Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řešme příčiny migrační krize, shodli se u Zemana čeští politici

  19:43aktualizováno  20:25
Migrační krizi v Evropě je třeba řešit odstraněním jejích příčin a důslednější ochranou hranic Evropské unie. Ve středu se na tom shodli nejvyšší ústavní činitelé, kteří se sešli u prezidenta Miloše Zemana. Chtějí především zachovat Schengen a zabránit jeho fragmentaci.

Premiér Sobotka s prezidentem Zemanem. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Schůzky u Zemana se zúčastnili premiér Bohuslav Sobotka, předsedové parlamentních komor Jan Hamáček a Milan Štěch, ministři zahraničí Lubomír Zaorálek, obrany Martin Stropnický a vnitra Milan Chovanec.

„Ústavní činitelé považují za nezbytně nutné řešit především příčiny vzniku migračních toků v zemích původu migrantů a ne se pouze zaměřovat na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy EU,“ uvádí se v prohlášení.

Důležitý je údajně jednotný postup v zájmu zachování schengenského prostoru. Zabránit by se podle politiků mělo také fragmentaci uvnitř Schengenu.

„Shodli jsme se na tom, že ČR musí jednoznačně odmítnout nejrůznější nápady na minischengeny. Shodli jsme se také na podpoře evropské pohraniční a pobřežní stráže jako důležitého opatření pro posílení vnější ochrany schengenské hranice,“ prohlásil premiér po schůzce.

Podle něj na tom panovala výrazná shoda, ne ve všem byla ale stoprocentní. „O čem jsme diskutovali, byla také potřeba rozlišit mezi muslimy. Pokud má Západ porazit Islámský stát, tak to může udělat jenom tehdy, pokud bude mít spojence mezi umírněnými muslimy a muslimskými státy,“ podotkl k tomu Sobotka.

Předmětem jednání ale podle něj nebyla jeho názorová přestřelka se Zemanem, kterou vyvolala prezidentova účast na demonstraci 17. listopadu po boku stíhaného šéfa Bloku proti islámu Martina Konvičky. Premiér uvedl, že se k této debatě vrátí s prezidentem spíše až při dvoustranných schůzkách, mezi něž zařadil i tradiční novoroční oběd.

Zpochybňování vstupu Česka do EU je nepřijatelné, míní politici

V prohlášení kladou důraz na efektivní fungování registračních středisek pro běžence v Itálii a Řecku, které ústavní činitelé nepovažují za funkční. Česko je nadále připraveno poskytnout experty, stejně jako technické vybavení, uvedli.

Politici se podle prohlášení shodli také na tom, že by se ČR měla nadále v rámci EU i NATO zasazovat o co nejširší spolupráci v boji proti terorismu a pokračovat v podpoře boje mezinárodní koalice proti takzvanému Islámskému státu.

Tématem schůzky byl také chystaný summit NATO ve Varšavě, kterého se má jako pozorovatel zúčastnit Černá Hora. Podle Sobotky panuje mezi ústavními činiteli shoda na tom, že by tento balkánský stát měl dostat ve Varšavě pozvánku do aliance.

Všichni účastníci schůzky odmítli podle premiéra prohlášení předsedy maďarského parlamentu, podle něhož Česko a Slovensko neměly být kvůli platnosti poválečných Benešových dekretů přijaty do EU. „Podobné zpochybňování je pro nás nepřijatelné,“ konstatoval Sobotka.

Ústavní činitelé řešili rovněž koordinaci zahraničních cest v příštím roce, které se podle Sobotky zaměří na bezpečnost a ekonomickou diplomacii, mise pak na Balkán v souvislosti s migrací. V plánu jsou cesty do Makedonie a Turecka. Hospodářské zájmy zohlední cesty do východní Asie a Jižní Ameriky.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.