Srnče, které na louce našel, ještě dýchalo, ale šance na jeho záchranu byla nulová. „Bylo seknuté hodně. Jeden zadní běh useknutý úplně, tři zbylé visely na kůži,“ popsal Navrátil beznadějnou situaci. „Musel jsem ho utratit, aby se netrápilo.“
Podobně drasticky zahynou pod žacími lištami sekaček na loukách stovky až tisíce malých srnčat. Sekání luk se kryje s obdobím, kdy srny rodí mláďata. Srnčata většinu dne leží schoulená v louce. Pokud se v blízkosti objeví predátor, dospělé srny se snaží odlákat jeho pozornost od mláděte útěkem. Zemědělské sekačky jsou však predátorem, který se odlákat nenechá. Jedou až třicetikilometrovou rychlostí a mohou mít až dvanáctimetrovou šířku, takže mnohdy před nimi neuteče ani dospělý srnčí kus.
Drastickému rozsekání srnčat lze předejít takzvaným „vyháněním“. Myslivci louky před sečením procházejí a tím, že na louce zanechají své pachy, srny se pak několik hodin až dní louce vyhýbají a mláďata včas odvedou jinam. I proto mají zemědělci ze zákona povinnost myslivcům plánované sekání s předstihem hlásit. Pokud tak neučiní, hrozí jim až čtyřicetitisícová pokuta od místního odboru životního prostředí. Myslivci si stěžují, že zemědělci jsou za nenahlášení sekání louky prakticky nepostižitelní. Usilují například o to, aby zemědělec, který povinnost hlášení seče neplní, přišel o dotace.
Mstili by se zemědělci?
Problém však není černobílý. „V loňském roce jsme skutečně neudělili žádnému zemědělci pokutu za nenahlášení sekání. Důvod je prostý: nedostali jsme ani jeden podnět,“ říká Petr März, šéf odboru životního prostředí v Domažlicích, kam spadá i Klenčí pod Čerchovem.
März se domnívá, že myslivecká sdružení se neodvažují nezodpovědné zemědělce hlásit patrně v obavě z odvety. Zemědělci totiž podle zákona můžou vymáhat na myslivcích škody způsobené zvěří na polích. Stačilo by například, aby si zemědělec jednou měsíčně nafotil z letadla zničené lány a poslal myslivcům fakturu na statisíce, což by bylo pro většinu mysliveckých sdružení likvidační.
Každoročním krvavým jatkám na loukách může předejít nový internetový portál a mobilní aplikace Senoseč Online usnadňující komunikaci mezi myslivci a zemědělci (více čtěte zde). Zemědělci zde můžou přes internet sečení louky s předstihem zdarma nahlásit. Myslivci a dobrovolníci z řad laické veřejnosti žijící poblíž louky se o tom okamžitě dozví a můžou zajistit vyhánění zvěře.
Internetová aplikace pomáhá i v kritických okamžicích. Zkušenost s tím má například myslivec Lukáš Illek ze severočeského Cvikova: „Loni jsem sehnal číslo na zemědělce, kterému tady u nás patří sedmdesátihektarová louka, a tak mu volám, jestli mi může potvrdit nebo upřesnit informaci, kterou jsem zaslechl, že za čtrnáct dní bude sekat, abych vyhánění zajistil,“ vypráví Lukáš Illek.
Zemědělec mu odpověděl, že informace je skoro pravdivá s tím, že se změnilo datum a sekačky přijedou na louku za dvě hodiny. „Byla středa, poledne, to nikoho neseženete, všichni myslivci jsou v práci. To už byl projekt Senoseč Online v provozu, tak jsem tam hodil SOS výzvu a za půl hodiny přijely dvě holky na mateřské i s dětmi a se psy. Jedna měla na prsou čtyřměsíční miminko, procházeli jsme louky, plašili jsme a za námi jely sekačky,“ vypráví Illek.
Mezitím se jeho kolegové-myslivci vraceli ze zaměstnání a vyhánění si postupně od dobrovolníků přebírali. V tomto případě to dopadlo šťastně. Během tří následujících dnů žací lišta sekačky nezasáhla ani jedno srnče.
Archivní video zachycuje skupinu dobrovolníků při plašení mláďat
3. června 2015 |
