"Neměli jsme mír, neměli jsme klid," řekl Raúl Castro ve středu v kubánské televizi v předvečer výročí. "Nepřítel říká, že socialismus ztroskotal; proč nás nenechá v klidu, abychom s ním mohli bojovat jako rovný s rovným?" dodal.
Sedmasedmdesátiletý kubánský prezident se dnes zúčastní oslav 50. výročí jedné z posledních marxistických revolucí na světě, která vynesla k moci jeho dnes dvaaosmdesátiletého bratra Fidela Castra. Ten se neobjevil na veřejnosti od svého onemocnění v červenci 2006, které ho přiměla postoupit moc Raúlovi. Přesto vliv Fidela Castra zůstává veliký.
Kubánská ekonomika je zatížena americkým hospodářským embargem celých 47 let a situace se zhoršila po roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu, který byl hlavním spojencem Kuby. Raúl Castro vyzval Kubánce, aby byli hrdí na to, že americkému embargu dokázali vzdorovat.
"Je-li na světě lid, který dokáže čelit takovým situacím, pak je to ten náš," prohlásil Castro. Marxistická revoluce přinesla mnohé pozitivní věci, zároveň však podle něho s sebou nese problémy, jimž je nutno čelit. "Především jde o výrobu potravin a export, které je třeba zvýšit," řekl.
"Nemůžeme věřit, že nyní už bude vše snadné. Možná to naopak nyní bude ještě těžší," varoval.
Na Kubě zvítězila marxistická revoluce 1. ledna 1959 po svržení diktátora Fulgencia Batisty. Za její počátek bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit povstání za svržení proamerického režimu. Tato akce však byla ještě neúspěšná a její vůdce Fidel Castro byl odsouzen na 15 let do vězení, z něhož vyšel po dvou letech díky amnestii.
Poté odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S jeho několika členy se v prosinci 1956 vylodil na kubánském pobřeží a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku.
