Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Třicet let v drátěném „kotci“. Jak se žije v jedné z nejtvrdších věznic

  20:36aktualizováno  20:36
Brněnský krajský soud minulý týden poslal do vězení na doživotí Američana Kevina Dahlgrena, který zavraždil čtyři příbuzné. Trest je zatím nepravomocný. Pokud verdikt potvrdí odvolací soud, dostane se Dahlgren do jedné ze čtyř nejpřísněji střežených věznic v Česku. MF DNES si prohlédla jednu z nich, tu na plzeňských Borech.

Jedna ze čtyř nejpřísněji střežených věznic v Česku – Plzeň-Bory. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Prošli jsme hlavní branou z ulice, překročili dvorek do ústřední budovy, pak další dveře, ale ředitel věznice Petr Vlk říká: „Jsme teprve na půli cesty.“

Ve zdejším oddělení zvýšené ostrahy mají vězni téměř totožný režim, jaký bude mít zřejmě i Kevin Dahlgren (více o verdiktu čtěte zde). Doživotně odsouzení nyní na Borech umístěni nejsou, sedí tu ale člověk s trestem 34 let, což už je také skoro doživotí.

Těch dveří se zámkem nebo bzučákem napočítáte mimochodem šest, než se k nejhorším vězňům dostanete. „Zvýšená ostraha,“ pronese trochu suše Vlk.

Fotogalerie

Představte si, že se váš životní prostor smrskne na chodbu dlouhou deset metrů, lemovanou několika celami včetně té vaší, tedy na váš „oddíl“.

Můžete jít navštívit souseda, ale na vycházku ven už si musíte počkat. A i ta se odehrává v „kotci“. Nebude nad vámi volné nebe, ale drátěná střecha. Na noc se uzamyká i cela. „Samozřejmě, že to neplatí paušálně. Pokud se někdo z vězňů chová špatně, tak ho přesuneme na oddělení, kde je naopak častěji uzamčen,“ uvedl ředitel Vlk.

Vězni z nejtvrdšího oddělení nepracují. S trochou nadsázky mají v podstatě volno a dozorci je pouze přepočítávají, zamykají a odemykají. Budíček v šest, třikrát denně jídlo, mezitím stolní tenis nebo posilovna, případně akvarijní kroužek, večer televize.

Díky půdorysu hvězdy obrovskou budovu věznice zaručeně poznáte. Ve středu pod kopulí je jakási křižovatka, odkud se vchází do jednotlivých oddílů. Kvůli obrovským halám s vchody do cel a železným můstkům pro dozorce to tu připomíná věznici z hollywoodských filmů. A překvapivé je, že Bory nepůsobí nijak tmavým ani stísněným dojmem - asi i díky světle vymalovaným zdem. Těch mříží je ale opravdu hodně.

Co je na vězení nejhorší? Že je

Bavím se s odsouzeným za vraždu při přepadení peněžního transportu. Nedávno „přelezl“. Neutekl, ale tak se říká ve zdejší hantýrce přeřazení ze zvýšené do mírnější ostrahy. Takže si polepšil. Dokonce má v cele novou televizi s plochou obrazovkou, což je výjimka.

„Jsem rád, protože se už budu moci ucházet o práci. Televizi jsem si musel zasloužit a pak mi ji příbuzní teprve mohli přinést,“ vysvětluje vězeň, který dostal 18 let a nyní je zhruba v půlce.

Čtyři nejpřísnější

Nejpřísněji střežené věznice jsou v Česku celkem čtyři. Kromě věznice na plzeňských Borech jsou to Karviná, Mírov a Valdice.

Pokud jde o práci, na Borech vyrábějí v dílně v areálu součásti kovových regálů pro supermarkety. Vedení hledá i další podnikatele, kteří by vězňům dali zaměstnání.

Za odměnu se díváte na televizi, za trest jdete do „díry“. Ve spodním podlaží opravdu existuje oddělení, kde je člověk v cele v samovazbě a místo na posteli spí na jakési betonové desce. Za trest tam může pobýt až 28 dní. Když se pak ptám na lehčím oddělení jiného vězně, co je na vězení nejhorší, bez váhání odpovídá: „Nejhorší je už to, že existuje.“

S cizinci, jako je Dahlgren, se tu zachází stejně jako s ostatními. Personál hovoří anglicky a pokyny ohledně vnitřního režimu dostane odsouzený přeložené do své řeči.

Vězni chtěli kvůli lepšímu masu přijmout islám

K obědu byla minulý týden ve středu znojemská pečeně, nalévá se do plastových táců s prohlubněmi. O vězeňské stravě kolují mýty, ale nemám pocit, že by se polévka nějak lišila od školní jídelny, kam jsem chodíval.

Jedna ze čtyř nejpřísněji střežených věznic  v Česku – Plzeň-Bory.

„Při rozdělování stravy se přihlíží k náboženské víře a zdravotní dietě,“ pokračuje ředitel. Takže se stalo, že někteří vězni chtěli konvertovat k islámu jen kvůli lepšímu hovězímu masu. Ale konverzi předchází pohovor s duchovním, takže fixlovat moc nejde.

Bory jsou největší věznicí v Česku. „Fabrika na zločince“ aktuálně ubytovává 1 355 vězňů. Kapacita je ovšem 1 152 lidí, takže věznice je přeplněná. Dávno neplatí, že amnestie vyprázdnila nápravná zařízení. Výjimkou nejsou cely po čtrnácti lidech, které se železnými palandami připomínají ubikace z filmu Černí baroni.

Ptám se jednoho z dozorců, jestli se bojí útoku vězně, který by si ho chtěl vzít jako rukojmí. „Stačí, aby na mě sáhl, a je to napadení,“ vysvětluje klidně bachař. Mimoděk si všimnu, že dozorci už mají vězně vycepované. Po vykročení z cely se odsouzení automaticky postaví čelem ke zdi a čekají, co se po nich bude chtít.

Před koncem prohlídky korzujeme s ředitelem na dvoře kolem obvodové zdi zevnitř. Za ní už je Plzeň. Najednou si říkám, že svoboda je zdánlivě blízko. Přitom pracující vězni se už ke vchodu na dvorek dostanou. Ale klubko žiletkového drátu se přelézá obtížně.

Zdejší dozorci se proto nebojí, že by se někdo zkoušel přehoupnout přes plot. Spíš tu panuje obava, že se vězeň nechá propašovat v náklaďáku, který z vězení něco vyváží. Takový plán se v roce 2005 podařil vrahovi Romanu Čabradovi (více čtěte zde). Od té doby odjíždějící auta skenuje u brány speciální zařízení, které rozpozná tepové frekvence.

Kvaska není lahoda

A teď ještě několik vězeňských zajímavostí na závěr:

  • Mají tu i dozorkyně, ale ty slouží na vrátnici nebo v návštěvních místnostech.
  • Návštěva, kdy vás od manželky dělí sklo a máte dvě sluchátka, kterými si voláte, je realita. Takzvanou bariérovou návštěvu si vysloužíte za špatné chování.
  • Na chodbách sice najdete nástěnky s nahými modelkami, ale nástěnek s fotkami aut je víc.
  • Vězeňský nápoj „kvaska“, který proslavil filmem Daniel Landa, se za mřížemi dělá, i když je těžké sehnat kvasnice. Podle ředitele to prý není žádná lahoda.






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.