Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řekům docházejí léky, dodávky některých klesly až o devadesát procent

  21:24aktualizováno  21:24
Řecko hledá lék na problém, který s léky souvisí. Stovky medikamentů totiž téměř nejde v tamních lékárnách sehnat a vláda viní farmaceutické firmy, že je raději prodávají v bohatých zemích EU, kde jsou větší marže. Firmy se brání, že stáhly jen léky, které lze snadno nahradit jinými. Navíc řecká vláda jim dluží nemalé peníze, a ochota firem dodávat tak klesá.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Řekové se kromě ekonomické krize musí potýkat i s krizí lékovou. Některé léky úplně došly a jiné lze sehnat jen po vystání dlouhé fronty. Lékárníci ve dvou největších řeckých městech Aténách a Soluni popisují, že pacienti chodí z lékárny do lékárny a snaží se sehnat léky, které většinou nejsou na skladě.

"Fronty se tvoří už od rána nebo i pozdě v noci ... Když léky nejsou k dispozici, což je častý případ, lidi bývají agresivní," řekl serveru The Guardian Dimitris Karageorgiou, který pracuje v lékárně v Soluni a zároveň je prezidentem Panhelénské farmaceutické asociace.

Celkem se situace týká dvou stovek léků, včetně těch na léčbu artritidy, žloutenky typu C nebo na vysoký tlak. Podle lékárníků mohou být problémy s dodávkami až tří set léků.

"Firmy zastavují dodávky, protože Řecko pro ně není výhodné. Obávají se, že obchodníci jejich výrobky přeprodeji do bohatších zemí skrz paralelní trh, jelikož Řecko má nejnižší ceny léků v Evropě," citoval server prezidenta řecké Národní organizace pro léčiva Yannis Tountas. To znamená, že například farmaceutická firma může léky prodávat velkoobchodníkům nebo lékárnám v Řecku, ti je však mohou zase prodat třeba do Německa, kde za ně utrží víc. Pravidla volného trhu zboží v EU to umožňují.

Vláda sepsala blacklist, firmy chce pokutovat

Tountasův úřad dostal od řeckého ministerstva zdravotnictví seznam 50 firem, které podle ní omezily dodávky do řeckých lékáren a nemocnic kvůli cenové politice v zemi. Na seznamu jsou i největší hráči na trhu jako Pfizer, Roche, Sanofi nebo GlaxoSmithKline. Regulátoři nakonec vyšetřovali 13 z nich a 8 z nich předali zpátky ministerstvu zdravotnictví, takže je může pokutovat. Tountas neuvedl konkrétní jména, ale podle něj se případ týká "velkých nadnárodních korporací".

Panhelénská asociace zastřešující lékárníky škrty potvrzuje. "Řekl bych, že dodávky klesly tak o devadesát procent," uvedl generální tajemník Dimitris Karageorgiou. "Je to hanba. Vláda je vyděšená a nadnárodní korporace myslí jen na sebe a výnos z přeprodeje, protože velkoobchodníci mohou léky legálně prodávat do dalších zemí za vyšší cenu."

Podle jeho informací se ztenčují zásoby až 300 druhů léků. "Mezi nimi i průkopnické léky, medikamenty pro nemocné rakovinou a lidi s klinickými depresemi," uvedl.

Farmaceutické firmy mají jiná čísla

Helénská asociace farmaceutických firem má však na problém odlišný pohled. Prezident asociace Frouzis Konstantinos uvedl, že na trhu je "pravděpodobně jen pár firem, které přestaly dodávat". Navíc jen specifické léky "z důvodu kombinace nízkých cen léků v Řecku a nezaplaceného dluhu od vlády." Řecké pojišťovny a nemocnice dlužily firmám ve farmaceutickém průmyslu v roce 2011 dohromady asi 1,9 miliardy eur (48,5 miliardy korun).

"Vláda potřebuje zregulovat chybně nastavené ceny, aby se vyhnula nárůstu exportu. Ceny léků v Řecku jsou nižší o víc než dvacet procent oproti nejnižším cenám v Evropě," uvedl Konstantinos.

Firmy GlaxoSmithKline, Novartis či AstraZeneca nařčení vlády úplně odmítají. Jiné přiznávají omezení dodávek jen některých medikamentů. Podle vládního seznamu například Pfizer uťal dodávky 16 léků, firma přiznala omezení u čtyř z nich "protože byly k dispozici alternativy a kvůli paralelnímu trhu v zemi". Konkrétně jsou to léky Zavedos a Aracytin na léčbu leukémie, které firma přestala dodávat loni, a analgetikum Neurontin a Epanutin na léčbu epilepsie zastavené v lednu.

Firma Roche zdůraznila, že nepřestala dodávat obecně do Řecka, ale nemocnicím, které jí dluží už přes 200 milionů eur (5,1 miliardy korun). Mluvčí Daniel Grotsky sice neuvedl, kolika nemocnic se zadržení dodávek týká, ale ujistil, že i přes neplnění podmínek smluv dodává "kritické" léky například pro nemocné HIV nebo pro transplantace.

Na zlatou žílu v přeprodeji přišli čeští lékárníci už před lety. Kvůli tomu, že nenabízejí léky pacientům, ale prodávají je do zahraničí, bylo v Česku letos v únoru špatně dostupných asi 300 léků (více zde). Přitom je možné migraci léků omezit. Zákon, který by zakázal vývozy těch léků, u kterých hrozí nedostatek na trhu, prošel například na Slovensku. Podobný se pokoušela i u nás prosadit Česká lékárnická komora, ale návrh smetla předsedkyně LIDEM Karolína Peake.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.