Newt Gingrich, Ron Paul, Tim Pawlenty a Mitt Romney. To jsou republikánská esa, která vstoupila do boje o nominace ve stranických primárkách. A ty rozhodnou, kdo se nakonec utká s Obamou.
Jenže, i když se na jejich rozhodnutí čekalo dlouho, pozornost médií na sebe strhává spíše bývalá adeptka na post viceprezidentky USA Sarah Palinová, o níž se už měsíce se spekuluje, zda se sama voleb zúčastní. Ikona protestního hnutí Tea Party ale stále mlží a nedočkavým novinářům odpovídá pokrčením ramen. "Skutečně nevím," nechala se slyšet ještě na začátku týdne.
Autobus Sarah Palinové projíždí křižovatkou v americké Filadelfii
Sarah Palinová, obklopená americkými novináři, nastupuje do autobusu One Nation
Její činy ale nasvědčují opaku. Bývalá aljašská guvernérka třeba připravuje premiéru dokumentu o svém životě - a ta se koná v Iowě, kde bude první a klíčové stranické volební shromáždění, které většinou naznačí, jak by se mohl další vnitrostranický boj ubírat.
Příprava na nezvyklou kampaň, nebo reklama?
Kromě toho vyrazila v neděli upraveným autobusem nazvaným One Nation (Jeden národ) na cestu po Spojených státech. Navštívila významná historická místa, svůj itinerář ale tají a novináři kolem ní brousí jako paparazziové kolem Angeliny Jolie, podotkla agentura Reuters. Reportéři se po ní pídí i v helikoptérách.
Volby prezidentaStávající prezident může kandidovat podruhé, aniž projde sítem primárek, pokud ho nevyzve nějaký stranický kolega. Ostatní uchazeči se jim nevyhnou, jejich účelem je vybrat z kandidátů v rámci strany toho nejsilnějšího. Ten pak kandiduje v samotné volbě proti soupeři z konkurenční strany. Primárky začínají v lednu volebního roku a končí v létě. Poté partaje nominují své kandidáty na prezidenta a vše zakončí listopadové volby. |
Co přesně ale nevyzpytatelná Palinová pečlivě zrežírovanou show sleduje, zůstává otázkou. Konzervativní politička by tak mohla zahajovat prezidentskou kampaň, zároveň však může jít o reklamní tah, jak zpropagovat značku "Palin", kvůli níž si v únoru požádala o ochrannou známku.
V každém případě ostatní republikánské adepty zatím zastiňuje a kdyby opravdu kandidovala, byla by z nich nejznámější. Hlavní proud republikánů z ní ale není příliš nadšen, Palinovou kritizují za příliš vyhraněné názory.
Mezi kandidáty chybí velká hvězda
Dosavadní republikánští uchazeči o Bílý dům média příliš nenadchli. Jako první oznámil kandidaturu zkušený, ale nepříliš populární bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich. Sedmašedesátiletý politik si získal respekt tím, že v 90. letech vyvedl konzervativce z opozice, část republikánů ale popuzuje neuváženými výroky, nevěrami, třemi manželstvími i podporou biopaliv. Neprospělo mu ani, že měnil stanovisko k libyjské krizi.
Ron Paul
Newt Gingrich
Jako druhý vstoupil do ringu člen Sněmovny reprezentantů Ron Paul. Politologové tomuto lékaři, který je věčným outsiderem strany, velké šance na zisk nominace nedávají - jeho názory jsou často mimo hlavní proud republikánů.
Pětasedmdesátiletý Paul je odpůrcem války v Iráku a vůbec amerického vojenského angažmá v zahraničí. Díky tomu, že volá po minimálních státních zásazích do ekonomiky a omezení pravomocí centrální banky Fed, je populární mezi přívrženci Tea Party.
Tim Pawlenty
Třetím republikánem ucházejícím se o nominaci je bývalý guvernér amerického státu Minnesota Tim Pawlenty. Ten sice není tak známý jako jeho straničtí rivalové, na rozdíl od nich však před sebou nevalí žádné kontroverzní výroky nebo rozhodnutí, upozornila agentura AP. Vyčítají mu nedostatek charismatu.
Padesátiletý Pawlenty na sebe upozornil v minulých volbách, kdy John McCain uvažoval, že by si ho přizval jako partnera a viceprezidentského kandidáta (nakonec si vybral Palinovou). Pawlenty, který rád připomíná své dělnické kořeny, odmítá zvyšování daní a zároveň vysokých státních výdajů.
Front-runner bude asi Romney
Takzvaný front-runner, tedy kandidát s největší nadějí v primárkách, bude nejspíše Mitt Romney, multimilionář a bývalý guvernér Massachusetts, který kandidaturu oznámil teprve ve čtvrtek. Má reputaci tvrdě pracujícího a loajálního muže, jenž navíc pomohl sehnat peníze spoustě kandidátů do na guvernéra či do Kongresu.
Republikánský kandidát Mitt Romney
BBC připomněla, že se Romney vyjadřuje uváženě a k důležitým věcem. Vyhýbá se vnitrostanickým půtkám a navíc jeho podnikatelské úspěchy by mu vzhledem k ekonomickým obtížím USA ve volbách mohly pomoci.
Dle politologů má určitou výhodu v tom, že je zatím jediným výrazným umírněným kandidátem. Na druhou stranu má u mnoha konzervativních voličů škraloup v podobě zdravotní reformy ve státě Massachusetts, která se podobá kritizované Obamově reformě. Navíc je mormon, a proto by se ho mohli republikáni v jižních státech, kteří jsou převážně evangelíci, zdráhat volit (více o Romneym zde).
Ve volbách by mohla rozhodnout nezaměstnanost
Největšími favority primárek by nyní byli Mitt Romney a Sarah Palinová. Ukázal to průzkum společnosti Gallup, který hodnotil šance po odstoupení jiného favorita Mika Huckabeeho. Romneyho by v primárkách volilo 17 procent republikánských voličů, Palinovou 15 procent. Rona Paula pak deset procent, Newta Gingriche devět procent a Tima Pawlentyho šest procent.
Nicméně jakou mají republikáni vůbec šanci porazit Baracka Obamu? "Je pravděpodobné, že Obama bude zvolen, alespoň podle mě," řekl republikánský odborník na průzkumy veřejného mínění Wes Anderson agentuře AP. Ta připomněla, že Bílý dům nabral i díky zabití Usámy bin Ládina na jistotě.
Znak amerických Republikánů
Obamově pochroumané popularitě v současné době neubližuje žádné vyložené negativum - ekonomika roste (i když jen velmi pomalu), nezaměstnanost klesá, ceny benzinu momentálně také.
Agentura AP zároveň připomněla, že rozhodující by během prezidentských voleb v listopadu příštího roku mohla být nezaměstnanost. Ta je teď devět procent, což je pro prezidenta obhajujícího svůj post stále nebezpečné číslo.
Prezidenti Jimmy Carter, Ronald Reagan a Geroge H.W. Bush také čelili krátce před volbami do druhého funkčního období vysoké nezaměstnanosti. V případě Cartera v roce 1980 a Bushe v roce 1992 stoupala a oba prezidenti prohráli. Během Reaganovy kampaně za znovuzvolení v roce 1984 klesala a on vyhrál.
