Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oheň a indiánek v hodině fyziky. Pokusy vábí žáky na neoblíbený předmět

  19:23aktualizováno  19:23
Ne, tímto způsobem se vlastnosti vody či vzduchu ve škole opravdu běžně neučí. Postavte pyramidu z kelímků a pak ji shazujte boucháním do obřího bubnu. Plechovku od barvy proměňte v miniaturní parní stroj. Pak už jen stačí nechat plout vzduchem prsteny kouře, utrousit cosi o čaroději Gandalfovi z Pána prstenů a žáci jsou vaši.

Mladí fyzici Barbora Mikulecká a Adam Weiser ze souboru Úžasné divadlo fyziky v úterý v Základní škole dr. Edvarda Beneše v pražských Čakovicích ukázali, že pro mnohé nezáživný předmět může být velmi přitažlivý.

Pomocí obyčejného dortíku indiánku například předvedli, jak funguje vakuum a rozpínavost vzduchu. Barbora dá zákusek do skleněné nádoby a pak z ní odčerpá vzduch. Co se stane? Čokoládová poleva popraská a sladká pěna v mžiku nabobtná. Ve třídě to jen zahučí a z několika míst se nevěřícné "Cože?!".

Fotogalerie

Za chvíli se vznese ke stropu improvizovaný horkovzdušný balon. "Můžete si ho udělat i doma. Stačí si vzít igelitový sáček, k tomu gumičkou připevnit ruličku od toaletního papíru a pomocí fénu nafouknout sáček," radí experimentátorka. Čakovičtí školáci se také dozví, na jakém principu funguje fontána nebo ponorka.

Díky podobným legráckám jindy nekonečná hodina fyziky uteče neuvěřitelně rychle. A žáci možná ani nepostřehnou, že se během všech těch kouzel a čárů i něco naučili. 

"Pokud se začne svíjet v křečích, tak na něj nešahejte"

Pro osmáky a deváťáky hraje dvojice mladých fyziků popisnější Příběh žárovky. I v informacemi nabitém pásmu je ale prostor pro atraktivní efekty. Školáci například napjatě sledují zapnutou mikrovlnku, ve které blýská ostré žluté světlo. To zrovna praská žárovka uložená v uzavřené sklenici. "Nedělejte to ale doma, je to nebezpečný experiment," nabádá Barbora, a možná tak právě někomu dává nejlepší doporučení to vyzkoušet.

Úžasné divadlo fyziky

Netradiční soubor spojující pouliční kejklířství s fyzikou vznikl na podzim 2007. Počet členů se pohybuje od sedmi do deseti. Jsou to současní či bývalí studenti brněnské Masarykovy univerzity. Údif, jak zní zkratka divadla, už hrál na zhruba sto školách. Kromě toho vystupuje i na akcích popularizujících vědu nebo firemních večírcích. Divadlo na konci října získalo jednu z cen Eduína, které uděluje obecně prospěšné společnosti Eduin za inovace ve vzdělávání. Se starším vystoupením "Vidět zvuk, slyšet světlo" uspělo i v mezinárodní soutěži Science on Stage (Věda na pódiu).

S Adamem také v jednu chvíli vytáhnou z improvizovaného hlediště dobrovolníka Pepu, strčí mu do jedné ruky zinek, do druhé měď a střapatý žák se na chvíli stane součástí elektrického obvodu. "Pokud se začne svíjet v křečích, tak na něj nesahejte, protože se připojíte ke zdroji elektrického proudu," říká ostatním naoko vážně Adam.

Vděčné finále ve stylu Hvězdných válek pak obstarají různobarevně svítící zářivky. "To bylo nejlepší. Dozvěděla jsem se, že jde propojit žárovky mezi lidmi," zhodnotila představení jedna z malých divaček Michala Smrčková

Největší úspěch měly jednoduché, efektní pokusy. "Nejvíc se mi líbil oheň, jak to tryskalo, protože to bylo zajímavé a mysleli jsme, že to podpálí školu. Dozvěděli jsme se toho víc než v normální hodině," líčí osmák Václav Pařízek.

Vyzkoušejte si jednoduché pokusy

Fyzikální divadelníci ukazovali pokusy v čakovické škole už loni. "Bylo to ale jen pro druhý stupeň. Protože to mělo velký úspěch a dětem i učitelkám moc líbilo, rozhodli jsme se je pozvat znova a nabídnout to i ostatním. Žáky to baví, pamatují si ty pokusy a často i fyzikální vysvětlení. Má to velký přínos," míní Petra Boháčková, místní učitelka fyziky, angličtiny a enviromentální výchovy.

Výuka fyziky by se měla zlepšit, míní divadelníci

Fyzika, která podle dua divadelníků pomáhá pochopit, jak funguje okolní svět, patří na školách k nejméně oblíbeným předmětům. Když na začátku představení zazněl dotaz, kdo ji má rád, zvedlo se jen pár rukou. 

Není jednoduchá a také zdaleka ne každý učitel ji umí poutavě přiblížit. "Měl by se změnit už přístup na pedagogických fakultách. Je také potřeba učitele více motivovat, aby je to bavilo a to nadšení mohli předávat," říká Barbora Mikulecká. Podle Adama Weisera se učitelé zatraktivnění výuky často brání a opatřují si spíše pomůcky, se kterými nejde dělat nic moc zajímavého.

Boháčková ale upozorňuje, že fantazie učitelů má své mantinely i v bezpečnostních předpisech. "Mám pocit, že pokud by chtěl učitel v dnešní době všem dostát, tak ve třídě může akorát držet křídu a počítat nějaké příklady," říká s nadsázkou. 

Podle ní však jde zpříjemnit právě i mnohdy suchopárné počítání. Osmáky například nedávno nechala natočit výuková videa, ve kterých ostatním vysvětlili, jak při počítání postupovat. Zmiňovaný osmák Václav Pařízek také vzpomíná, jak se jednou se spolužáky v hodině fyziky proměnili v amatérské cukráře. "Smíchali jsme cukr, vodu a mouku a vznikla z toho zmrzlina. Byla dobrá."

Autor:


Témata: Edvard Beneš




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.