Svazek nemovitosti již delší dobu nevyužívá a ani nepředpokládá jejich využití k vodárenským účelům. Převzetí formou daru schválili třebíčští zastupitelé. Zkulturnění lokality, kde se již dnes lidé rekreují - ovšem bez odpovídajícího zázemí - přijde podle třebíčského starosty Miloše Maška na několik milionů korun, které však zatím radnice nemá. Problémem zřejmě budou i pozemky v okolí vodní plochy, protože ty nepatří městu, ale soukromým osobám, a radnice by je musela vykoupit.
„Kapacita přivaděčů z Vranova, Mostiště i Heraltic je dostatečná, proto důvod, aby Lubí sloužilo jako záložní zdroj pitné vody, pominul a statut vodárenské nádrže byl zrušen," vysvětlil vedoucí provozu vodovodů a kanalizací vodárenské akciové společnosti Jan Urbánek. Podle něj město v územním plánu počítá s lokalitou jako s klidovou zónou k rekreačnímu využití, a tak není důvod, aby vodaři Lubí drželi.
„Lubí slouží jako rekreační místo zejména obyvatelům Třebíče, je v pořádku, aby městu patřilo," komentoval zastupitel Milan Ustohal. „Nic není dořešené. Nemáme ani jasnou představu, co tam udělat. Jako vždy je to o penězích," řekl třebíčský starosta Miloš Mašek. Situace je však podle něj jasná: lokalita je v příměstské části a záměr je upravit ji k rekreaci. „Holt budeme muset najít peníze," dodal Mašek. Podle starosty má radnice zpracovanou studii prací, které je třeba udělat, již z roku 1998. Chybí v ní ovšem konkrétní finanční vyčíslení. Zřejmě nejvíce peněz si vyžádá oprava hráze, přičemž jen tato položka dosahuje několik milionů korun. „Nejsou to sice desítky, ale i tak je to dost. Kromě toho je třeba vymyslet také nějaké rozumné využití úpravny pod hrází, kde by snad mohlo být sociální zařízení. Plavčíka tam asi mít nebudeme, odpovědnost se dá vyřešit cedulí s nápisem: koupání na vlastní nebezpečí," vysvětlil Mašek.
Na zpracování komplexní studie využití Lubí si již loni vyčlenil v rozpočtu odbor rozvoje a investic padesát tisíc korun. Peníze však byly použity na jiné akce. „Domnívám se, že na radnici je dost chytrých lidí, kteří by to mohli udělat v rámci své pracovní činnosti. Dávat padesát tisíc na to, aby nám někdo radil, jak se máme u Lubí rekreovat, je hodně. Takže očekávám, že to někdo z lidí na radnici připraví," uvedl starosta Mašek.
Co se týče zbudování písčitých přístupů do vody, zkulturnění ploch k ležení a dalšího zázemí na březích rybníka, to bude podle starosty Maška asi největší problém. Pozemky okolo vodní plochy totiž nejsou majetkem města. „Jestli je město bude odkupovat, či jak bude dále postupovat, o tom teprve budeme jednat. Záležet bude i na tom, zda majitelé budou ochotni pozemky prodat a za jakou cenu," upozornil Mašek.
Obyvatelé města by zkulturnění lokality u Lubí přivítali. „Lepší přístup do vody, sociální zařízení, občerstvení nebo třeba i dětský koutek s prolézačkami by nebyl špatný. Už to tam mělo být dávno a divím se, že nikoho z města to dřív nenapadlo," řekla jednatřicetiletá Hana Honsová, která se k Lubí chodí koupat řadu let i se svými dvěma dětmi. „Je to ideální místo k rekreaci a už kdysi se vědělo, že jako záložní zdroj rybník nebude potřeba. Jedno koupaliště pro tak velké město nestačí a k Lubí lidi stejně chodí. Takhle to bude alespoň kulturnější, pod kontrolou a nebude se tak devastovat životní prostředí," přidal se dvaačtyřicetiletý Milan Kružík.
