Uprchlíci bez dokladů, které policie zadrží v Hyllie, putují do azylových...

Uprchlíci bez dokladů, které policie zadrží v Hyllie, putují do azylových center po celém Švédsku. Na snímku uprchlíci zadržení ještě před zavedením hraničních kontrol (listopad 2015) | foto: Profimedia.cz

Malmö je pro uprchlíky branou do Švédska. Nebojíme se, říkají místní

  • 368
Malmö (od zpravodaje iDNES.cz) - Přístav Mälmo představuje pro běžence vstupní bránu do Švédska. Růstu kriminality se místní nebojí, někteří z nich však s přijímáním běženců nesouhlasí. Hlavní vinu za migrační krizi svalují na švédskou vládu a její dřívější vstřícnou uprchlickou politiku.

Přejíždíme vlakem úžinu Öresund a z ranní mlhy se pomalu vynořuje třísettisícové město Malmö. Působí tichým a klidným dojmem. Málokoho by napadlo, že ještě před pár týdny sem každý den přijížděly stovky uprchlíků. Nejkritičtější byla podle místních situace v listopadu loňského roku. Skupinky uprchlíků posedávající na Centrálním nádraží i nádraží Hyllie byly na denním pořádku.

Švédsko bývalo ráj, ale teď se bojím jezdit metrem, říká Češka ze Stockholmu

Policie a pracovníci imigračního úřadu je neúnavně registrovali a odesílali do azylových center a dočasných ubytoven po celém Švédsku. „Vídala jsem je hlavně na vlakových nádražích, nejvíce na Hyllie. Vypadali že jen čekají, až je zadrží policie,“ popisuje studentka evropských studií Annborg. Strach z uprchlíku podle svých slov nikdy neměla.

Silvestrovské incidenty, kdy policie v Malmö zadržela několik mladíků z Afghánistánu, kteří osahávali ženy, jsou podle ní výjimkou. „Není to tak, že bych se tady bála večer vycházet. Je to jako všude jinde. Osobně jsem se ani nesetkala s nějakým pokřikováním nebo sexuálními narážkami ze strany přistěhovalců,“ dodává Annborg.

Klidné centrum a problémovější čtvrti

Souhlasí s ní i instalatér Olle. Podle svých slov se pochopitelně nálada ve městě v uplynulých měsících s příchodem uprchlíků změnila, Malmö však stále považuje za bezpečné město.

„Byl jsem v mnoha evropských metropolích a s bezpečnostní je to v nich podle mě horší než u nás v Malmö,“ tvrdí. Situaci ve Stockholmu, o které pro server iDNES.cz před časem hovořila Češka Kateřina Karlsson (více zde), odmítl obšírněji komentovat. „Nežiju tam a jezdím tam jednou za čas. Problémy jsem ve Stockholmu ale nikdy neměl,“ sdělil.

Atmosféra ve městě je navzdory občasným zprávám o drobných incidentech, do kterých jsou zapojeni uprchlíci, poklidná. O strachu o život nemůže být řeč. Obě velká vlaková nádraží preventivně hlídají policisté, v centru Malmö se pak není čeho bát už jen kvůli tomu, že je ve večerních hodinách plné turistů i místní omladiny.

Pochopitelně se najdou výjimky. Příkladem může být čtvrť Rosengård na jihovýchodě Malmö. Z panelového sídliště se v posledních letech stalo centrum přistěhovalců. Podle statistik tvoří více než osmdesát procent zdejších obyvatel. „Asi zde máme vyšší kriminalitu než v jiných částech města. Podle mě je to ale z části dáno i předsudky. Mně se zde žije dobře. Neměnil bych,“ sdělil reportérovi iDNES.cz čtyřicetiletý Libanonec Džabar.

V problémové čtvrti Rosengård vyrostl slavný fotbalista Zlatan Ibrahimović.

Od ledna letošního roku odděluje nástupiště pro příjezd vlaků z Kodaně od zbytku nádraží Hyllie plot.

Nejhorším obdobím si čtvrť podle něj prošla před pěti lety, kdy se místní lidé kvůli své bídné sociální situaci střetli s policií. Jedním dechem však dodává, že bez Rosengårdu by svět nikdy nemohl obdivovat fotbalová kouzla Zlatana Ibrahimoviće, který zde vyrůstal.

Opodstatněná kritika migrace

Nelze však říct, že obyvatelé Malmö se staví k uprchlíkům výhradně pozitivně. Potvrzuje to vzestup protiuprchlické strany Švédští demokraté, kteří se v Malmö podle průzkumů těší oblibě až 15 procent voličů. K přijímání uprchlíků se často negativně staví například starší obyvatelé Malmö.

„Podívejte se, uprchlíci jsou podle mě problém. Ne proto, že by se kvůli nim výrazně zvyšovala kriminalita nebo hrozilo více teroristických útoků. Problémem jsou podle mě proto, že pro ně zde jednoduše není místo. Fyzicky je nemáme kde ubytovat. Už takto také máme nedostatek učitelů. Kdo tedy bude učit uprchlíky a jejich děti?“ ptá se 55letý recepční Lars.

Zrada ideálů? Švédové začínají mluvit o potížích kolem běženců

Vláda podle něj udělala podobnou chybu, jako německá kancléřka Angela Merkelová. „Jednoduše jsme byli příliš vstřícní a teď se nám to vrací. Udělování azylů a vítání uprchlíků mělo být mnohem více regulované. Teď jsme jen svědky toho, co jsme sami zažehli,“ vysvětluje.

Vláda podle něj nyní zahlazuje následky krize, která eskalovala na sklonku loňského roku. I dosud benevolentní Švédsko v lednu ohlásilo změnu své imigrační politiky. Vstřícnost úřadů je pryč. Realitou je výrazné omezení přijímaných uprchlíků, zrychlené vyhoštění neúspěšných žadatelů o azyl a zavedení hraničních kontrol.

A vidět je to i v Malmö, kde počet příchozích uprchlíků klesl. Dobře patrné je to na dříve exponovaném nádraží Hyllie. Úřady koridor pro přijíždějící vlaky na počátku ledna nechaly obehnat plotem, jaký je k vidění na fotbalových zápasech či na koncertech. Do vlaku přijíždějícího z nedaleké Kodaně po zastavení nastupují švédští policisté a cestující žádají o předložení dokumentů.

Uprchlíci bez dokladů, které policie zadrží v Hyllie, putují do azylových center.

Na kontroly po příjezdu vlaků na nádraží Hyllie v Malmö dohlíží policie.

„Jedná se o relativně rychlou kontrolu, záleží však na obsazení jednotlivých vlaků,“ popsal jeden ze strážníků na nádraží Hyllie. Kdo doklady nemá, musí z vlaku vystoupit. Vzhledem k obdobným opařením na dánské straně úžiny Öresund však místní policisté příliš problémových cestujících neregistrují.

Kontroly jsou otravné, stěžují si cestující

Pro obyvatele Malmö kontroly představují problém. Stovky lidí totiž za prací dojíždějí do Kodaně, večer je pak čeká cesta zpět. Opakované kontroly mohou jednu cestu vlakem prodloužit až o půl hodiny. Bez kontrol přitom cesta do centra Kodaně trvá asi 35 minut.

„Byli jsme zvyklí na pohodovou cestu. Neustálé kontroly a namátkové prohlídky zavazadel jsou otravné a podle mě nejsou řešením. Pokud chtějí uprchlíci do Švédska, stejně si najdou cestu. Na obyčejné lidi tak podle mě uprchlická krize naplno dopadla až zavedením hraničních kontrol,“ stěžuje si 35letý Nils, který v Kodani pracuje na stavbě.

PŘEHLEDNĚ: Ploty, kontroly, deportace. Jak Evropa zavírá dveře běžencům

Bez hraničních kontrol by však byla situace podle Švédské agentury pro migraci, která zpracovává žádosti o azyl a umisťuje uprchlíky do azylových center, dlouhodobě neudržitelná.

„Ubytovávání uprchlíku je pro nás největší výzvou. Během masivního růstu žadatelů o azyl na podzim loňského roku jsme se dostali do bodu, kdy jsme měli nedostatek ubytování. Stávající zařízení byla přeplněná. Výrazně se navýšila také doba, v jaké jsme schopni vyřizovat žádosti o azyl. Nyní všechny administrativní záležitosti zaberou 15 až 24 měsíců,“ uvedla pro iDNES.cz Guna Graufeldsová ze Švédské agentury pro migraci (kompletní statistiku počtu žadatelů o azyl najdete zde).

Zdržení na cestě do Dánska tak obyvatelé Malmö zřejmě budou muset ještě nějaký čas vydržet. Uprchlická krize v zimních měsících ztratila na síle, podle expertů však na jaře znovu naplno propukne. Už tak zaplněná azylová centra v Malmö a okolí by zanedlouho mohla zažít další nápor.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video