Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Revoluce v Českém rozhlase dle jeho ředitele Petera Duhana

  8:44aktualizováno  8:44
V Českém rozhlase probíhají největší změny od roku 1989. A zatím se tak děje bez většího zájmu veřejnosti. Při rozhovoru s generálním ředitelem Peterem Duhanem, jsme se snažili jít pod kůži naleštěným PRstickým formulím o moderním, dynamickém a důvěryhodném médiu, které podporuje moderní trendy, strategicky a operativně plánuje a při řízení využívá synergií.

Peter Duhan | foto: ČTK

Kde vidíte Český rozhlas za takových pět let?
Český rozhlas bude respektované médium s pětadvacetiprocentním podílem na trhu. Respektované veřejností, konkurencí i politickou reprezentací. Zůstane nejdůvěryhodnějším médiem, na které se budu moci lidé spolehnout a které budou vyhledávat pro užitečné informace, kulturní hodnoty a kvalitní zábavu.

Nebojíte se, že se nejposlouchanější stanice - Radiožurnál a Praha - s nynějším větším tahem na zábavnost, příběhovost, spotřebitelské informace a menší podílem zpráv ze zahraničí příliš přiblíží komerční konkurenci? V čem spočívá často zdůrazňované zkvalitnění obsahu, které vaše změny přináší?
Nebojím. Nechť se i přiblíží, pokud neztratí nic ze své kvality.  Nenapadlo vás na druhou stranu, že se komerční stanice v mnohém přiblížili Českému rozhlasu? Snaží se o dobré zpravodajství, informace z dopravy, o počasí, ze sportu a kultury. Pokud bude Český rozhlas vzorem a určitou normou a bude tak kultivovat privátní stanice a tím i posluchače, je to pro naši společnost jen dobře. My ovšem nabízíme víc. Dokážeme být v místě události nejen v Česku, ale po celém světě, a autenticitou výpovědí našich redaktorů a zpravodajů umocnit vnímaní u posluchačů. Věnujeme čas analýzám a investigativě, zasazujeme informace do kontextu. Máme stanice, které vám soukromý sektor v takové úrovni nenabídne. Například nové stanici Plus, Jazz, Rádio Junior.

Obávám se, že ten trend je spíše opačný, ale můžu se mýlit. Ale v zásadě souhlasím, že zatraktivnění nemusí jít na úkor kvality. Kvalita se ovšem musí zaplatit. Jaké investice rozhlas na rok 2013 a dalších letech plánuje do programu ve srovnání s minulými lety?
V tuto chvíli vám nemohu dát konkrétní čísla. Investice do programu a výroby pro příští rok budou zřejmá až v závěru tohoto roku, kdy bude Radě předložen návrh rozpočtu 2014. Do té doby chci s kolegy nastavit strategii na několik příštích let, minimálně do roku 2017. Program má absolutní prioritu, ale záleží, co vše do této oblasti zahrnete. Musíme myslet i na investice do internetu, mobilních aplikací a digitálního vysílání. Tady já vidím budoucnost rozhlasu.

Peter Duhan

Novinář a manažer. Narodil se 11. listopadu 1946 v Bratislavě. Vystudoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, obor filmová a televizní scenáristika.
Po krátkém působení v Československém rozhlase v Bratislavě přešel do Československé televize, kde pracoval jako redaktor a dramaturg zábavy. Po roce 1989 se stal šéfredaktorem deníku Verejnosť a v letech 1991 – 1992 vykonával funkci ústředního ředitele Československého rozhlasu. Poté přešel do komerčního sektoru, kde působil jako programový ředitel společnosti Kabel Plus a jako ředitel vydavatelství N-Press či vydavatelství Beseda Holding spojené s TV Nova. Roku 2007 se stal ředitelem ČRo 6. Později působil jako programový ředitel Českého rozhlasu. Do funkce prozatímního ředitele ČRo byl jmenován 24. února 2010. Dne 28. července 2011 byl Radou Českého rozhlasu zvolen a jmenován do funkce generálního ředitele.

Peter Duhan

Peter Duhan

V koncepci předložené ve výběrovém řízení na generálního ředitele jste uvedl, že po vzniku stanice mluveného slova lze Radiožurnál profilovat jako stanici life-stylovou či stanici pro mladé posluchače s větším podílem zábavní hudby. Platí stále tento záměr?
Radiožurnál prošel důslednou změnou v obsahu i formě. Změnili jsme nejen hudbu, ale i zpravodajské relace a zařadili kontaktní formáty vysílání. Primární cílová skupina Radiožurnálu jsou lidé ve věku 30 až 50 let. Na ty nyní Radiožurnál cílí a daří se mu to. Pro mladší posluchače vysíláme Radio Wave.

A platí tedy stále váš záměr na stanici life-stylovou? A pokud ano, bude se se změnou čekat na spuštění Rozhlasu Plus jako plnoformátové stanice mluveného slova vysílající na VKV, aby ČRo mohl podle zákona někde poskytovat zpravodajství, publicistiku a analytické pořady?
Český rozhlas dnes nabízí všechny typy pořadů, které jste právě zmínil, a v tom svůj zákonný úkol plní. Stanicí Plus na VKV bychom však zvýšili posluchačům jejich komfort. Nabídli bychom jim zpravodajské a publicistické pořady v průběhu celého dne. Podvečerní a večerní vysílání už by se příliš neměnilo. Vzhledem k omezeným možnostem pokrytí území novou stanicí, by se však profil Radiožurnálu příliš neměnil. Radiožurnál poskytuje rychlé a zároveň důvěryhodné informace, neznamená to ale, že se ve svém vysílání nemůže věnovat i novým formátům.

Postupně předkládané koncepce také plánovaly stanici mluveného slova vysílající na nynějších frekvencích Dvojky. V další koncepci jste chtěl stanici mluveného slova postavit na spojení Radiožurnálu, Rádia Česko a ČRo6, ačkoli to dnes dopadlo jinak. Národní okruh vytvořený z regionálních stanic jste plánoval propojit s Prahou, k čemuž pravděpodobně také nedojde. Není v těch koncepcích trochu chaos? Můžete ty změny nějak vysvětlit?
Ne vše, co uvádíte, jsou skutečně předložené koncepce. Stanice mluveného slova měla podle původního záměru vysílat minimálně osmnáct hodin a využívat velmi krátké i střední vlny. Středních vln, kde nyní vysílá od půlnoci do 16. hodiny Dvojka, bychom bývali využili ve větším rozsahu. V úvahu ale musíme brát objektivní skutečnosti. Stanice Plus nemá k dispozici VKV, a proto je její současná podoba i způsob šíření omezen. Od června rozšiřujeme její vysílání o pravidelné desetiminutové zpravodajství v každou celou hodinu od sedmi hodin ráno a stanice již nebude v digitálních sítích (dvb-t, dvb-s, DAB) sdílet jeden kanál se stanicí Jazz, bude k dispozici 24 hodin denně.

Národní okruh měl opravdu podle mé původní koncepce tvořit jeden celek s Dvojkou. Udělali jsme si však analýzy a na jejich základě důkladně zvážili všechny důsledky a všechna rizika. Výsledkem je rozhodnutí ponechat oba okruhy samostatně a vyprofilovat je tak, aby se vzájemně neparazitovaly a každý měl své publikum.

Nové logo Českého rozhlasu

Nové logo Českého rozhlasu

Návrh na sloučení Radiožurnálu, Česka a Šestky do stanice mluveného slova jste předložil v roce 2009, v aktualizované koncepci z roku 2010 jste ji chtěl postavit na půdorysu Rádia Česko, které mělo vysílat na středních vlnách a plán na její vysílání na vlnách dnešní Dvojky jste předložil v roce 2011. Aby nakonec vznikla spojením Leonarda, Šestky a Česka a vysílá na středních vlnách, ačkoli pro ni byly plánovány kmitočty BBC Radiocom. Chápu, že nevyšel záměr s využitím frekvencí BBC, ale jinak tam vidím hodně změn, vlastně každý rok se plán významně měnil. Můžete tyto změny nějak vysvětlit?
Vracíte se hodně do minulosti a neuvádíte věci přesně. V koncepci z roku 2009 jsem uvedl, že základem pro stanici mluveného slova má být mimo jiné „zpravodajská a aktuálně publicistická část Radiožurnálu“. Pokud se podíváte na dnešní Centrum zpravodajství a představíte si, že by dodávalo zpravodajství a publicistiku pro čtyřiadvacetihodinovou stanici Plus, tedy nejvíce v průběhu dne, nejsme od tohoto původního záměru nijak vzdáleni. S Rádiem Česko jako základem pro stanici mluveného slova jsem počítal vždy, v původní i aktualizované koncepci. Střední vlny, kde vysílá mimo jiné Dvojka, jsme chtěli využít a nakonec se tak i děje, byť „jen“ od 16. hodiny do půlnoci.

Pokud se tedy plán ustálil, jaký je aktuální plán struktury a profilace stanic, které vysílají v nejposlouchanějším pásmu VKV?
Pozici Radiožurnálu jsem vám již osvětlil. Dvojka by měla postupně oslovit mladší věkovou skupinu než doposud, tedy 45 – 65. Půjde o stanici populárně vzdělávací s dostatečnou dávkou zábavných pořadů. Vltava je značkou pro kulturu, cílí na posluchače bez rozdílu věku. Regionální síť se změní až od nového roku. V tuto chvíli na jeho přesném zacílení a programovém schématu pracuje tým pod vedením Jana Mengera. Jisté je to, že posluchači chtějí slyšet, co se děje u nich v regionu. To je podstata regionálních stanic. V pásmu VKV bychom rádi nabídli i novou stanici Plus.

Mezi roky 2009 a 2012 ale naopak počet posluchačů nad 60 let u Dvojky spíše stoupal. Ze 62,5 v roce 2009  na 63,7 procent v roce 2012. Jaké konkrétní změny tedy plánujete pro omlazení publika Dvojky?
Změnit se musí víc věcí. Hudební dramaturgie, projev moderátorů… Chceme přijít s novými tvářemi i novými pořady. Klíčové ale bude naprogramovat národní okruh složený z regionálních stanic. Od toho se dále odvine formát Dvojky.

V zahraničí se celkový trend ubírá k větší pestrosti, cílení na posluchače podle témat a žánrů. Například ve Švédsku mají 25 kanálů, Český rozhlas proti tomu začal rušit a slučovat. Proč?
 Ve Švédsku mají čtyři základní celoplošné stanice, přičemž jedna z nich – P4 – je tvořena 25 regionálními stanicemi. Zde nevidím výrazný rozdíl proti ČRo. Regionů je ve Švédsku logicky více s ohledem na velikost území. My se snažíme nabídku rozšiřovat. Spustili jsme nově Rádio Junior a ČRo Jazz. Nabídku doplňují Radio Wave a D-dur. Vysíláme i speciální programy jako Rádio Retro. Důvody zrušení a sloučení stanic Rádio Česko, Leonardo a ČRo 6 do stanice Plus jsem vysvětloval již mnohokrát. Stanice Plus by měla být plnohodnotnou náhradou tří zaniklých stanic. A tou také bude, pokud k tomu bude mít rozhlas podmínky. Proto jsme iniciovali novelu zákona, abychom mohli na VKV vysílat čtvrtý programový okruh.

Český rozhlas loni přišel o možnost vysílat plánovanou stanici mluveného slova na vlnách BBC. Jaké jste měli varianty pro neschválení žádosti u RRTV? Věděli jste o zákonné nemožnosti „přebírat program ani části programu od provozovatele vysílání ze zákona“? Počítali jste s variantou, že BBC licenci vrátí a Český rozhlas by ji mohl po čase dostat? Probíhala jednání Českého rozhlasu se zástupci komerčních stanic, že nebudou o licenci usilovat?
K situaci kolem BBC jsme již řekli mnohé. Všechny naše záměry a kroky včetně důvodů, které nás k tomu vedli, naleznete v dokumentu Případ „Rádio Česko a BBC“ v kostce, který je novinářům k dispozici na našem webu.

Máte pravdu. V dokumentu je odpovězena otázka na „společné sestavování částí programu“, kterou by byl vyřešen požadavek zákona „přebírat program od provozovatele vysílání ze zákona“, ale nikoli další dvě otázky. Počítali jste tedy s variantou, že BBC licenci vrátí a Český rozhlas by ji mohl po čase dostat? Probíhala jednání Českého rozhlasu se zástupci komerčních stanic, že nebudou o licenci usilovat?
Ta možnost, že by BBC Radiocom licenci vrátila, tady teoreticky byla. Nicméně my jsme se snažili zrealizovat koncept rozšířeného vysílání na 12 hodin. Poté, co jsme s tímto záměrem neuspěli, už mnoho možností nezbývalo. Navíc nám BBC Radiocom vypověděla smlouvu. O tom, zda budou komerční stanice o licenci usilovat či nikoliv, jsme s nimi nejednali.

Jaké budou Vaše další kroky pro rozšíření možnosti vysílání stanice mluveného slova?
V Poslanecké sněmovně se nyní projednává novela zákona o Českém rozhlasu. Jde o drobnou změnu zákona, která nám má umožnit vysílat čtvrtý programový okruh v pásmu VKV. Novela zároveň říká, že se na tomto okruhu nebude vysílat reklama. To považujeme za stěžejní. Chceme posluchačům rozšířit nabídku o zpravodajsko-analytickou stanici. Veřejnost si nás platí a má tak právo naše služby dostávat v maximálním rozsahu a dostupnosti. Zákazem reklamy na tomto okruhu zároveň nechceme narušit stávající rozložení sil v oblasti rozhlasové reklamy. Jakmile nám legislativa dovolí stanici ve VKV spustit, učiníme tak.

V koncepci předložené ve výběrovém řízení na generálního ředitele jste plánoval do konce roku 2011 „redukci počtu zaměstnanců o 300 lidí“. Od vašeho nástupu ale počet zaměstnanců vzrostl o víc než tři desítky. Proč ta změna? Chystá rozhlas nějaká propouštění v dalších letech?
Český rozhlas by měl zeštíhlit postupně v průběhu čtyř let vlivem restrukturalizace, kterou jsme v loňském roce zahájili. Po svém nástupu do funkce generálního ředitele a podrobném seznámení se se stavem věcí jsem Radě ČRo předložil plán reorganizace. V něm konkrétní údaj o snížení počtu zaměstnanců uveden nebyl, pouze jsem zmínil možnost až dvacetiprocentní redukce zaměstnanců. Příslušné kroky musejí být připravené, abychom se vyvarovali jakémukoliv ohrožení vysílání a jeho kvality.

Nově vzniklá centra – Centrum vysílání, zpravodajství a výroby – jsou plně funkční teprve od ledna a i zde probíhají další kroky k optimalizaci činností a procesů. Na změnách v regionech nyní pracujeme, projeví se až v roce příštím. Změny nejsou zdaleka u konce a teprve jejich plným zavedením se bude měnit i počet zaměstnanců. V tuto chvíli se ještě zčásti překrývá starý model s novým, což vede k přechodnému stavu s vyšším počtem zaměstnanců. Při nastavování nových postupů navíc vždy dbáme na jejich kvalitu. Pokud chceme mít ve výsledku výbornou a jedinečnou stanici, musíme zabezpečit nejen výrobu pořadů, ale i technické a administrativní zázemí. Na všech pracovištích chceme mít profesionály. Tam, kde máme nedostatky, dochází k personálním změnám.

Ušetřené peníze z platů a optimalizace kmitočtových pásem se měly přesunout do programu a platů zaměstnanců. Povedlo se peníze na mzdy a program zajistit a v jaké výši?
Odměňování pracovníků programu dostalo pro letošní rok jasnou prioritu. Právě v programových divizích došlo k navýšení základních mezd. I celkové číslo rozpočtovaných mzdových prostředků je v letošním roce vyšší než v roce 2012.
Zjednodušila se dnes struktura řízení rozhlasu? Dříve měli šéfredaktoři nad sebou jen generálního ředitele, dnes dvě další úrovně se svými týmy. Máte přehled, kolik nových úseků v rozhlase vzniklo a kolik jich bylo zrušeno? Nepřibylo lidí na úrovni vyššího a středního managementu?

rubrika Kavárna 22. června 2013

Nové logo Českého rozhlasu

Čtěte obsáhlou analýzu současné situce veřejnoprávního rozhlasu

Struktura se zpřehlednila a nastavili jsme jasné kompetence pro jednotlivé sekce a stupně řízení. Podřízenost šéfredaktorů přímo generálnímu řediteli nikdy neexistovala. Šéfredaktoři celoplošných a speciálních stanic byli v minulosti vždy podřízeni programovému řediteli. Díky jasné organizační struktuře dochází k tomu, co jsme chtěli. Plánujeme strategicky i operativně. Při řízení využíváme synergií, především ve vysílání. Centrum zpravodajství využívají všechny stanice, nevzniká duplicita. Stejně tak při tvorbě v tvůrčích skupinách v Centru výroby. Dostatečně sdílíme informace, fungují vnitřní orgány, jako jsou Programová rada a Strategická rada. Pokud se navýšil počet vyššího a středního managementu, bylo to nutné pro fungování rozhlasu.

Jakou zkušenost a kvalifikaci měli vaši poradci a dnes členové nejužšího vedení. Pokud vím, Jan Menger a Ondřej Nováček vedli nejméně poslouchané regionální stanice. Kde získali zkušenost s řízením většího počtu lidí či navrhováním koncepcí pro velký mediální dům?
Členem top managementu je mimochodem i bývalý ředitel jednoho z nejúspěšnějších regionů. Pokud jde o kolegy, které zmiňujete, jejich kvality jsem si několikrát ověřil při práci pro regionální stanici i při práci na zmiňovaných koncepcí. Jejich manažerské a odborné dovednosti nelze hodnotit pouze podle poslechovosti regionálních stanic, které vedli. Nevzal jste v úvahu podmínky a okolnosti, jako dobu vzniku těchto stanic, podmínky pro šíření signálu a konkurenční prostředí. S prací jmenovaných kolegů jsem maximálně spokojen a jejich současné výsledky, myslím, hovoří za vše.

Proč jste si za poradce zvolil Martina Ondráčka či Petra Buštu ze zpravodajství televize Nova, kteří dnes v Českém rozhlase pracují na pozicích editora a zástupce šéfredaktora Radiožurnálu?
Zpravodajství a Radiožurnál potřebovaly nejen oživit, ale chtěli jsme i konfrontovat dosavadní stav s realitou masového posluchače. Nechtěli jsme zůstat v ulitě vysoce seriózního zpravodajství na úkor odlivu posluchačů. Hledali jsme cesty, jak naše kvalitní zdroje prodat. Pánové Ondráček a Bušta, a nebyli to jen oni, nám v tomto pomohli a nadále pomáhají. Přinesli nové impulsy a zásady, které jsme dokázali zúročit, aniž bychom slevili z vysokých standardů. Při dnešním poslechu Radiožurnálu jsem moc rád, že jsme tyto kolegy oslovili.

Nové logo Českého rozhlasu

Nové logo Českého rozhlasu

Jak dosavadní změny hodnotíte? Co se nejvíc povedlo a co byste případně dnes udělal jinak?
S většinou změn jsem spokojen. Máme nejvyšší podíl na trhu od roku 2010, aktuálně 21,7 procenta. Základní změny ve struktuře a fungování rozhlasu se povedly a již přinášení ovoce. Nejvíce jsem pyšný na změny na Radiožurnálu a na spuštění Rádia Junior. Přišli jsme s novými formáty, například minutovými hrami, a po sedmnácti letech změnili logo. Poprvé v historii bude mít rozhlas i sjednocenou vizuální podobu. Nejvíce mě naopak mrzí, že nemůžeme vysílat novou stanici Plus na VKV v původní zamýšlené podobě. Lidé by to jistě ocenili.

Tuším ale, že největší změna Český rozhlas teprve čekají…
Před námi je mnoho práce. Všechny změny se ještě ani nemohly projevit. Musíme dokončit profilaci stanic. To se týká hlavně Dvojky a regionů. Musíme pokračovat v rozvoji Rádia Junior a nalézt vhodný koncept pro mladé ve věku 15 – 25 let, a to nejen skrze nová média. Zajímavou výzvou je digitální rozhlasové vysílání. Vnitřně se potřebujeme proměnit v moderní a dynamické médium, které podporuje moderní trendy a hledá nové cesty, jak dostat obsah k posluchačům.

Autor:


Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.