Hlava církve, Radim Pulec čili metropolita Kryštof, v dubnu odstoupil po nařčení, že má nemanželské děti. Jeho dočasný nástupce, 87letý Radivoj Jakovljevič alias arcibiskup olomoucko-brněnský Simeon, se tento měsíc pokusil odvolat správce církevního účtu, na nějž má v příštích týdnech doputovat první restituční splátka ve výši 38 milionů korun.
Správce konta Martin Krupica však rozhodnutí odmítá, protože v této funkci je registrován na ministerstvu kultury. "Byl zapsán jako statutární orgán církve v souladu se zákonnými požadavky. Ministerstvo není oprávněno řešit vnitřní spory v registrované církvi," uvedla mluvčí ministerstva Anna Ješátková.
Velké téma o restitučních milionech pro pravoslavnou církevČtěte v pondělí, 14. 10.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Pravoslavní se v současnosti rozdělili na několik znepřátelených táborů. Padají vzájemná obvinění z napojení na temné síly, které mohou být organizovány lidmi spojovanými s někdejší StB, či dokonce zpravodajskými službami v Rusku.
"Souvislost skandálů s finančními náhradami je jednoznačná. Jinde jsou taky agenti StB, ale tady jejich aktivita evidentně nevyhasla," míní správce konta Krupica, který se živí také jako pedagog na pražské teologické fakultě.
O zdejších skandálech se doslechla i nejvyšší autorita světové pravoslavné církve, istanbulský patriarcha Bartoloměj, který tento týden do Prahy vysílá dva zástupce, obdoby katolických kardinálů, aby se pokusili rozbroje urovnat. "Lidé, kteří mají rozhodovat, neznají předpisy a patriarcha cařihradský nám chce pomoct v nesnázích," říká Simeon.
Stát neovlivní, jak církve s penězi naloží
Stranou dění nezůstává ani Moskva. Karlovarský zástupce ruské církve v Česku nominoval do blížícího se volebního klání o klíčový post pražského arcibiskupa Ernesta Rapcuna, Ukrajince žijícího v Česku.
Volba se měla konat příští sobotu na husitské teologické fakultě v Praze, ale rektor Univerzity Karlovy to odmítl v obavách z náboženských třenic na půdě univerzity.
Jasné vysvětlení, proč právě pravoslavní dostali po katolících, husitech a evangelících čtvrtou nejvyšší finanční náhradu, neexistuje. Šlo o dohodu mezi církvemi.
Stát nemá možnost ovlivnit, jak lidé v církvích s penězi naloží, a nemůže ani zamezit případnému zneužití. "Stát do vnitřních záležitostí církví nezasahuje," říká jeden z tvůrců restitučního zákona Jaromír Talíř (KDU-ČSL).
