Reportéři MF DNES Pavel Novotný a Jan Zátorský
vydáno 7.2.2011 14:00
Reportér MF DNES Pavel Novotný a fotograf Jan Zátorský mapovali dění v Egyptě, kde lidé protestují proti prezidentu Husnímu Mubarakovi. Oba se několikrát dostali do zajetí, ze kterého vyvázli jen se štěstím. O tom, jaké je to být v ulicích Káhiry lovnou zvěří, diskutovali se čtenáři iDNES.cz.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 7. února 2011 do 14:30
OTÁZKA:
Na co člověk myslí, když mu z dvaceti centimetrů míří na hlavu?
ODPOVĚĎ:
Na nic jsem v tu chvíli vlastně nemyslel, jen jsem se bál (Jan Zátorský).
7.2.2011 14:01
OTÁZKA:
Byli jste nějak označení že jste z "idnesu" ?
ODPOVĚĎ:
Ne, neměli jsme novinářské vesty. Ale přístě bychom mohli mít triko idnes:-)))
7.2.2011 14:02
OTÁZKA:
Dobrý den,
Napadlo vás tam, že to třeba nemusí dobře dopadnout? Jestli ano, ve kterém okamžiku?
Díky
ODPOVĚĎ:
napadlo (Pavel Novotný). Paradoxně nikoli na check-pointu, kde na mě mířili zbraní, ale na policii. Tam mi procházeli počítač a dívali se i na kontakty, které se jim jistě (politicky) nelíbili.
7.2.2011 14:03
OTÁZKA:
Zařízení bylo vaše nebo "redakční" ?
ODPOVĚĎ:
Honza měl zařízení redakční, já (Pavel Novotný) v podstatě soukromé.
7.2.2011 14:04
OTÁZKA:
Zážíváte teď zpětně, třeba v hospodě s kamarády, pocit hrdinství nebo je si spíše říkáte: Uf, štěstí, že jsme to přežili.
ODPOVĚĎ:
Pocit hrdinství nikoli. Říkáme "ufff" vlastně již třetí den.
7.2.2011 14:05
OTÁZKA:
Ocitli jste se už během vaší kariéry v tak vyhrocených situacích, že na vás někdo mířil zbraní? Jestli ano, kde?
ODPOVĚĎ:
Honza ano: v palestinském Ramalláhu, poté, co jsem se pokusil vyfotografovat skupinu zakuklených militantů. Pavel Novotný ano: v Albánii během pyramidové krize, v Bosně během války...
7.2.2011 14:07
OTÁZKA:
Co jste vlastně zjistili, kromě toho, že se tam krade ?
ODPOVĚĎ:
Leccos. Třeba fakt, že Egypt nezvládá populační explozi. Že Mubarakův aparát tvrdě stíhá opozici, zatímco se Evropané opalují na plážích. A řadu dalších věcí: stačí pozorně číst naše texty:-)
7.2.2011 14:11
OTÁZKA:
Ve městě je teď už pomálu novinářů. Nebojíte se, že režim tvrdě zasáhne bez svědků? A jak vlastně vyhrocená situace dopadne?
ODPOVĚĎ:
V situaci, kdy má prakticky každý v mobilu kameru, se snaha egyptských úřadů jeví jako naivní. Přesto máte pravdu: cizinci byli vyhnáni proto, aby případná akce proti demonstrantům proběhla beze svědků.
Co se týče naší "prognózy": souhlasíme s prezidentem USA Obamou, podle kterého se Egypt do stavu, v jakém byl před nepokoji, nevrátí. Otázkou je, zda bude možné hovořit o demokracii.
7.2.2011 14:14
OTÁZKA:
Co si myslíte o riziku, že se z Egypta stane další muslimská země netolerantní vůči Západu? Muslimské bratrstvo sice tvrdí, že prosazuje demokracii, ale zase je pro právo šaría. Nebo se pletu?
ODPOVĚĎ:
Těžko říci. Nyní bych si tipnul, že Muslimské bratrstvo neusiluje o islamistický převrat. A je otázka, zda se o to Bratři v budoucnu pokusí. Z mnoha důvodů: Bratři opustili násilí, přinejmenším verbálně. Změnil se i Egypt, jehož mladí - alespoň někteří - volají po reformách západního typu. Možné je ale vše.
7.2.2011 14:17
OTÁZKA:
Proč se snažíte o novinařinu, když neovládáte gramatiku? (Tam mi procházeli počítač a dívali se i na kontakty, které se jim jistě (politicky) nelíbili)
ODPOVĚĎ:
Promyňte
7.2.2011 14:18
OTÁZKA:
Díky za odpovědi. Která z vašich cest byla pro vás nejtěžší? Oba jste si už prošli nebezpečnými situacemi, můžete srovnat tuto výpravu do Egypta třeba s těmi do Ramalláhu, Albánie nebo Bosny? Díky
ODPOVĚĎ:
Tato cesta se Honzovi jeví jako nejtěžší: "Nikdy jsem nebyl obklopen vůči novinářům zcela nepřátelským prostředím". (Pavel souhlasí).
7.2.2011 14:20
OTÁZKA:
Dobrý den. Při vší úctě k vaší práci mi připadá, že novináři obecně si v krizových oblastech velmi často "nabíhají" na průšvihy sami. Je to obdobné jako chtít dělat reportáž z hospody, kde právě létají vzduchem židle a půllitry, kam vy vstoupíte vysmátí se svým novinářským nádobíčkem a chcete fotit a dělat rozhovory a pak se divíte, že vám jedna také přilítne. Pak z toho není reportáž o rvačce v hospodě, ale o vašem bebíčku, s prominutím. Podle mě správný novinář be měl natolik umět splynout s okolím a tvářit se natolik nenápadně, aby nikoho nenapadlo, že to je novinář. Reportážní fotka může být klidně vyfocená miniaturním kompaktem, exhibovat se zrcadlovakami a teleobjektivy je snad tragikomedie. A nebo tam vůbec nelézt. Jinak to celé pak působí spíše jako projev vaší neschopnosti, ač se to rádo pak vydává málem za hrdinství. Co vy na to? :-)
Richard Limburský
ODPOVĚĎ:
Do jisté míry máte pravdu. Nicméně, strategie novinářů v krizových situacích je v zásadě dvojí. Buď "splýváte" s okolím, nebo se od něj naopak výrazně odlišujete (signální vesty, zřetelně viditelné nápisy "Press"). Je těžké odhadnout, kdy a kde je ta která strategie výhodnější. Strategie "splývání" navíc znamená, že by Honza nemohl fotografovat na profesionální aparát. Navíc jako běžní Egypťané věru nevypadáme:-)
7.2.2011 14:25
OTÁZKA:
Stojí to za tu výplatu, takhle riskovat?
Co na to říká rodina?
ODPOVĚĎ:
Pavel neví, rodina mlčí. Honza neví, rodina se bojí:-)
7.2.2011 14:25
OTÁZKA:
Dobrý den, negativního jste si tam zažili evidentně až nad hlavu. Stalo se tam něco, co vás naopak překvapilo pozitivně? Díky, mějte se.
ODPOVĚĎ:
Pokaždé, kdy nás někdo napadl, zároveň někdo přišel na pomoc. Skvělý byl recepční, který riskoval, když nás ukryl ve svém hotelu. A řada dalších Egypťanů, kterým (samozřejmě) přejeme jen to nejlepší!
7.2.2011 14:27
OTÁZKA:
Dobré odpoledne.
Jak si v oné situaci vedli vojáci? Do jaké míry jsou schopni zajišťovat tam bezpečí?
děkuji
ODPOVĚĎ:
Honzova zkušenost: záleželo na osobním nasazení. Někdy se snažili pomáhat, jindy "zalezli" do tanku a zavřeli za sebou poklop. Pavel: někteří se chovali alibisticky.
Oba: Pokud by chtěli (či dostali rozkaz), určitě by ulice učinili bezpečnými za několik hodin.
7.2.2011 14:32
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
