Rektoři se záplavy žalob neobávají

Vedení vysokých i středních škol se díky nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož se mohou neúspěšní uchazeči o studium odvolat k soudu, ocitli ve zcela nečekané situaci: možná je čeká nepočítaně žalob od lidí, kteří cítí, že jimi složená zkouška nebyla spravedlivě ohodnocena. Přesto se školy neobávají, že by něco takové ve skutečnosti nastalo.

"Budou to pouze jednotlivé případy. Je to ale něco nového. Ústavní soud do toho vnesl nový pohled a předpokládám, že soudci zvážili všechny okolnosti," řekla rektorka Palackého univerzity v Olomouci Jana Mačáková. Ani na středních školách se neobávají záplavy stížností směřujících k soudu.

"Nemyslím, že by rozhodnutí Ústavního soudu vedlo k tomu, že by se desítky lidí začaly obracet na soud s tím, aby posoudil, zda byly jeho přijímací zkoušky vyhodnoceny správně," uvedl ředitel Střední školy uměleckých řemesel Pavel Luffer.
A tak se neozvaly se ani silnější výzvy volající po celkových změnách systému přijímacích zkoušek.

Ředitelé škol či rektoři naopak argumentují, že dávají uchazečům dostatečnou možnost kontroly a případné nápravy chyb ze strany škol. Shodují se, že všichni uchazeči mají možnost nahlédnout do výsledku testů a pak diskutovat o výsledku zkoušky s vedením školy. A také zdůrazňují, že školy by měly mít právo na svůj vlastní výběr studentů.

"Těžko si dovedu představit, že by se sem někdo dostal na základě soudního rozhodnutí," poznamenal rektor UMPRUM Zdeněk Ziegler. Na této umělecké škole skládá uchazeč talentové zkoušky před přijímací komisí, v níž zasedají několik lidí včetně studentů. Podle Zieglera by si případný soud musel při řešení případu přibrat ku pomoci znalce. "A předpokládám, že soudní rozhodnutí by se tomu našemu velice blížilo," poznamenal Ziegler.

Počty přihlášených a přijatých na vysoké a vyšší odborné školy v roce 2001:
- ke studiu na vysokých a vyšších odborných školách se hlásilo celkem 113.1 tisíc uchazečů.
- ti podali celkem 265,7 tisíc přihlášek, každý uchazeč podal průměru 2,3 přihlášky
- k přijímacím zkouškám se dostavilo celkem 102,9 tisíc uchazečů (90 procent všech přihlášených)
- ke studiu bylo přijato celkem 66,7 tisíc uchazečů, z toho celkem 96 procent se zapsalo
- uchazeči, kteří maturovali v roce 2001 tvořili celkem 48,4 procent všech přihlášených, 57,7 procent všech přijatých
- celková úspěšnost uchazečů při přijímání na vysoké a vyšší odborné školy činí 62,2 procent

Zdroj: ministerstvo školství a tělovýchovy

Rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška považuje dosavadní systém přijímacích zkoušek za nutný, protože škola nemůže vzhledem k omezené kapacitě přijmout všechny zájemce. "Jsem přesvědčen, že je dostatečně kontrolovatelný a otevřený i s chybami, které se občas při vyhodnocování testů vyskytnou," dodal Zlatuška.

Právě na právnickou fakultu Masarykovy univerzity se hlásil Jan Jeřábek z Kralup nad Vltavou a nebyl přijat s tím, že testy neudělal. Jeřábek však našel v hodnocení zkoušky nesrovnalosti a odvolal se. Děkan mu dal za pravdu, zvýšil bodové ohodnocení, přesto rozhodnutí o nepřijetí změněno nebylo. Škola však v novém odůvodnění neuvedla, že je tomu tak například z důvodů nedostatku kapacity školy.

Jeřábek se cítil poškozen, a proto se obrátil na Krajský soud v Brně, ten ale řízení zastavil s tím, že rozhodnutí o přijetí nepodléhá soudnímu přezkoumání. Tady se ale ústavní soudci rozhodli jinak a případ vrátili k přezkoumání.

Na vysoké školy se ročně nedostanou desetitisíce zájemců. Až dosud byl v případě nesouhlasu s výsledky přijímacího řízení poslední instancí rektor. Ten posoudil rozhodnutí děkana a mohl rozhodnout o změně jeho stanoviska. Jeřábkův případ však může sloužit jako precedent pro další nespokojené uchazeče.

Předseda brněnského krajského soudu Jaromír Pořízek nechtěl jakkoli komentovat úterní rozhodnutí Ústavního soudu. "Pokud by se začal k soudu odvolávat každý, kdo neudělá přijímací zkoušky, znamenalo by to, že budeme zavaleni tisíci případy," připustil a dodal, že úkolem soudu nyní bude posoudit podmínky, za nichž jsou žáci přijímáni a zda jsou tyto podmínky ze strany škol dodržovány.

I když se případ týkal vysoké školy, je podle některých názorů také precedentem pro uchazeče o studium na středních školách. "Každý má právo na soudní ochranu," říká ředitel gymnázia tř. kapitána Jaroše v Brně Petr Herman.

Ředitel odboru vysokých škol ministerstva školství Josef Beneš se však nedomnívá, že by byl vytvořen nový precedens. "Každý se mohl odvolat k soudu už dřív například proto, že rektor neodpověděl v zákonem dané lhůtě. Ale těžko by to šlo proto, že nesouhlasím s tím, že škola si stanovila počet bodů osmdesát dva a já získal jen dvaasedmdesát," řekl Beneš.

K případu uchazeče Jeřábka se však vyjádřit nemohl s tím, že nemá důkladnější informace o celé záležitosti. Také na ministerstvo školství dochází množství stížností, že některá ze škol podle mínění stěžovatele porušila své pravomoci. Podle Beneše je však absolutní minimum těchto stížností oprávněných.

"Jsem na ministerstvu sedm let a maximálně jednou za jeden či dva roky se objevila oprávněná výtka, kterou jsme uznali," řekl Beneš. Před dvěma lety se proti podmínkám v přijímacích zkouškách na právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze vzbouřilo několik uchazečů o studium s tím, že některé z položených otázek nemělo jen jednu ale několik správných odpovědí.

Tehdy vedení školy přistoupilo na kritiku uchazečů a mezi správné odpovědi započítalo i ty původně označené za chybné.