Za první společností stojí peníze skupiny Penta, za druhou blízký spolupracovník ocelářského miliardáře Tomáše Chrenka, Marek Potysz.
Doktorům, kteří jim ordinaci prodají, oba řetězce nabídnou zaměstnání. Zatímco Marek Potysz lékaře vyplácí částkami přibližně tři sta tisíc za ordinaci, Mediclinic nabízí částky okolo milionu korun.
Stejně jako supermarkety nebo rychlá občerstvení, chtějí řetězce ordinací lákat pacienty na nejrůznější výhody třeba v podobě očkování zdarma, a hlavně na neobvykle dlouhou pracovní dobu. Lékaři v takové síti ordinací totiž pracují na směny.
Během několika měsíců by měly vzniknout desítky takových ordinací. Marek Potysz jich chce mít do konce roku jedenáct, a to ve větších i menších městech, a Mediclinic jich hodlá otevřít ještě víc.
Lékaři budou ordinovat i v nákupním centru
"Projekt se dobře rozbíhá, nákupy ordinací už máme předjednané. Chtěli bychom jich mít desítky," říká spolumajitel Mediclinic Martin Hofman. Podle Michala Sojky z České lékařské komory je "lékařský supermarket" přesně to pravé přirovnání.
A právě proto před sítěmi ordinací komora varuje. "V Tesku se sice dá nakupovat, ale zkuste tam najít někoho, kdo vám poradí tak dobře jako prodavačka z krámku na rohu. Řetězce se chovají jako Baťa na Zlínsku, který taky zlikvidoval soukromé ševce," říká.
Marek Potysz dokonce plánuje otevření takové ordinace ve skutečném supermarketu – v pražském nákupním centru Galerie Butovice. Člověk si nejdřív zajde pro rohlíky a pak si odskočí k lékaři.
Za varováním lékařské komory se skrývá také strach lékařů, že ordinace prodávají řetězcům pod cenou. "Doporučujeme neprodávat, dokud nebude existovat zákon, který by umožnil prodat ordinaci včetně smlouvy s pojišťovnou. To totiž znásobí cenu takové ordinace," říká Sojka.
Pro pacienty je však nabídka "supermarketových" ordinací lákavá. Mohou se objednat třeba na sedm večer a mají jistotu, že čekat budou nejdéle pět minut. Rostoucí konkurence se navíc může projevit i ve zlepšování služeb, které nabízejí malé ordinace.
Pro i proti
"Časové hledisko pro mě bylo klíčovým důvodem, proč jsem se rozhodla k Mojí ambulanci přejít. Mám náročné zaměstnání a nemůžu si dovolit hodinu čekat na doktora. To se mi dřív stávalo, teď už ne," říká klientka Jitka Radkovičová z Ostravy. Právě tam třinecký lékař a podnikatel Potysz projekt sítě ordinací rozjel.
Princip spočívá v tom, že praktické doktory, jejichž ordinace společnost odkoupí, soustředí pod jednu střechu. Lékaři se nemusí starat o administrativu, ale zároveň se vzdají části své suverenity.
Má to i svá proti. Tím, jak se v jedné ordinaci lékaři střídají, je pravděpodobné, že vás pokaždé ošetří někdo jiný. Lékaři totiž budou mít kartotéku pacientů v počítači a dostanou se k ní všichni, kteří v dané ordinaci budou pracovat. "Pacient však bude moci přijít i ke stejnému lékaři, pokud bude chtít," říká mluvčí Mojí ambulance Simona Součková.
"Lov" pacientů je tvrdý
V současné době řetězec láká do svých řad lékaře například na Zlínsku, kde plánuje ordinace otevřít na podzim. Jakmile Moje ambulance lékaře sežene, začne "verbovat" pacienty. Na Ostravsku přitom takový lov místy vypadal dost divoce. Moje ambulance si totiž na shánění klientů najala agenturu, která často používala neetické přesvědčovací prostředky.
"Pomlouvali ostatní lékaře, aby se lidi nechali přeregistrovat k nim. Mnohdy zneužívali senility bezmocných lidí," popisuje lékař Roman Skoupý z ostravské polikliniky, který však zatím o mnoho pacientů nepřišel.
Říká, že jich nebude více než deset. "Myslím, že většinou odešli, protože ordinace je blíž jejich bydlišti, než z jiného důvodu," podotýká lékař Skoupý.
Podle šéfa České lékařské komory se zatím k Mojí ambulanci mnoho lékařů nehlásí. "Jsou to lékaři důchodového věku, kteří mají strach, že v současném systému nedokážou jinak zhodnotit svou ordinaci," přibližuje šéf komory Milan Kubek.
Ten se však obává toho, že v síti ordinací organizovaných soukromými firmami budou pracovat i lékaři bez potřebných atestací. "To proto, že na to nikdo nedohlédne," tvrdí Kubek, který je zásadně proti sdružování ordinací, jak je praktikuje Potysz.
"Je to stejné jako v supermarketu. Sice zaparkujete a přijdete na řadu včas, ale nedočkáte se lidského přístupu," dodává Kubek.
