podřídil rezoluci OSN a ukončil nepřátelství v Kosovu. Jde především o to, aby stáhl své jednotky a umožnil návrat statisícům uprchlíků.
Od počátku roku kvůli nepokojům z Kosova uprchlo 270.000 Albánců.

Generální tajemník NATO Javier Solana varoval v pondělí z Paříže Slobodana Miloševiče před provokacemi v souvislosti s operacemi jugoslávské armády v centru Kosova, které následovaly po zabití srbských policistů. Severoatlantická aliance je připravena k zásahu do 27. října, jestliže Miloševič nesplní požadavky rezoluce Rady bezpečnosti ohledně stažení srbských vojsk z Kosova. Letecké síly NATO zatím přelétávají nad Kosovem, aby ověřily stažení srbských jednotek. "Je důležité, aby Slobodan Miloševič viděl, že nad Kosovem jsou letadla připravená jednat a ověřovat situaci," komentuje Solana dění.
Francouzský prezident Jacques Chirac potvrdil připravenost francouzských jednotek pro případný zásah v Kosovu.
Hubert Védrine, francouzský ministr zahraničí, zdůraznil odpovědnost kosovských separatistů na celém problému, nicméně neuvedl, jakými prostředky dosáhnout řešení.

Generál Momčilo Perišič, náčelník generálního štábu Jugoslávské armády, nařkl NATO, že si hledá spojence v kosovských separatistech. "Velmi proradným způsobem hledají vnitřního spojence a tímto spojencem je skutečný nepřítel našeho státu: jsou to albánští separatisté a jiní, kdo chtějí  dosáhnout svých záměrů rozbitím této země," uvedl v projevu pro státní bělehradský rozhlas.

Italský odstupující ministr obrany Beniamino Andreatta informoval o vyslání humanitární pomoci do 24 hodin, ale v případě ohrožní konvoje nebo ztěžování činnosti humanitárních pracovníků, bude tyto akce považovat za porušení rezoluce Rady bezpečnosti, čímž bude ospravedlněno použití síly.

 

Uprchlíci

Demonstrace v Kosovu

Demonstrace proti srbskému teroru

Demonstrace kosovských Albánců

Kosovští Albánci s dětmi na útěku

Letoun F16 v italskem Avianu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.