náhledy
Na čtyři stovky dobrovolníků z řad českých i ukrajinských členů klubů vojenské historie se v sobotu účastnily rekonstrukce bitvy u Sokolova. Připomněli si sedmdesáté výročí od prvních bojů 1. československého samostatného polního praporu pod vedením Ludvíka Svobody. Rozsáhlé dioráma bitvy, které vévodí Muzeu bojových bratrství v Sokolovu. 1. československý samostatný prapor se zde střetl s wehrmachtem a útvary tankových divizí Waffen-SS 8. března 1943. Do boje šlo na tisíc československých vojáků.
Autor: repro Armáda ČR
Čechoslováci bránili patnáctikilometrový úsek podél řeky Mže proti útoku německého pluku. Němcům se nepodařilo dostat za linii řeky Mže, Čechoslováci zničili 19 německých tanků, pět samohybných děl a 300-400 nepřátelských vojáků a splnili svůj úkol,
Autor: Armáda ČR
Rekonstrukce bitvy u Sokolova se 9. března při příležitosti sedmdesátého výročí účastnily na čtyři stovky dobrovolníků z Česka i Ukrajiny.
Autor: Armáda ČR
Mimo vlastní rekonstrukci bitvy u Sokolova se konal i slavnostní akt k sedmdesátému výročí bitvy. Účastnilo se ho na tři tisíce lidí včetně zástupců české armády a parlamentu. Nechyběli ani veteráni a přímí účastníci bitvy.
Autor: Armáda ČR
Vojáci při boji s těžkým kulometem Maxim
Autor: Armáda ČR
Českoslovenští vojáci bojovali v roce 1943 v britských uniformách. Jejich německé protivníky to poměrně zmátlo.
Autor: Armáda ČR
Členové klubů vojenské historie z Česka i z Ukrajiny předvedli také zbraně a techniku, kterou vojáci znepřátelených stran před sedmdesáti lety používali.
Autor: Armáda ČR
Před 70 lety se na východní frontě druhé světové války schylovalo k bitvě u Sokolova, v níž se poprvé v rámci samostatné jednotky na tomto bojišti zapojili do boje českoslovenští vojáci. Historické snímky ukazují přípravy vojáků na toto střetnutí.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Hrdinou bitvy se stal nadporučík Otakar Jaroš, velitel první roty. Padl při plnění úkolu nepustit německé jednotky přes řeku Mžu. Jaroš se později stal ikonou komunistické propagandy v Československu, která jednoznačně preferovala boje na východní frontě. Sám Jaroš však komunistou nebyl.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Důležitou zbraní proti německým "panzers" byly protitankové kanony (na snímku výcvik protitankové roty s kanonem ráže 45 mm).
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Další zbraní v arzenálu československých vojáků byla protitanková puška PTRD-41.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Klimatické podmínky na počátku března, kdy se k bitvě schylovalo, dokládá snímek z postupu tankové divize SS "Das Reich" na Charkov.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Snímek z přesunu na frontu ukazuje podmínky, v nichž vojáci pochodovali.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
30. ledna 1943 1. polní prapor z Buzuluku odjel na frontu. Pak následoval pěší přesun ze železniční zastávky Valujky na frontu. Dalších 350 kilometrů do Charkova museli vojáci zdolat pochodem, železnice již byly zničené.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Velitelem jednotky byl podplukovník Ludvík Svoboda, pozdější československý prezident. Zcela vlevo je jeho zástupce nadporučík Bohumír Lenc-Lomský, vpravo major NKVD Petr Kambulov. Sovětská tajná policie na československé vojáky dohlížela (ovšem nejen na ně, sledovala i sovětské jednotky).
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Další momentka z výcviku pochází ze zdolávání řeky Samarky.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha