Osm vytesaných a červeně, modře a bíle vymalovaných místností pochází z období třetího až druhého století před Kristem. Odborníkům nabízí ojedinělý pohled do prostředí šlechty z doby kolem smrti Alexandra Velikého.
Je to dosud největší vytesaná pohřební kobka o více než třech místnostech, která byla kdy v Řecku nalezena. "Unikátní je především pro svůj nový architektonický styl - mnoho místností a dlouhé vstupní podloubí," vysvětlila archeoložka Maria Akmati.
Vedoucí archeologického týmu doplnila, že hrob s šestnáctimetrovým vstupem odkryli na zemědělském pozemku sousedícím se starověkým hřbitovem hlavního města někdejšího Makedonského království.
Na nepoškozených náhrobních kamenech jsou stále čitelná jména. Přítomnost rozsáhlé sady bohatých artefaktů včetně šperků, mincí a hliněných váz vede archeology k domněnce, že se jednalo o velmi bohatou rodinu.
"Ve skutečnosti se nám podařilo zjistit jejich jména z náhrobků," uvedla Akmati. Podle archeologů zřejmě hrobku během generací někdo vykradl. Odborníci si myslí, že některé přepychové artefakty chybí.
Starověké město Pella bylo součástí Makedonského království, které založil Filip Makedonský. Roku 356 před naším letopočtem se zde narodil jeho syn Alexandr, který zde strávil mládí. Pak se vydal do světa na dobyvatelské cesty.
Hrobka je z doby po Alexandrově smrti, poznamenané silnými zápasy o moc a intrikami mezi královskou rodinou a Alexandrovými vojevůdci zápasícími o kontrolu nad jeho impériem.
