Za čtyři hodiny práce 25 tisíc korun. O takovou částku si řekl revizní technik, kterého svým občanům zprostředkovala před dvěma lety na povinnou revizi kotle obec Věžná na Vysočině.
„Každého obyvatele to stálo tisíc korun. Ten člověk byl ve sklepě u kotle pět minut a zprávu potom poslal na dobírku,“ popisuje svoji zkušenost starostka obce Jana Vrbková. „Cena za to, že přijel a vyfotil si štítek na kotli, je hodně přemrštěná,“ dodává starostka. Běžná doba prohlídky se totiž pohybuje okolo jedné hodiny.
Po četných stížnostech na ceny prohlídek a potíže s nedostatkem revizních techniků, kteří dojížděli k lidem i stovky kilometrů přes celou republiku, se ministerstvo životního prostředí rozhodlo systém změnit.
Další prohlídka kotlů se tak posouvá až na rok 2019, znovu pak zase vždy za tři roky. Navíc se jedná i o stanovení maximální ceny za tuto službu. „Pro stanovení ceny je aktuálně dokončována analýza trhu,“ řekla MF DNES mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Nově tak lidé budou vědět, kolik je maximálně prohlídka bude stát a kolik si technik může říct za kilometr jízdy.
Povinné revizeKotle na tuhá paliva, ale i krby a kamna s výměníkem budou potřebovat kontrolní prohlídku nově každé tři roky. Najít revizního technika by mohlo být časem snadnější i díky databázi, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. V mapovém prohlížeči si po zadání adresy bude možné najít nejbližšího vhodného technika a porovnávat i ceny za služby včetně dopravy. Revizní prohlídka by měla trvat jeden a půl až tři hodiny. Technik kontroluje opláštění kotle, izolaci či řídicí regulační jednotku. u automatických kotlů se složitější technikou se kontrola může ještě protáhnout. |
V první vlně kontrol na konci roku 2016 se totiž často stávalo, že lidé dávali za revize kotlů tři tisíce korun i více. Pokud doma měli navíc krb s výměníkem, revize se jim značně prodražila. Důvodů bylo víc. „Někteří technici nepochopili smysl kontrol coby prostředku ke zlepšení, ale jako nástroj pro snadné zbohatnutí,“ potvrzuje jeden z nešvarů výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky Mojmír Krátký.
Druhý důvod byl nedostatek lidí. Revizní technik konkrétního výrobce prostě v okolí nebyl, a tak lidé museli zvát třeba právě na Vysočinu technika z Prahy a platit mu tisícikoruny za cestovné.
Lidé si pak na tuto praxi často stěžovali i přímo na ministerstvu životního prostředí, a to nejvíc právě na vysoké ceny za dopravu. „Obdrželi jsme i stížnost na nabídnutou cenu deset tisíc při dojezdové vzdálenosti více než 400 kilometrů,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Tuto praxi novela řeší tím, že bude možné zavolat i technika od jiného výrobce. Výjimku budou moci využít i lidé, kteří mají kotel od již neexistujícího výrobce nebo prostě nevědí, kdo ho vyrobil. Pokud přijde kontrola, musí ale majitel kotle doložit, že neměl jinou volbu.
Stovky kontrol ročně
Zaklepat na dveře domácnosti a zkontrolovat doklady o revizi může úředník z radnice během celého roku. Příliš často se to ale neděje. Z průzkumu MF DNES napříč kraji totiž vyplývá, že jde spíš o stovky kontrol ročně než o kobercové nálety na nepoctivce. Někde úředníci doklady nekontrolují vůbec. Lidé se jim totiž předem omlouvali, že nemají koho pozvat na revizi.
„Lidé volali, že nemohou revize provést z důvodu nedostatku techniků proškolených výrobci. Proto se v našem obvodě kontroly technického stavu kotle doposud cíleně neprovádějí,“ potvrdil vedoucí odboru ochrany životního prostředí z Českých Budějovic Svatopluk Mika.
Jinde jsou aktivnější. Víc než osmdesátkrát vyrazili do terénu v Ostravě, jen tři z majitelů revizi neměli. Sedm pokut z osmi zjištěných prohřešků z celkem 19 kontrol pak udělili v Ústí nad Labem. Na sankcích vybrali 38 tisíc.
Přicházejí mnohdy „na udání“
Praxe ovšem potvrdila, že když už úředníci k lidem vyrazí, většinou takzvaně „na udání“. Nejčastěji přijdou kvůli tmavému kouři z komína. „Samostatné kontroly neprovádíme,“ potvrzuje i mluvčí Jablonce nad Nisou Markéta Hozová. „Odhadujeme, že dvacet až třicet procent zdrojů bylo překontrolováno,“ nabízí hrubá data topenář Mojmír Krátký. Podle něj část výrobců odhaduje, že revizí prošlo až 70 procent jejich kotlů.
Počet loňských kontrol „podezřelého“ kouře už je ale sečten. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové to bylo od ledna do května 640 případů. „Ve 388 z nich zaslaly úřady provozovateli kotle žádost o doložení dokladu o provedení povinné revize,“ upřesňuje Roubíčková.
Osobně pak do terénu úředníci vyrazili v 96 případech. Výsledek? Nejčastěji lidé pálí domovní odpad. V Ústí nad Labem se pak často setkávají i s vypalováním kabelů kvůli cenným kovům.
Podle úředníků lidé často „udávají“ sousedy zbrkle. Vlastně ihned, jakmile se z komína začne kouřit. Podle zákona se ale první půlhodinu po zatopení tmavší kouř toleruje.
