Ivan Nevosad z agentury Artiris však tvrdí, že lidé se mohou prostřednictvím kursů novému řemeslu skutečně naučit. "Nikdo si nemůže certifikát zaplatit. Všichni poctivě absolvují všechny vyučovací hodiny a složí zkoušky. Na rozdíl od odborných učilišť neprobíráme všeobecné předměty a ženy, které za školení platí, mají k učení mnohem zodpovědnější přístup než mladé učnice."
Pro mnohé ženy je velmi lákavé změnit profesi například na manikérku, kadeřnici či nehtovou designérku. Poptávka po těchto službách roste nejen v Praze, navíc je zdánlivě snadné provozovat je jako živnost. Ženu, která se vydá za svým snem v podobě vlastního kosmetického salonu, však čekají překážky. "Nejdříve může narazit na špatnou rekvalifikační agenturu," říká Patricia Herrera, autorka knihy o nehtovém designu, majitelka salonu LCN a školící firmy. "Jestliže vyškolím paní a ona si hned otevře vlastní kurs, může svým klientkám dát jen padesát procent vědomostí, které se naučí u mne. Ministerskou akreditaci, která má garantovat kvalitu, může získat každý," dodává nehtová designérka.
Místopředseda komise pro akreditaci rekvalifikačních programů Zdeněk Palán z ministerstva školství připouští, že akreditace kvalitu kursu nezaručuje. "Určitá garance to nepochybně je, protože komise posuzuje každý projekt velice přísně. Vždy však jen na základě formálních údajů, které je žadatel povinen předložit. Těžko můžeme ty lidi přezkušovat, jestli to skutečně umí," vysvětlil Palán. Členové komise podle něj provádějí i kontroly a mají právo udělenou akreditaci odebrat, ale zdaleka nestihnou prověřovat všechny firmy, kterým osvědčení udělili.
Patricia Herrera tvrdí, že ministerstvo komplikuje ženám novou kariéru i díky předepsanému počtu hodin nutných k uznání rekvalifikace. "Já vím, že je to snaha chránit zákazníka. Ale ministerstvo určuje počty hodin, aniž by umělo posoudit náročnost těch profesí. Na nehtovou modeláž stačí za určitých podmínek čtyřicet hodin. Copak to se dá naučit za čtyřicet hodin? Manikúra je naopak podmíněna nesmyslně přísně."
Majitelka školící firmy Alessandro Jarmila Fendrychová předpokládá, že předpisy o zvýšení počtu hodin v kursech nakonec negativně pocítí zákazníci. "Kurs stál do minulého roku šest tisíc korun, teď za něj kvůli zvýšenému počtu hodin musíme chtít minimálně dvanáct tisíc. Řadu zájemkyň ta cena odradí hned a já se obávám, že lidí z těchto profesí může být brzy na trhu nedostatek," stěžuje si Fendrychová.
Pokud žena rekvalifikační kurs zdárně absolvuje, její potíže nekončí. Čeká ji problém se získáním živnostenského listu. Zatímco například nehtová modeláž figuruje v živnostech volných, manikúra a pedikúra se staly živnostmi řemeslnými. Každý, kdo je chce provozovat, musí mít buď určitý počet let praxe, nebo zákonného zástupce v čele firmy. Pro mnoho žen je to neřešitelný problém.
"Živnostenský list na manikúru, kterou by se mohla bez větších obtíží uživit řada žen, lze získat až po čtyřech letech praxe. Ale kde ji ty ženy mají získat, když je nikdo nezaměstná," ptá se Patricia Herrera. "Novela velmi ztížila začátek. Trh není těmito službami zdaleka pokrytý, mnoho lidí však současné podmínky od rekvalifikace odrazují," potvrzuje Ivan Nevosad.
Podle Libuše Krištofové, která je rovněž členkou Kolegia profesních sdružení péče o tělo, vedou zpřísněné podmínky získání živností k pokusům o podvody a v důsledku zákazníky spíše poškozují. "Absolventka kursu si potvrzení o praxi už nějak sežene a nikdo nezkoumá, jestli v tom kadeřnictví třeba zametala. Anebo si je nesežene a po kursu, na který jí částečně přispěl úřad práce, stejně dál sedí doma, protože ji nikdo nezaměstná. Tak ke mně jednou přišla jen na nějaké doškolení absolventka kursu, která si chtěla otevřít vlastní salon. Po dvou dnech se rozplakala a konstatovala, že nic neumí."
Množství absolventek špatných rekvalifikačních kursů podle Krištofové snižuje prestiž skutečných profesionálů v oboru. A profesní sdružení mohou maximálně zasílat podněty a stížnosti různým odpovědným ministerstvům. Přesto se nehodlají vzdát. "Připravujeme čtyřstupňové mistrovské zkoušky po vzoru států Evropské unie. Ta přesně stanoví kritéria náročnosti jednotlivých stupňů," slibuje prezidentka Společenství kadeřníků a kosmetiček.
Profesionálové se ovšem shodují, že na trhu ještě stále najdou uplatnění manikérky či pedikérky, masérky, designérky nehtů i kadeřnice. "Podle mých zkušeností mají tak dvě ženy z deseti na to, aby si časem otevřely vlastní salon. Perspektivu má podle mne pedikúra a relaxační masáže. A možností uplatnění, které skýtají tyhle profese, ještě zdaleka nevyužívají muži. Například nehty se naučí dělat skvěle a ženy mají nehtové designéry ve stejné oblibě jako kadeřníky," říká Patricia Herrera.
