Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Měření meteorologů v Klementinu je podobné tomu před staletími

  18:48aktualizováno  18:48
Je to nejstarší pražské pracoviště s nepřetržitým provozem. Malá místnost pražského Klementina, původně sloužící mnichům. Třikrát denně sem míří meteorologové, aby změřili teplotu, tlak, vlhkost a další údaje. Historie meteorologických měření zde sahá až do roku 1752. Za počátek souvislé řady údajů je považován rok 1775.

Meteorolog Tomáš Drvota je jedním ze čtyř lidí, kteří v současnosti chodí do Klementina snímat a zapisovat naměřené údaje. Přichází třikrát denně, v 7, 14 a 21 hodin, době  letního času v 8, 15 a 22 hodin. Těmito časy, vycházejícími z takzvaných mannheimských hodin, se řídili i jeho předchůdci před staletími. Výjimkou byly doby, kdy se měřilo častěji.

První zápisy z roku 1775 jsou jednoduché. Informují  o teplotě a krátce latinsky i o tom,  jestli byla obloha jasná, popřípadě zda foukal vítr a jak silný. Jsou psané pěkným, pečlivým písmem.

Nyní se zapisuje jak ručně, tak i do počítače. To ale až na závěr měření. Nejprve Drvota změří teplotu v místnosti. Barokní prostory Klementina jsou chladné, i přes venkovní vedro. Následuje kontrola teploměrů v plechové a žaluziové meteorologické budce za oknem. V každé je vždy suchý a vlhký teploměr.  Hlavní je údaj suchého teploměru žaluziové budky. Ostatní údaje slouží k případným korekcím. (více o tom, co vše se v Klementinu měří zde)

"31,9 stupně," odečítá Drvota zásadní hodnotu a zanáší ji spolu s ostatními do tabulek. Následné porovnání ukazuje, že korekce není nutná, a tak volá stejný údaj kolegům z Českého hydrometeorologického ústavu. Rekord v patnáct hodin nepadl. Ten byl pro 11. června 33,5 °C z roku 2000.

Korekce údajů a kalibrování měřících přístrojů je stejně staré jako samo měření. "Mniši teploměry kalibrovali prostřednictvím svého bratra, kterému se vyhýbaly nemoci a oni vypozorovali, že má konstantní teplotu. Vždy mu dali pro kontrolu teploměr do podpaždí," vysvětluje Drvota.

I sem už však proniká moderní technika. Plošina na střeše budovy nese starší, i moderní přístroje na měření intenzity slunečního záření a množství srážek. Meteorologové tak už nemusí vždy stoupat po příkrých schodech nahoru na střechu. Vzhledem k historii a tradici měření by však byla škoda, kdyby z něho zmizel člověk a zůstaly jen automatické přístroje.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na celostátní konferenci strany (23. června...
Mohli jsme přijmout deset migrantů a být v klidu, řekl Bělobrádek

Stačilo přijmout deset migrantů a Česko se mohlo vyhnout popotahování od Evropské komise. Novinářům to řekl po jednání celostátní konference strany předseda...  celý článek

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš představil 22. června Praze svou vizi pro ČR.
Babiš láká voliče slibem pětistovky měsíčně navíc každému zaměstnanci

Šéf ANO Andrej Babiš bude chtít prosadit nový zaměstnanecký výdajový paušál 500 korun. „To za rok znamená šest tisíc pro každého zaměstnance, které získají bez...  celý článek

Stanislav Štech při přebírání resortu školství, v němž stráví jen pár měsíců...
Štech poprvé rozdával profesury, titul nově nosí Jakubisko či Eben

Nově jmenovaní profesoři v pátek převzali dekrety z rukou ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD), který je ve funkci od středy. Slavnostního...  celý článek

Šaty a sukně do 350,-
Šaty a sukně do 350,-

Udělejte si radost bez výčitek.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.