Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Měření meteorologů v Klementinu je podobné tomu před staletími

  18:48aktualizováno  18:48
Je to nejstarší pražské pracoviště s nepřetržitým provozem. Malá místnost pražského Klementina, původně sloužící mnichům. Třikrát denně sem míří meteorologové, aby změřili teplotu, tlak, vlhkost a další údaje. Historie meteorologických měření zde sahá až do roku 1752. Za počátek souvislé řady údajů je považován rok 1775.

Meteorolog Tomáš Drvota je jedním ze čtyř lidí, kteří v současnosti chodí do Klementina snímat a zapisovat naměřené údaje. Přichází třikrát denně, v 7, 14 a 21 hodin, době  letního času v 8, 15 a 22 hodin. Těmito časy, vycházejícími z takzvaných mannheimských hodin, se řídili i jeho předchůdci před staletími. Výjimkou byly doby, kdy se měřilo častěji.

První zápisy z roku 1775 jsou jednoduché. Informují  o teplotě a krátce latinsky i o tom,  jestli byla obloha jasná, popřípadě zda foukal vítr a jak silný. Jsou psané pěkným, pečlivým písmem.

Nyní se zapisuje jak ručně, tak i do počítače. To ale až na závěr měření. Nejprve Drvota změří teplotu v místnosti. Barokní prostory Klementina jsou chladné, i přes venkovní vedro. Následuje kontrola teploměrů v plechové a žaluziové meteorologické budce za oknem. V každé je vždy suchý a vlhký teploměr.  Hlavní je údaj suchého teploměru žaluziové budky. Ostatní údaje slouží k případným korekcím. (více o tom, co vše se v Klementinu měří zde)

"31,9 stupně," odečítá Drvota zásadní hodnotu a zanáší ji spolu s ostatními do tabulek. Následné porovnání ukazuje, že korekce není nutná, a tak volá stejný údaj kolegům z Českého hydrometeorologického ústavu. Rekord v patnáct hodin nepadl. Ten byl pro 11. června 33,5 °C z roku 2000.

Korekce údajů a kalibrování měřících přístrojů je stejně staré jako samo měření. "Mniši teploměry kalibrovali prostřednictvím svého bratra, kterému se vyhýbaly nemoci a oni vypozorovali, že má konstantní teplotu. Vždy mu dali pro kontrolu teploměr do podpaždí," vysvětluje Drvota.

I sem už však proniká moderní technika. Plošina na střeše budovy nese starší, i moderní přístroje na měření intenzity slunečního záření a množství srážek. Meteorologové tak už nemusí vždy stoupat po příkrých schodech nahoru na střechu. Vzhledem k historii a tradici měření by však byla škoda, kdyby z něho zmizel člověk a zůstaly jen automatické přístroje.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.