Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V IKEMu si se zvířaty nehrají, hledají s nimi naději pro nemocné

  14:02aktualizováno  14:02
Pavilon experimentální medicíny je nenápadná budova. Schovává se za centrálním pracovištěm IKEMu, z druhé strany ho objímá les. Na sedmdesát vědců zde zkoumá civilizační nemoci na hlodavcích a provádí náročné transplantace na prasatech a ovcích. Přes dva a půl tisíce zvířat spolu s vědci hledá naději pro vážně nemocné.

Malá místnost je z obou stran obestavěna klíckami s potkany. Všichni do jednoho mají na hřbetě tmavší srst a všichni do jednoho mají červené oči. Ve vzduchu je cítit myšina, s domácím mazlíčkem se však tato zvířátka srovnat nedají; jsou sterilní, geneticky modifikovaná.

Jejich život se odehrává v klecích za branami IKEMu, respektive Pracoviště experimentální medicíny. Nikdy se nedostanou ven, nikdo si s nimi nehraje, mají ale velké poslání. Jsou určeni k pokusům.

"IKEM si chová několik kmenů geneticky modifikovaných potkanů. Celkem je to asi dva a půl tisíce hlodavců. Na některých se zkoumá obezita, jejich metabolismus, cukrovka, jiní mají geneticky zvýšený tlak a zkoumá se u nich funkce ledvin," vysvětluje v jedné z pokusných místností přednosta pavilonu Luděk Červenka.

Pracoviště experimentální medicíny IKEM
Pracoviště experimentální medicíny IKEM
Pracoviště experimentální medicíny IKEM

Pracoviště experimentální medicíny IKEM

Připadám si jako ve filmu. Experimenty na zvířatech na vlastní oči. Nejde však o pochybnou dermatologickou společnost, v IKEMu se hledá řešení pro nejčastější a nejvážnější civilizační nemoci. Jinak než se zvířaty to bohužel nejde.

24 hodin v baňce

V jedné z místností sedí potkani ve speciálních baňkách. Na samotce. Vědci pozorují, kolik toho za čtyřiadvacet hodin vypijí a vymočí a zkoumají tak jejich metabolismus.

Centrum experimentální medicíny

V České republice umírá na choroby srdce a krevního oběhu více než polovina obyvatelstva. Stejně závažná jsou i konečná stádia chorob plic, jater, ledvin a střev, která jsou úspěšně léčitelná pouze orgánovou transplantací. U náhlého selhání funkce jater, často u mladých nemocných, navíc zatím neexistuje žádná možnost dočasné náhrady funkce tohoto orgánu.
IKEM se zabývá výzkumem a léčbou v oblasti kardiovaskulárních chorob a orgánových transplantací už přes padesát let. Sloučil všechny své výzkumné laboratoře do speciálně vybudovaného moderního pavilonu "Pracoviště experimentální medicíny" a jeho Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad - CEVKOON. Unikátnost centra je ve spojení základního výzkumu s experimentálním výzkumem a klinickou praxí.
Zdroj: IKEM

Další místnost zase schovává klece, kde mají potkani svá "běhátka" - podobná kola, jako mají ve svých klecích křečci. Jen ocelová, o něco větší a napojená na speciální počítače. Zdá se ale, že možnost zaběhat si je nezajímá. Jsou obézní a ztratili o pohyb zájem.

"Narušili jsme jejich denní režim. Potkani jsou aktivní především v noci," vysvětluje Červenka, proč dopoledne zřejmě nic neuvidíme. Dozvídám se, že obyčejný potkan naběhá venku přes kilometr denně. Stejně nevěřím, že tito tlouštíci bez tvaru naběhají aspoň pár set metrů.

Proč tedy vědci měří jejich aktivitu? "První známkou selhávání srdce je, že potkani omezí aktivitu. Stejně jako lidé se to i u potkanů děje ještě dříve, než mají jakékoliv jiné příznaky," odpovídá Červenka.

V pavilonu experimentální medicíny pracuje 71 lidí, z toho 80 procent žen. Najdeme zde vědce i chovatele, kteří se o zvířata pečlivě starají. Většinu hlodavců si totiž IKEM vychová.

"Běžné kmeny potkanů se nám chovat nevyplatí, protože jsou komerčně dostupné, proto je kupujeme. Některé kmeny však byly vyvinuté speciálně pro tyto potřeby a firmy je na chov neprodají, protože by přišly o velký obchod. Proto jsme si vyvinuli některé kmeny potkanů sami," vysvětluje přednosta.

Připadám si, jako bychom byli v pavilonu jediní, moc lidí tudy neprojde, je zde ticho. Pokud tedy zrovna neprobíhá jeden z chirurgických pokusů na sále, kolem kterého je třeba i šest lidí. V jednotlivých laboratořích pracují lékaři v klidu na svých experimentech.

Laboratoř je pro potkany konečná

V jedné z nich leží hlodavec pod anestetiky připojen na přístrojích. V břiše má díru o velikosti dvacetikoruny a je mu vidět na ledvinu.

"Sleduji mechanismy vzniku vysokého krevního tlaku a jak se podílí na činnosti ledvin. Zvířata s původně normálním tlakem mají díky takzvanému přepnutí genu vyšší tlak. Potkany s vyšším tlakem léčíme speciálními kyselinami, které tlak snižují. Zjišťuji také, jaký mají vliv na činnost ledvin. V budoucnu by to mohl být nový nástroj na snížení vysokého krevního tlaku u lidí," vysvětluje lékařka Zuzana Honetschlägerová.

Dodala, že vědci se zabývají pouze základním výzkumem a než budou úspěšné a bezpečné látky pomáhat lidem, bude to ještě dlouho trvat.

Pracoviště experimentální medicíny IKEM
Pracoviště experimentální medicíny IKEM

Pokusy na potkanech

Její kolega v další laboratoři hostí mezinárodní seminář. Zkoumají dalšího potkana s nemocí srdce. "Je to důležité téma, protože přibývá pacientů se srdečním selháním. V současné době nemoc v Evropské unii postihuje asi 13 milionů lidí, v roce 2020 bude těch nemocných kolem 30 milionů," přiblížil Vojtěch Melenovský.

I zde slouží pokusům geneticky modifikovaní potkani. "Navodíme u nich nemoc a pak je léčíme. Zkoušíme na nich léčebné metody, které by šly zavést i u lidských pacientů," vysvětlil.

"Za bariérou"

Přednosta Červenka mi ukazuje druhou část pavilonu, takzvanou chovnou. Je to místnost za sklem, kterou si bohužel prohlédnout nemůžeme. Lidé z pavilonu ji říkají záhadně "za bariérou".

"Potkani se chovají v prostředí, ve kterém je neohrozí žádný patogen. Pracovníci, kteří je chodí čistit a krmit dávkovanou potravou, musí být absolutně čistí a pracují ve sterilním oblečení. Za bariérou je navíc přetlak tak, aby když se poruší, šel vzduch z chovatelny do okolí a ne naopak," vysvětluje složitý systém Červenka.

Že se zde pravidla striktně dodržují, potvrzuje i otvor, kterým chovatelé zvířata vydávají do pokusné části, je to stejný mechanismus, jaký se používá v ponorkách. "Pokud zvířata bariéru opustí, už nikdy se tam nevrátí," ujistil mě přednosta.

Pavilon experimentální medicíny připomíná malou farmu. Narazili jsme i na dvacítku krásných šedých králíků. Většina z nich se jmenuje Luděk, po šéfovi. "Králík je velice citlivý na chemické látky, včetně anestezie, proto novinky lékaři testují nejprve zde. Někteří už jsou v IKEMu pěknou dobu, proto dostali od chovatelů jména," usmívá se Červenka.

Miniprasátka mezi kachličkami

S kolegy jsme ale zvědaví na větší zvířata. Transplantační chirurgové IKEM operují prasata, která mají organismus nejpodobnější lidem. Jedno z nich se zrovna chystá na pokus. "Prasata jsou k operaci připouštěna podle váhy a Göttingenská miniprasata jsou pro lékaře ideální - dosahují maximální váhy 40 až 50 kilogramů, přivezli jsme si je z Dánska," říká Červenka.

Pracoviště experimentální medicíny IKEM
Pracoviště experimentální medicíny IKEM

Vykachličkovaný "chlívek" pro pokusná miniprasátka v IKEM

Vykachličkovaný "chlév" je čistý a nikterak veliký. Kdo by čekal celé stádo, asi by byl zklamaný. Prasečích hrdinů, kteří slouží výzkumu, je v IKEMu jen pět až šest - přijíždějí jen několik dní před zákrokem, aby se aklimatizovali, vědci je tu zbytečně dlouho netrápí.

Luděk Červenka

Luděk Červenka nastoupil do IKEMu v roce 1987 ve druhém ročníku medicíny. Od začátku se zajímal o nefrologii, konkrétně ledvinovou nedostatečnost. V roce 1996 dostal od Mezinárodní nefrologické společnosti stipendium do Spojených států amerických na Tulane University v New Orleans. V roce 2008 byl prezidentem jmenován jako jeden z nejmladších profesorů. Působí jako přednosta Centra experimentální medicíny v pražském IKEMu. Specializuje se na hypertenzi a její souvislost s poškozením ledvin.

"Prasata nepochází ze speciálních farem, narozdíl od myší nemusí procházet antipatogenním prostředím. Jsou určena pro chirurgické pokusy, takže musí být hodně podobná lidem," přibližuje Červenka s tím, že jedno prase stojí 1 800 eur a IKEM musí platit i za klimatizovanou dopravu, proto si jich nechává přivézt více najednou.

"Operace se plánují dlouhodobě, nyní už na rok 2012 a 2013, a ovce i prasata se od chovatelů objednávají dopředu, jednoduše se zarezervují, protože nám musí vyrůst do požadované váhy," vysvětluje Červenka.

Podává nám návleky a míříme do operačního sálu, tedy jeho kopie. "Je to kopie hybridního sálu, který byl otevíraný na klinice kardiochirurgie. Má stejné přístroje, lékaři tu mají stejné možnosti," provází nás přednosta. "Smyslem je, aby lékaři cvičili zde a na ostro pracovali až nahoře v klinice." Jsem celkem ráda, že operaci nevidím.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.