Mlčenliví muži nad rakví mají hlavu v dlaních. Po tvářích jim pomalu stékají slzy. V rubáši leží Mahmúd Kemel. Jejich mladý příbuzný a stoupenec Muslimských bratří, který v pátek zemřel při potyčce v jednom z menších egyptských měst. Jen pár metrů odsud slibuje Mahmúdova matka naříkavým hlasem do mikrofonu, že synova oběť nebyla zbytečná. Pod pódiem a v dalekém okolí jí díky výtečnému ozvučení naslouchá možná půl milionu lidí.
Je krátce po páteční polední modlitbě, muslimskému světu začíná volno. Jsem u káhirské mešity Rábaa al-Adavíja, tedy místa, které nyní sleduje celá planeta. Již měsíc zde demonstrují stoupenci sesazeného muslimského bratra a prezidenta Muhammada Mursího. Kdysi nenápadného politika, který se stal planetárně známým poté, co ho zkraje července po masových opozičních protestech sesadila armáda. Jeho portrét tu visí všude: na pódiu, kde ohnivě řeční politici i kazatelé. Na pytlích s pískem, kde čekají ochránci tábora na útok policie či armády. Na billboardech, vlajících vlajkách.
Podobiznu vousatého exprezidenta nosí pečlivě zahalené ženy na srdci a řádící děti na čepicích. Prodávají ji i jako papírovou karnevalovou masku, přičemž vzkaz je jasný - všichni jsme Mursí.
Důvod protestů? Již měsíc stejný. "Žádáme jen to, aby legitimní prezident mohl vykonávat svou funkci. A jsme pro to ochotni položit i vlastní život. Revoluce v roce 2011 proběhla kvůli tomu, že mocní nerespektovali vůli lidu. My prostě jen v revoluci pokračujeme," říká Mustafa Qutb, jeden z organizátorů demonstrací na Rábaa al-Adavíja.
"Jistě, možné jsou všechny eventuality, ale nemyslím si, že nás vojáci rozeženou," říká Gamal Badáví. "Už to zkoušeli a nepodařilo se," dodává sympatický geolog, který studoval na pražské Karlově univerzitě. A po návratu do Egypta se přidal k bratřím.
Egyptem kolují spekulace o zahájení policejních útoků
Nicméně o útoku na káhirské tábory islamistů – ten další se nachází na náměstí Nahda nedaleko české ambasády – se horlivě spekuluje od této středy, kdy vláda vydala policii rozkaz islamistické protesty rozehnat. A další nedopustit.
Co hodinu teď Egyptem kolují "zaručené" zprávy, že policie právě zahajuje útok. Že zablokovala přístupové cesty k Rábaa al-Adavíja, kde tisícovky nejradikálnějších Mursího stoupenců spí již týdny ve stanech. Mnozí z rodinami, dětmi. Ostatně, manželku má s sebou v káhirském táboře i Gamal Badáví. Muslimský svět navíc prožívá postní měsíc ramadán opět v horkém létě. Věřící nesmějí v tomto čase za dne jíst, ale ani pít.
Mohou se jen svlažit. Areálem putují desítky dobrovolníků, kteří s rozkoší stříkají vodu po kolemjdoucích. Bratři i jejich zahalené ženy se přitom v jinak vypjaté atmosféře dobře baví. Polévají se z otevřených plastových lahví i profesionálních aparatur. Zvláště děti vypadají šťastně, když mohou zlít zpoceného cizince.
Nemocnice i skvělá organizace
Tábor je vůbec dobře zorganizován, což je pro bratrstvo typické. U vchodů do areálu hlídkují muži s palicemi, podomácku vyrobenými štíty, v pracovních helmách a signálních vestách. Novináře upřímně vítají: "Tak co na to říkáte? Máme pravdu my? Nebo ne?" ptá se mě jeden ze strážců.
Je tu i improvizovaná nemocnice. "Pracuje tu dohromady deset lékařů, všichni dobrovolníci. Čekáme, co se stane," říká zjevně unavený Muhammad Ads.
"Léků i materiálu máme zatím dost, jsou to dary od našich příznivců. Otázka ale je, co se stane pak..." dodává mladý zdravotník.
Ono "pak" může přijít kdykoli, nebo vůbec. Tuto noc, nebo další. Nad táborem Mursího stoupenců přelétávají helikoptéry, které mapují terén. Bratři jim dole s dlažebních kostek vytvořili shora viditelné srdce a nápisy jako "Demokracie", či "Spravedlnost".
Neustoupíme, zní z tábora Muslimského bratrstva
Nervozitu lze v Káhiře dýchat. Po pátečních modlitbách blokovaly hloučky Mursího příznivců káhirské komunikace, vytvářely se kolony aut, ze kterých vybíhaly zástupy nervózních řidičů.
"Jsou s nimi jen problémy," ulevil si Ahmed, který mě z Rábaa al-Adavíji vezl zpět do centra egyptské metropole. Řada Káhiřanů odjela i s dětmi na venkov, a pokud s nimi telefonujete, hovor zakončí žádostí: "Dávejte pozor!"
Většina Egypťanů má za to, že pokud policie tábory rozežene, což považují za velmi pravděpodobné, učiní tak do svátku Íd al-Fitr, kterým končí ramadán. Čas tedy - alespoň podle fám - mají policisté do konce prvního srpnového týdne.
"Zůstaneme," tvrdí všichni muslimští bratři, se kterými jsem včera mluvil. Kolem svého ležení v Rábaa al-Adavíja vystavěli barikády z pytlů a dlažby, které však těžké policejní či armádní technice neodolají.
Podle armády a části sekulárních politiků jsou v islamistických táborech zbraně. "Vidíte tady nějaké? Běžte se podívat, kam chcete! Foťte, co chcete," vybízeli mě organizátoři promursíovského ležení. Jejich odhodlání neodejít bylo viditelné, armáda a policie nemají na vybranou. Pokud se nestane zázrak, Egypt čeká další rána, tentokrát krvavá.
