Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ať nás slyší až v Madridu! Naštvaní Katalánci zuřivě bušili do hrnců

  12:28aktualizováno  12:28
Barcelona (Od zpravodajky iDNES.cz) - Když se rozhoduje o osudu země, berou Češi do ruky klíče. To Katalánci jsou o trochu hlučnější. Svůj hněv dali v úterý v noci najevo pořádně hlasitým třískáním do hrnců. Protestovali tak proti rozhodnutí ústavního soudu, který zakázal pořádání neoficiálního referenda o nezávislosti Katalánska.

V ulicích Barcelony pravidelně demonstrují statisíce lidí | foto: AP

Jako by chtěli, aby je bylo slyšet až v Madridu. Přesně v deset hodin večer otevřely tisíce Katalánců okna svých bytů a vyzbrojeni sběračkami a vařečkami téměř čtvrt hodiny třískali do plechových hrnců.

Lidé projíždějící městem v autech se k protestu přidali aspoň troubením na klaksony a v Barceloně, hlavním městě Katalánska, tak na pár minut nebylo slyšet vlastního slova.

„Cassolada“, jak se netradičnímu způsobu demonstrování přezdívá, neprobíhá ve Španělsku poprvé, lidé tu tak protestovali třeba proti válce v Iráku.

Fotogalerie

V úterý však Katalánci překvapili svou pohotovostí. Svolali se během několika hodin přes sociální sítě, především přes hashtag #cassolada na mikroblogovací službě Twitter. Mladí informace o happeningu pak v rodinách předali svým rodičům a prarodičům.

K protestu se tak připojili lidé všech věkových kategorií, často byly v oknech vidět celé rodiny s dětmi, které Cassoladu nadšeně přijímaly jako netradiční noční zábavu. To mezi dospělými panovaly vypjatější emoce.

„Zakázat lidem, aby volili, je prostě absurdní. Každá svobodná země je odpovědná za svou budoucnost a tohle je popírání samotných základů demokracie,“ zlobí se mladý softwarový inženýr Juanjo Lainez Reche. Stále věří, že v neděli bude moct vyjádřit svůj názor, aspoň prostřednictvím všelidového hlasování, které Kataláncům přislíbil jejich prezident Artur Mas.

Bohatý region bojuje za nezávislost

Španělský ústavní soud v úterý zakázal Barceloně nezávazné všelidové hlasování, které které mělo 9. listopadu ukázat touhu Katalánců po osamostatnění jejich regionu. O zákaz požádala ústavní soud v pátek ústřední vláda v Madridu (více o zákazu se dočtete zde).

Volání po nezávislosti sílí mezi Katalánci od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského „národa“. Když Madrid v roce 2012 navíc odmítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodla se regionální vláda uspořádat referendum.

Úsilí o katalánský plebiscit rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie.

Nejbohatší část Španělska čítá na 7,6 milionu obyvatel. Přestože je region silně zadlužený, musí do státního rozpočtu odvádět největší daně a jen malá část z nich se do něj vrací, protože Španělsko musí peníze posílat do jižních nejchudších částí země, které byly krizí nejsilněji zasaženy.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.