Poslední objev oznámili výzkumníci tento týden. Škrétovi přisoudili autorství dosud opomíjeného obrazu v kostele sv. Ignáce v Jičíně. Unikátnost zaprášeného, popraskaného a na několika místech protrženého Zvěstování Panně Marii odhalili díky moderním technologiím.
"Jičínský obraz starší literatura většinou označuje za malbu anonymního umělce. Dokonce jej neregistroval ani největší znalec Škrétova díla, profesor Jaromír Neumann,“ uvedla Andrea Rousová z Národní galerie.
Poškozené plátno o rozměrech 240 krát 130 centimetrů bylo jedním z vytipovaných děl, u kterých odborníci zkoumali Škrétovo autorství. Tak se jičínské Zvěstování dostalo do pražského ateliéru akademických malířů a restaurátorů Jany a Tomáše Záhořových. Ti provedli rozbory barevných vrstev a obraz nasnímali v ultrafialovém i infračerveném záření. Nakonec plátno vystavili rentgenovým paprskům.
karel škrétaZřejmě nejvýznamnější český barokní malíř se narodil v roce 1610, zemřel v roce 1674. Po bitvě na Bílé hoře jeho rodina emigrovala, Škréta se vrátil zpět na české území v roce 1638. Předtím konvertoval ke katolíkům. |
"Rentgenogramy potvrdily, že autorství obrazu lze jednoznačně připsat Karlu Škrétovi. Je na nich jasně vidět autentický rukopis Mistra, který je virtuózní a nezaměnitelný,“ zdůraznil Záhoř.
Královéhradeckou diecézi, které jičínské Zvěstování patří, možná čeká ještě jedno příjemné překvapení. V kostele sv. Ignáce totiž visí i obraz zachycující méně známou světici, sv. Sekundinu. "I toto plátno je pravděpodobně dílem Karla Škréty. Původní malba je však v určitých partiích silně přemalována, a proto i zde bude nutný podrobný rozbor,“ nastínila Rousová.
Vídeňské Dommuseum o jednoho Škrétu přišlo
Stejně tak se radují třeba pražští soukromí majitelé obrazu Svatá rodina se sv. Janem Křtitelem nebo Diecézní muzeum Hofburg v italském Brixenu, kterému patří plátno Nejsvětější Trojice uctívaná českými zemskými patrony. U obou restaurátoři potvrdili, že je maloval Karel Škréta.
Zato třeba vídeňské Dommuseum o jednoho Škrétu přišlo. Obraz Sv. Mikuláš Tolentinský rozděluje posvěcené chlebíčky byl tomuto umělci přisuzován mylně.
"U některých děl, která byla po dlouhou dobu považována za práce Karla Škréty, naopak průzkum jeho autorství zpochybnil nebo zcela vyloučil. Je to i případ obrazu Panna Marie Svatohorská ze sbírek Hornického muzea v Příbrami,“ upozornila kurátorka připravované škrétovské výstavy Lenka Stolárová.
Pochybnosti o Škrétově autorství vznikají zejména kvůli jeho velké dílně, kde pod jeho vedením pracovalo mnoho učedníků a tovaryšů, kteří napodobovali jeho styl. Malbě se věnoval i jeho syn Karel Škréta mladší.
UNIKÁT PRO OČI ŠIROKÉ VEŘEJNOSTIV plné kráse se obraz Zvěstování Panně Marii veřejnosti představí v listopadu na rozsáhlé škrétovské výstavě v Jízdárně Pražského hradu a ve Valdštejnské jízdárně. Výstavu s názvem Karel Škréta (1610 - 1674). Doba a dílo připravuje Národní galerie v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Bude se konat od letošního 26. listopadu do 10. dubna 2011. Podle Národní galerie bude dosud vůbec nejrozsáhlejší přehlídkou tohoto významného umělce. Nabídne téměř 400 exponátů, převážně maleb. Vedle prací samotného Škréty představí také díla jeho syna Karla Škréty ml., práce Škrétových žáků a dílenských spolupracovníků nebo vybrané ukázky z děl umělců, s nimiž se Karel Škréta setkal během svého pobytu v Německu a v Itálii. Po skončení výstavy by se obraz Zvěstování Panně Marii, který je vlastnictvím hradeckého biskupství, měl vrátit do Jičína. "Chtěli bychom jej zpřístupnit veřejnosti. Přesné místo pro jeho vystavení zatím určené nemáme," řekla Pavla Laštůvková z biskupství. |
