Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co vyřeší nepokoje? Návrat veřejné služby a konec drahých ubytoven

  20:02aktualizováno  20:02
Znovu finančně odměňovat veřejnou službu či ukotvit standardy pro sociální bydlení. To a další body navrhla na čtvrtečním jednání pracovní skupina pro řešení sociálních nepokojů. K úspěchu je však potřeba spolupráce mezi vládou a městy. Někteří starostové ale podle Agentury pro sociální začleňování jejich pomoc odmítají, nebo problémy neřeší od začátku a nechají je vyeskalovat.

Ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček | foto: Libor ZavoralČTK

Kvůli vyhrocené situaci v některých sociálně vyčleněných lokalitách svolala zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková vládní pracovní skupinu pro řešení sociálních nepokojů. Jednání se vzhledem k závažnosti situace zúčastnil i premiér Jiří Rusnok a ministr vnitra Martin Pecina.

Skupina pro řešení sociálních nepokojů

Funguje od srpna loňského roku. Svolává se pouze v případě výskytu závažnějších sociálních nepokojů v regionech. Tvoří ji kromě vládní zmocněnkyně náměstci ministrů práce, školství, vnitra, průmyslu a pro místní rozvoj a ředitel Agentury pro sociální začleňování. Jejím cílem je, aby postup státní správy a resortů při řešení podobných situací byl co nejvíce provázaný a koordinovaný.

Projednali osm bodů, které připravila Agentura pro sociální začleňování. Ty považuje za klíčové pro řešení současné vyhrocené situace. "Vytipovali jsme body, které pomohou situaci ve městech rapidně změnit," řekl iDNES.cz Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování.

Ke schůzce byli přizváni také primátor Ostravy Petr Kajnar, starostka Duchcova Jitka Bártová a náměstek primátora Českých Budějovic Petr Podhola. Měli skupinu seznámit s tím, jaká je u nich aktuální situace a co by jim ze strany vlády pomohlo.

"Sociální nepokoje jsou trendem, na který musí vláda České republiky reagovat. Stejně jako na zvýšenou aktivitu pravicových extremistů, kterou nelze přehlížet. Musíme přijít s dostatečně razantním řešením situace právě sociálně vyloučených míst. K řešení musí přispět celá veřejná správa. Starostové na území svých obcí, policie, ale také ministerstva," uvedl po jednání pracovní skupiny předseda vlády Jiří Rusnok.

I za tisícovku pracovali rádi

Skupina projednávala například přípravu zákona o sociálním bydlení, změny systému dávek pomoci v hmotné nouzi nebo opětovné zavedení veřejné služby s bonifikací práce sociálně slabších, což by mělo motivovat sociálně vyloučené osoby ke zvýšení příjmu vlastní prací.

Návrhy pro řešení nepokojů

  1. Legislativně ukotvit sociální (veřejné) bydlení

  2. Vytvořit mechanismy finanční podpory sociální práce a garantovat minimální kapacitu sítě preventivních sociálních služeb v sociálně vyloučených lokalitách

  3. Vyhodnotit možností zmírnění dopadů zadlužování obyvatel. Vyhodnotit institut oddlužení, případně na základě toho navrhnout jiné nástroje na podporu oddlužování zadlužených a předlužených občanů.

  4. V oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi zavést jednotnou metodiku pro stanovování výše doplatku na bydlení a v případech hodných zvláštního zřetele používat výše úhrady, která je v místě obvyklá u obdobných zařízení (ubytoven)

  5. Obnovit finanční bonifikaci za výkon veřejné služby

  6. Zacílit prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) do obcí se sociálně vyloučenými lokalitami

  7. Dokončit novelu školského zákona včetně úpravy financování podpůrných opatření.

  8. Koordinovaně a efektivně reagovat co nejčastěji prostřednictvím médií na objevující se mýty o Romech.

Dobrovolná veřejná služba za finanční odměnu fungovala mezi lety 2006 a 2011, od roku 2012 ji nahradila povinná veřejná  služba, kterou ke konci téhož roku Ústavní soud zrušil, protože ji vyhodnotil jako nucenou práci. Za odmítnutí veřejné služby totiž Úřad práce mohl nezaměstnanému sebrat podporu v nezaměstnanosti.

"Veřejná služba se stala sankčním opatřením namísto motivačního - a to je ten největší průšvih. Dřív tam lidi rádi chodili, byla pro ně zajímavá i ta tisícovka. Lidem, kteří jsou obviňováni z toho, že mají tisíce na dávkách, stálo za to veřejně pracovat, aby si ji vydělali," tvrdí Šimáček.

Další obecně známý problém je s ubytovnami. Veřejně už se ví, že jejich majitelé zneužívají dávky na bydlení. "Je potřeba zajištění dostatečných kapacit sociálního bydlení. Současná situace, kdy se tisíce lidí dostávají do složité sociální situace kvůli tomu, že jsou pro ně jedinou možností kde bydlet předražené ubytovny, je nadále neúnosná," dodává vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Navrhují legislativně ukotvit sociální bydlení. "A to nejenom pro stát, ale i pro obce. Ty často raději pošlou sociálně vyloučené obyvatele do bytů soukromých majitelů než do volných bytů," uvedl Šimáček.

Města musejí spolupracovat

Jednání vládní pracovní skupiny vítá Zdeněk Ryšavý, výkonný ředitel společnosti zabývající se romskou problematikou Romea.cz. Avšak namítá, že všechny už jsou zapracované v jiných materiálech a teď jde spíš o to, aby se začaly naplňovat.

Veřejná služba

Dobrovolnou veřejnou službu nabízely města a obce dlouhodobě nezaměstnaným. Ti si za dvacet odpracovaných hodin mohli vydělat 1 106 korun, za třicet 1 658 korun. V listopadu 2011 však byla zákonem zrušena.

Od 1. ledna 2012 ji nahradila povinná veřejná služba. Ta byla podmínkou, aby lidé bez práce dostali podporu v nezaměstnanosti. Nakonec ji koncem roku 2012 zakázal Ústavní soud. Označil ji za nucené práce. Náhradou za veřejnou službu měl být zkrácený úvazek veřejně prospěšných prací. To však mnozí starostové kritizovali.

Nyní odborníci volají po obnovení veřejné služby, za kterou by nezaměstnaní dostávali finanční odměnu, jako tomu bylo dřív.

Upozorňuje, že je nutná úzká spolupráce státu a starostů obcí a měst, ale také Romů. "Vážím si práce agentury, ale problém je, že se jí stále nedaří dostat do svých řad nějaké Roma. Bez toho to nepůjde," namítá Ryšavý. Problém je podle něj na obou stranách. Vzdělaní Romové často agentuře nedůvěřují a nechtějí tam pracovat.

Nedůvěru vyčítá také starostům, kteří proti Agentuře mediálně vystupují. Uvedl například starostku Duchcova Jitku Bártovou. Obec dlouho odmítala spolupráci a situace se tam vyhrotila letos na jaře (více čtěte zde).

Lidé si všímají, když město koná

Špatný přístup potvrzuje i Šimáček. "Proti našim doporučením Duchcov privatizoval domy ve městě, což způsobilo nárůst cen nájemného a sestěhování dalších lidí, které tam začal stěhovat nový majitel," uvedl. Ne ve všech případech je problém v obci způsoben neaktivitou jejího vedení. Někde se proti opatřením, které město zavede, postaví občané. "Ale je to velmi výrazná většina, říká Šimáček.

"Ve většině míst, kde pracujeme, si toho veřejnost brzy všimne a minimálně vidí, že ta obec jedná, situaci řeší. Potom je mnohem menší potenciál pro to, aby tam vznikly nepokoje," dodává s tím, že v současné době spolupracují s 26 městy a obcemi a ve většině z nich jsou zaváděná opatření kvitována.

Je jedno, jestli obce začnou problémy řešit s pomocí agentury, nebo po své ose, důležité je zasáhnout včas a vhodnými prostředky. Právě Duchcov, či Varnsdorf jsou podle něj oblasti, kde problémy existovaly už dlouho a město je neřešilo.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.