V Rovné na Sokolovsku žijí neplatiči bez vody i tepla.

V Rovné na Sokolovsku žijí neplatiči bez vody i tepla. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Je bez tepla i vody, ale mrkne se na internet. Tak se žije v ghettu

  • 24
Vypadá to na bezútěšné místo, kam se nikdo dobrovolně s radostí nehrne. Pro mnohé chudé a zadlužené představuje ghetto ve zdevastovaných panelácích kdysi výstavní "socialistické" vesnice Rovná na Sokolovsku poslední štaci.

Po beznadějných příbězích ani není třeba pátrat, stačí se náhodně zeptat na chodbě sedmipatrového činžáku.

Devětačtyřicetiletá Yveta patří k neplatičům, co živoří už řadu měsíců odříznuti od tepla, teplé i studené vody. Bere invalidní důchod 5 400 korun měsíčně. Zařekla se, že nebude platit nájem a už vůbec ne za služby, které stejně nedostává. "Ani mě nenapadne. Co já tu už vytrpěla," říká. Jak přežila zimu?

Díky elektrickému přímotopu. "Ale až dostanu vyúčtování za proud, nedoplatek se vyšplhá na čtrnáct nebo patnáct tisíc. Nevím, co budu dělat. Chce se mi brečet, celé noci nespím," svěřuje se žena.

Analýza ghett

- 13 míst se třemi až čtyřmi tisíci lidmi v roce 2006, v roce 2012 už 31 míst se sedmi tisíci lidmi
- lidé žijí častěji v odlehlejších obcích s málo funkční infrastrukturou, než tomu bylo v roce 2006. Ve větších městech většinou na ubytovnách
- celkem 35 % domů a bytů patří soukromým vlastníkům, kteří nemají v obci trvalé bydliště, 25 % domů a bytů vlastní obce;
- 18 % ze všech objektů bylo ve vlastnictví několika osob (zejména sdružení vlastníků)
- asi 43 % domů a budov (celkem 18 objektů) je částečně udržovaných, stejné procento domů a bytů ve zchátralém stavu

Doporučení autorů analýzy pro města a obce
Zapojit do veřejných zakázek 10 % lidí dlouhodobě nezaměstnaných, odkupovat byty zpět do obecního vlastnictví s cílem zřídit sociální a prostupné bydlení, podporovat sociální firmy (zaměstnávají znevýhodněné a část zisku investují do rozvoje podniku a komunitních aktivit), zavádět dluhové poradny, podpořit programy a služby zaměřené na rodiny s dětmi.

Bydlí v bytě, který patří její matce. Ta je ve vážném stavu v nemocnici. Celkový dluh buď nezná, nebo ho nechce říct. Prý 20 až 40 tisíc. Nejvíc jí vadí, že od loňského října už nemá ani studenou vodu.

"Syn mi ji vozí v petlahvích ze studánky. Musím se nějak umýt, abych mohla k posudkovému doktorovi. Když k němu nepůjdu, seberou mi i invalidní důchod," líčí Yveta a nadává na bezohledné úřady a instituce.

Co dělá celé dny? Odpověď překvapí. Trochu uklidí a pak mrkne na internet. "Kluk si ho zařídil a platí ho."

No a většinu času tráví v křesle u parádní televize. "Když mi doplatili důchod, koupila jsem si televizi a notebook, ať z toho života něco mám. Ale jinak jsem ráda, že s penězi vyjdu. Když poplatím elektřinu a pojištění, zbude mi dvanáct stovek na měsíc," počítá.

Kouření si ale neodpustí, podomácku balené cigarety leží pečlivě srovnané v krabici na stole.

Yvetina sousedka Lenka je na tom skoro stejně. Také bez tepla a vody. Jenže v tátově bytě 3+1 žije třetím rokem se svými sedmi dětmi. "Pro vodu jezdíme k prameni a ohříváme ji, abychom se nějak umyli. Jinak vám tu nikdo nenačepuje ani k napití do hrnku. Odpojili nás, protože tu nechtějí mít cikány. Ale to jsou taky lidé, ne?"

V něčem ale je zase soudná. "Je pravda, že tahle situace je i naše chyba, protože dlužíme. Dluhy tu má každý."

I Lenka čeká katastrofu, až dostane účet za elektřinu. Také ona přes zimu používala přímotop. "To se chytím za hlavu. Brácha doplácel za proud čtyřicet tisíc."

Starousedlíkům neplatičů líto není. Jsou na ně naštvaní. "Kvůli nim dluží náš panelák jeden a půl milionu a hrozilo, že vodu odstřihnou i nám, kteří platíme," vypráví na chodbě muž.

Platiči tu mají zvlášť nainstalované nové rozvody, které už ale nezásobují neplatiče. Chlapík už má dost těch, co nepracují, berou dávky a nic si nedělají ani z exekučních štítků.

Panelák je v hrozném stavu. Všechno zničené, špinavé, ve sklepích haldy odpadků. "Choďte sr... jinam, kamera," zní varování nalepené na vylomených sklepních dveřích.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue