V loňském roce - zcela nesporně díky represi, přísnému bodovému systému a policejním akcím - poklesl počet mrtvých na našich silnicích pod magickou tisícovku.
Když se na číslo podíváme méně magicky, ale racionálně: Od roku 1990 u nás poklesl počet mrtvých při dopravních nehodách pod tisíc za rok jen dvakrát. Jednou v roce 2006, bezprostředně po zavedení bodového systému, kdy ve společnosti panovala kolem nové vyhlášky silná hysterie.
Podruhé loni. Takže dva nejlepší roky na silnicích přišly po zesílení represe a po jejím průběžnějším vymáhání - policejní dopravní akce jsou dnes doslova každodenním chlebem.
Prostě - ač jakkoliv omezování, potírání a represe vůbec nefunguje třeba při řešení problémů spojených s drogami nebo prostitucí, tak v dopravě, přesněji - je-li potřeba vysvětlit řidičům, že nesmějí jezdit jako prasata - je naopak zcela zjevně elegantním a efektivním nástrojem.
Autor tohoto textu je samozřejmě nejen chodec ohrožovaný nezodpovědnými a neukázněnými piráty silnic, ale také řidič, který (už podle zákona pravděpodobnosti) alespoň občas také ohrožuje a omezuje bědné chodce.
Takže je potřeba ohlídat, aby se (zjevně potřebný) permanentní policejní dohled nad dopravou nezvrhl v šikanování řidičů. Ale snad to nehrozí - vždyť autor tohoto textu, který z osobních důvodů úzkostlivě dodržuje dopravní předpisy, byl naposledy stavěn dopravní policií někdy v roce 2002. Takže do roku 2009 s uměřenou represí na silnicích.
